Odchod firem drtivě dopadá na ruskou ekonomiku. Moskva to popírá a chlubí se nízkou nezaměstnaností

Nahrávám video

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Sankce proti Rusku fungují, zjistili mezinárodní experti soustředění kolem projektu Yaleovy univerzity. Od invaze nařízené Vladimirem Putinem aktualizují denně seznam odchodů velkých firem. Sdílejí ho uživatelé sociálních sítí, čímž přispívají k odchodu dalších.

„Dvanáct firem se rychle stáhlo hned po 24. únoru. Říkali jsme si však, že budeme chtít oddělit opravdové firmy od těch, co podvádějí a jen předstírají nějakou aktivitu,“ zasvěcuje do projektu profesor Yaleovy univerzity Jeffrey Sonnenfeld. „Tyto firmy na veřejnost vypouštěly kouřové clony jako: Sympatizujeme s ubohými trpícími Ukrajinci, dáme jim dolar a padesát centů na charitu a zároveň budeme dál operovat v Rusku.“

„Jakmile jsme s tím vyšli na veřejnost, seznam narůstal – od dvanácti firem k padesáti, pak pětasedmdesáti, pěti stům a dnes je to třináct set firem, které sledujeme a které odešly z Ruska,“ informoval Sonnenfeld v rozhovoru zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem.

Nahrávám video

Vladimir Putin – možná nejnebezpečnější muž v historii

„Mnoho diplomatických a vojenských expertů z celého světa vám v soukromí řekne, že Vladimir Putin může být potenciálně nejnebezpečnějším člověkem, který kdy chodil po této planetě – a to kvůli hrozbám použití jaderných zbraní. Mnohem bezpečnější je zvolit mírovou možnost, a sice dostat ho ekonomicky na slepou kolej. Nebude tak vypadat natolik všemocný v očích svého lidu. Jakmile selže jeho ekonomika, ztroskotá i on,“ soudí profesor Sonnenfeld.

Podle něj nebylo nikdy v historii k vidění tolik nadnárodních firem, které by se odněkud stáhly najednou. „Čím agresivněji to udělaly, tím lépe je trhy finančně ohodnotily,“ říká. „Těm firmám, které opustily Rusko, se daří mnohem líp. Je mnohem riskantnější tam zůstat, tyto firmy mají problémy s hledáním zaměstnanců, dodávkami součástek a zboží. A ani nebyly tak výdělečné. Je pro nás udivující, že zůstavají z jiného důvodu než nějaké ideologické umanutosti,“ dodává Sonnenfeld.

Putin: Budou toho litovat

Odchod západních firem z Ruska ohrozí až osm milionů pracovních míst. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina ale odliv západních značek není pro Rusko problém: „Oni toho budou litovat. To není výhrůžka. Budou toho prostě litovat, i když my nikomu nevyhrožujeme. Budou toho litovat, protože Rusko je zemí neomezených možností.“

Přesto v Rusku některé západní společnosti dál zůstávají. Další firmy svůj obchod v zemi prodaly, včetně společnosti McDonald’s. Ta se teď nově jmenuje „Vkusno i točka“, tedy v překladu „Chutně a tečka“. Zájem Rusů je velký, i když nová značka měla ze začátku problémy kvůli nedostatku hranolků.

Svoji první pobočku otevřela nová ruská značka na Puškinově náměstí v centru Moskvy začátkem června, nedala se tam ale koupit nejznámější burger Big Mac nebo točená Coca-Cola, informoval zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Šéf výzkumu Sonnenfeld také varuje, že Putinovy výroky o síle rublu – se kterým se neobchoduje za dolary – považuje za klamavé. „Patří k dlouhému seznamu ruských vůdců, kteří vám řeknou, jak vynalezli telefon, mikročip a rádio, automobil a kráječ chleba. Je to statistika, která si vybírá jen to, co se mu hodí – namísto opravdových statistik,“ říká profesor na adresu ruského diktátora.

„Občas máme hodně právních problémů, abychom doložili, že naše data jsou přesná, ale všechny spory vyhráváme. Budeme s tím pokračovat, dokud neuvidíme mírové vyústění této hrozné situace,“ ujišťuje. Podle něj ruskou ekonomiku čekají pochmurné vyhlídky. I proto, že Evropa se dokáže zbavit závislosti na ruském plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...