Odchod firem drtivě dopadá na ruskou ekonomiku. Moskva to popírá a chlubí se nízkou nezaměstnaností

Nahrávám video
Horizont ČT24: Odchod firem z Ruska drtivě dopadá na ekonomiku
Zdroj: ČT24

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Sankce proti Rusku fungují, zjistili mezinárodní experti soustředění kolem projektu Yaleovy univerzity. Od invaze nařízené Vladimirem Putinem aktualizují denně seznam odchodů velkých firem. Sdílejí ho uživatelé sociálních sítí, čímž přispívají k odchodu dalších.

„Dvanáct firem se rychle stáhlo hned po 24. únoru. Říkali jsme si však, že budeme chtít oddělit opravdové firmy od těch, co podvádějí a jen předstírají nějakou aktivitu,“ zasvěcuje do projektu profesor Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnenfeld. „Tyto firmy na veřejnost vypouštěly kouřové clony jako: Sympatizujeme s ubohými trpícími Ukrajinci, dáme jim dolar a padesát centů na charitu a zároveň budeme dál operovat v Rusku.“

„Jakmile jsme s tím vyšli na veřejnost, seznam narůstal – od dvanácti firem k padesáti, pak pětasedmdesáti, pěti stům a dnes je to třináct set firem, které sledujeme a které odešly z Ruska,“ informoval Sonnenfeld v rozhovoru zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem.

Nahrávám video
Experti z Yale: Ruská ekonomika doplácí na sankce
Zdroj: ČT24

Vladimir Putin – možná nejnebezpečnější muž v historii

„Mnoho diplomatických a vojenských expertů z celého světa vám v soukromí řekne, že Vladimir Putin může být potenciálně nejnebezpečnějším člověkem, který kdy chodil po této planetě – a to kvůli hrozbám použití jaderných zbraní. Mnohem bezpečnější je zvolit mírovou možnost, a sice dostat ho ekonomicky na slepou kolej. Nebude tak vypadat natolik všemocný v očích svého lidu. Jakmile selže jeho ekonomika, ztroskotá i on,“ soudí profesor Sonnenfeld.

Podle něj nebylo nikdy v historii k vidění tolik nadnárodních firem, které by se odněkud stáhly najednou. „Čím agresivněji to udělaly, tím lépe je trhy finančně ohodnotily,“ říká. „Těm firmám, které opustily Rusko, se daří mnohem líp. Je mnohem riskantnější tam zůstat, tyto firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců, dodávkami součástek a zboží. A ani nebyly tak výdělečné. Je pro nás udivující, že zůstavají z jiného důvodu než nějaké ideologické umanutosti,“ dodává Sonnenfeld.

Putin: Budou toho litovat

Odchod západních firem z Ruska ohrozí až osm milionů pracovních míst. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina ale odliv západních značek není pro Rusko problém: „Oni toho budou litovat. To není výhrůžka. Budou toho prostě litovat, i když my nikomu nevyhrožujeme. Budou toho litovat, protože Rusko je zemí neomezených možností.“

Přesto v Rusku některé západní společnosti dál zůstávají. Další firmy svůj obchod v zemi prodaly, včetně společnosti McDonald’s. Ta se teď nově jmenuje „Vkusno i točka“, tedy v překladu „Chutně a tečka“. Zájem Rusů je velký, i když nová značka měla ze začátku problémy kvůli nedostatku hranolků.

Svoji první pobočku otevřela nová ruská značka na Puškinově náměstí v centru Moskvy začátkem června, nedala se tam ale koupit nejznámější burger Big Mac nebo točená Coca-Cola, informoval zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Šéf výzkumu Sonnenfeld také varuje, že Putinovy výroky o síle rublu – se kterým se neobchoduje za dolary – považuje za klamavé. „Patří k dlouhému seznamu ruských vůdců, kteří vám řeknou, jak vynalezli telefon, mikročip a rádio, automobil a kráječ chleba. Je to statistika, která si vybírá jen to, co se mu hodí – namísto opravdových statistik,“ říká profesor na adresu ruského diktátora.

„Občas máme hodně právních problémů, abychom doložili, že naše data jsou přesná, ale všechny spory vyhráváme. Budeme s tím pokračovat, dokud neuvidíme mírové vyústění této hrozné situace,“ ujišťuje. Podle něj ruskou ekonomiku čekají pochmurné vyhlídky. I proto, že Evropa se dokáže zbavit závislosti na ruském plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...