S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.
„Tak, jak se tehdy Kreml obával, že demokratizační proces u nás bude inspirací pro ostatní státy takzvaného východního bloku a oslabí jeho moc, tak se dnes Rusko obává, že svobodná a demokratická Ukrajina je něco, co je nepřípustné, a snaží se tento proces vojensky potlačit,“ řekl Ódor. Přirovnal tak okupaci Československa z roku 1968 k nynější ruské invazi na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo loni v únoru.
Následky vojenské intervence v Československu byly podle Ódora tragické. „Nejde jen o to, že lidé přišli o život. Rodiny byly rozdělené a rozvrácené, svobodné myšlení se muselo ukrývat ve sklepech a v disidentských bytech, inteligence a akademická obec byly systematicky decimovány a nahrazovány loutkami poplatnými moci,“ prohlásil předseda slovenské vlády u pamětní desky, která připomíná trojici lidí zastřelenou na začátku vojenské invaze v srpnu 1968.
„V tu osudnou středu se Československo vzbudilo do trpké reality. Do světa, kde agrese vedená a nařízená Moskvou pošlapala všechny základní principy mezinárodního práva,“ řekl Ódor.
Obdiv k Rusku přetrvává, napsal list Sme
Předseda slovenské sněmovny Boris Kollár v projevu uvedl, že demokracie je to nejlepší, co nyní Slovensko má. „Ti, kdo zemřeli v roce 1968, i ti, kdo trpěli za normalizace, chtěli skutečnou svobodu a chtěli demokracii bez přívlastků,“ řekl.
Podle šéfa slovenské diplomacie Miroslava Wlachovského bylo Československo v roce 1968 napadeno pod falešnou záminkou o bratrské pomoci či obraně socialistického režimu před údajnou kontrarevolucí. „Není pochyb, že šlo především o snahu zachovat sféry vlivu a mocenské zájmy Kremlu,“ napsal Wlachovský v prohlášení.
Výročí okupace Československa připomenula také slovenská média. „Invaze znamenala začátek třiadvacetileté vojenské okupace československého území, zastavení a zvrácení probíhajících demokratizačních reforem známých jako Pražské jaro nebo socialismus s lidskou tváří,“ napsal list Denník N.
List Sme poznamenává, že okupace z roku 1968 přinesla i obdiv k Rusku, který přetrvává dodnes. „Teze komunistické propagandy o údajné bratské pomoci proti kontrarevoluci začala před několika lety znovu opakovat putinovská Moskva, která dnes režíruje okupaci Ukrajiny. I u nás tomu nemálo lidí tleská. Podle sociologů je Slovensko dlouhodobě hodnotově i geopoliticky rozpolcené. A i pamětníci okupace z roku 1968 popírají vlastní životní zkušenost, z mladých lidí dokonce každý třetí nemá na události 21. srpna žádný názor,“ píše Sme.
