Za necelé dva týdny uplyne rok od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. Druhý díl se zaměřil na vystěhovaleckou krizi, kterou začátek války zapříčinil, a také na mohutnou vlnu solidarity, kterou exodus ukrajinských uprchlíků v Česku, ale i v jiných zemích vyvolal.
Ruská invaze na Ukrajinu donutila miliony lidí opustit domovy a spustila jednu z největších uprchlických vln v historii Evropy. Podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky opustilo zemi od začátku konfliktu přes osm milionů lidí.
Z toho si více než 4,8 milionu lidí v různých zemích po celém světě požádalo o dočasnou ochranu. Zejména v prvních dnech a týdnech konfliktu zažily hranice zemí sousedících s Ukrajinou velký nápor.
Velká část evropských zemí přijala do sta tisíc migrantů, mezi nimi třeba Maďarsko, Rakousko nebo Chorvatsko. Francie, Velká Británie, Španělsko či Itálie přijaly něco mezi 100 až 300 tisíci uprchlíků z Ukrajiny.
„Právě v takových okamžicích poznáváte, kdo je váš opravdový přítel,“ poznamenal v pořadu 90' Speciál náměstek ministra zahraničí Ukrajiny a bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis.
Přeplněná nádraží, vlaky i hraniční přechody
Cesta do bezpečí za hranice napadené země na začátku konfliktu byla strastiplná. Z vnitrozemí trvala mnohdy i řadu dní. Uprchlice Olga popsala ČT na začátku března stokilometrovou cestu vlakem ze Lvova. „Byly tam tisíce lidí, velký chaos. Ten zmatek byl tak obrovský, že lidé se mohli v davu zranit nebo dokonce zemřít,“ řekla.
V jednom vagónu byly podle jejích slov stovky lidí. Bez jídla i místa k sezení. „Bylo tam hodně žen a dětí. Jedna cestou porodila v takové obtížné situaci,“ uvedla. Olga se dostala za hranice v Polsku, do jednoho z klíčových míst na trase z Ukrajiny do Evropy – vlakového nádraží v Přemyšli.
Na začátku konfliktu jej zaplnily davy lidí. „Byli tam zejména staří lidé, mladé dívky, ženy a děti. Nebyli tam takřka žádní muži, kteří museli zůstat na Ukrajině kvůli mobilizaci,“ popsala ve speciálním vysílání redaktorka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová.
Také hraniční přechody nezvládaly nápor. Pomalu se sunoucí kolony aut dosahovaly desítek kilometrů, lidé čekali i více než 24 hodin.
V Česku aktuálně žije asi 300 tisíc ukrajinských běženců
Česko přijalo skoro 486 tisíc uprchlíků, je tak jejich čtvrtým nejčastějším evropským cílem. Podle údajů ministerstva vnitra jich týdně přibývá kolem dvou a půl tisíce. Víza dočasné ochrany držitelům umožňují přístup ke zdravotnímu pojištění, vzdělání nebo vstup na trh práce.
Cizinecké policii se od začátku války přihlásilo ke konci ledna zhruba 730 tisíc ukrajinských uprchlíků – nahlásit se musí do tří dnů od příjezdu do Česka. Tuto povinnost nemají děti do 15 let, které tvoří mezi běženci asi třetinu. Momentálně v Česku podle odhadů úřadů z konce ledna pobývá kolem 300 tisíc ukrajinských uprchlíků a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje.
„Zdá se mi, že i vy, Češi, se díváte na Ukrajince jinýma očima. Nejsou to jen pracovití lidé, kteří mohou dělat dobře svou práci, ale jsou to i stateční lidé, stateční vojáci, kteří dokážou i za cenu svého života bránit nejen svou vlast, ale i celou Evropu,“ dodal Perebyjnis.
