Odchod Sinemaové demokratům v americkém Senátu zkomplikuje situaci, volby 2024 budou velkou neznámou

Nahrávám video
Horizont ČT24: Americká senátorka Sinemaová opustí řady demokratů
Zdroj: ČT24

Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.

Kyrsten Sinemaová sa však nechala slyšet, že ačkoli se zbavila demokratického stranického trikotu a nově se zaregistrovala jako nezávislá, o vstupu do klubu republikánů neuvažuje.

„Nehodlám bezmyšlenkovitě následovat požadavky jedné politické strany. A to se dělo v minulých letech. Obě politické strany vytvořily systém, který požaduje bezvýhradnou podporu převažujícího stranického pohledu,“ uvedla senátorka za stát Arizona.

Sanderse už dříve zklamala

Sinemaová prohlašuje, že nebude hlasovat s republikány. Otevřenou ale nechává odpověď na otázku, jestli bude hlasovat s demokraty. Podle záznamů zatím držela stranickou linii přibližně v 95 procentech případů. Vymezovala se ale hlavně proti silně levicové agendě části své původní strany.

Kritizovala plány na podle ní přílišné zvyšování minimální mzdy, přepjatou pozitivní diskriminaci směrem k afroamerické komunitě nebo se postavila proti Novému zelenému údělu, což nepotěšilo například vermontského senátora a ikonu demokratů Bernieho Sanderse.

„(Ona) pomáhala sabotovat část důležitých zákonů, která má chránit zájmy pracujících rodin a volební práva,“ tvrdí Sanders, který stát Vermont zastupuje rovněž jako nezávislý senátor.

Dilema pro demokraty

Pro demokraty v Senátu se z pohledu hlasování v příštích dvou letech příliš nemění. Velkou neznámou jsou ale volby v roce 2024 – voliči budou rozhodovat o příštím prezidentovi i obsazení arizonského senátorského křesla.

„Některé průzkumy ukazovaly, že ji pozitivněji hodnotí republikáni, než členové její vlastní strany,“ podotkla Samara Klarová, politoložka z Arizonské univerzity.

Arizona po dekády vysílá do Washingtonu svérázné senátory – v minulosti šlo například o republikány Barryho Goldwatera a Johna McCaina. Některá americká média spekulují, že senátorka byla k opuštění strany donucena spolustraníky. Měla se dozvědět, že za dva roky chtějí uspořádat stranické primárky a do souboje o její dnešní křeslo vyslat někoho jiného. Aby se pokusila zachránit svoji kariéru, musela se podle nich stát nezávislou.

„V roce 2024 se demokrati musí rozhodnout, jestli podpoří Kyrsten Sinemaovou a hlasy všech demokratických i nezávislých voličů půjdou pro ni,“ dodává politoložka Klarová.

Pokud demokraté proti Sinemaové postaví svého kandidáta, hrozí, že rozdělí svůj voličský tábor. V takovém případě by senátorské křeslo nejspíš získal republikánský kandidát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...