Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
Vláda přijala uvedené opatření v souvislosti s vyhlášeným stavem ropné nouze po lednovém přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Podle vládních politiků řidiči z Polska začali hromadně tankovat na Slovensku levnější naftu.
Vozidla registrována mimo Slovensko budou za litr nafty platit 1,826 eura (44,68 koruny). V souladu s vládním nařízením jde o průměr cen tohoto paliva v Česku, Rakousku a Polsku. Ceny vycházejí z údajů, které zveřejnila Evropská komise. Podle nich motoristé na Slovensku platili na začátku tohoto týdne za litr nafty 1,528 eura (37,39 koruny). Zavedení dvojích cen až od příštího týdne, byť tento krok předpokládá uvedené vládní nařízení hned, ministerstvo financí zdůvodnilo snahou vyjít vstříc prodejcům paliv, aby se stihli přizpůsobit novým pravidlům.
Od nynějška mohou řidiči na Slovensku tankovat naftu jen do palivové nádrže auta a do jednoho kanystru s objemem do deseti litrů. Zároveň při jednom tankování lze koupit naftu nanejvýš za 400 eur (9790 korun). Omezení se nevztahuje například na vozidla slovenské policie, armády či záchranných složek. Bratislava také zakázala vývoz nafty do zahraničí.
Pravidlo maximální částky při jednom nákupu nafty označilo sdružení slovenských silničních dopravců Česmad Slovakia za neudržitelné ve vztahu k nákladní a k autobusové dopravě, neboť limit v přepočtu podle něj odpovídá natankování méně než jedné pětiny objemu nádrže kamionu.
Slovenské úřady zatím nekomentovaly, zda je stanovení dvojích cen paliv v souladu s pravidly Evropské unie. Fico dříve tento týden tvrdil, že země může k takovému kroku přistoupit.
Případy faktických dvojích cen vyvolávají kritiku. Soudní dvůr Evropské unie dal v roce 2019 za pravdu Rakousku, které se ohradilo proti plánu Německa na zpoplatnění dálnic, a chystané německé mýtné označil za diskriminační. Berlín chtěl zavést mýtné pro všechny řidiče, těm německým ale spolková republika slíbila o stejnou částku snížit daň z motorových vozidel, čímž by ve výsledku za využití dálnic platili jen cizinci.
Vyšší cenu nafty u čerpacích stanic by v případě Slovenska měli platit také Slováci, kteří přijedou na čerpací stanici s vozidlem registrovaným mimo rodnou zemi. Mnoho Slováků se v minulosti přestěhovalo například do Česka, Rakouska či Maďarska a část z nich dojíždí za prací právě zpět na Slovensko. Češi zase často jezdí do sousední země například na dovolenou.
Reakce Babiše
Slovenské rozhodnutí zavést na čerpacích stanicích dvojí ceny nafty není dobré, nechal se před začátkem čtvrtečního summitu Evropské unie slyšet český premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že chce o tématu hovořit se svým slovenským protějškem.
„Jako Česká republika jsme (se Slovenskem) propojeni, je tam i produktovod. A já se zeptám pana premiéra, proč se tak rozhodli,“ avizoval Babiš.
Vývoj cen paliv
Po prudkém zdražení ropy v reakci na začátek války na Blízkém východě ceny paliv na Slovensku stouply méně než v některých jiných evropských zemích. Slovensko podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat patří v EU ke státům s nejlevnějšími pohonnými hmotami. Ještě v únoru byly benzin i nafta u čerpacích stanic na Slovensku dražší než například v tuzemsku.
Bratislavská rafinerie Slovnaft, jež po přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu začala čerpat surovinu ze státních rezerv, opakovaně avizovala, že ke změnám cen paliv bude přistupovat zdrženlivě. Slovnaft, který patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, je na Slovensku největším prodejcem paliv. Po výpadku dovozu ropy ropovodem Družba Slovnaft také objednal alternativní ropu, na jejíž dovoz využívá tankery a ropovod Adria. Ten začíná v Chorvatsku, jež odmítlo přepravovat ruskou ropu.
Slovenská opozice v reakci na rozhodnutí vlády zavést omezení při prodeji nafty kritizovala přístup vlády k řešení ropné krize. Podle místopředsedy nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Ivana Štefunka čtyřnásobný premiér Fico všechno vsadil na ropu z Ruska, odmítal diverzifikaci zdrojů energií a Slovensko se stalo citlivým na krize.
Slovensko i Maďarsko shodně tvrdí, že Ukrajina, která se více než čtyři roky brání ruské vojenské invazi, otálí s obnovením přepravy ropy vytěžené v Rusku. Kyjev tvrdí, že ropovod poškodil ruský útok. Ukrajina v úterý přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ropovodem Družba do zmíněných dvou zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že oprava ropovodu se chýlí ke konci. Ropovod začne podle něj fungovat za měsíc až měsíc a půl.
Bratislava a Budapešť ve středu ve společném dopise adresovaném šéfce Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové kritizovaly, že jejich země nemají zastoupení v misi EK, která má ověřit stav ropovodu Družba.
