Odsouzenou běloruskou aktivistku Kalesnikavovou převezli z vazby do vězeňské kolonie

Jednu z hlavních tváří běloruské opozice Maryju Kalesnikavovou úřady přemístily z vazby do vězeňské kolonie. Podle médií na to upozornilo lidskoprávní centrum Vjasna. Kalesnikavovou loni v září soud poslal na jedenáct let za mříže.

Aktivistka se nyní nachází v ženské vězeňské kolonii v Gomelu, reportuje stanice Nastojasčeje vremja, která spolupracuje s vysílatelem Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Od podzimu předminulého roku pobývala Kalesnikavová ve vazbě.

V loňském roce v rozhovoru s ruskou redakcí BBC popsala, že její cela v Minsku pro čtyři osoby měla rozměry 2,5 krát 3,5 metru. V místnosti byla pouze studená voda a do společných sprch bylo možné jít jen jednou týdně. Dvorek, kam mohla aktivistka „chodit na procházky“, měl podle ní tři krát tři metry. Přesto z rozhovoru vyplynulo, že opoziční představitelku neopouští dobrá nálada.

Bývalá flétnistka Kalesnikavová působila jako koordinátorka volebního štábu Viktara Babaryky, který hodlal kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020. Poté, co úřady Babarykovi kandidaturu znemožnily, podporovala Kalesnikavová hlavní favoritku opozice Svjatlanu Cichanouskou.

Za mřížemi jsou i další představitelé opozice

Kalesnikavová byla zadržena v září 2020. Úřady se ji poté pokusily vyvézt ze země, aktivistka ale na hranicích roztrhala svůj pas. V září loňského roku si pak vyslechla trest jedenáct let odnětí svobody mimo jiné za údajné výzvy k poškození národní bezpečnosti.

Spolu s Kalesnikavovou poslal soud za mříže na deset let také Maksima Znaka, který rovněž pracoval pro volební štáb Viktara Babaryky. Znak byl v pondělí převezen z vazby do vězeňské kolonie ve Vitebské oblasti. Ve vězení skončil také samotný Babaryka, kterého soud potrestal čtrnácti lety za údajnou korupci.

Kalesnikavová získala v loňském roce cenu Václava Havla, kterou uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. V letošním roce má za svoji odvahu a nasazení v boji za svobodu a demokracii obdržet cenu Karla Velikého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...