Od pokusu o puč v Turecku uplynulo pět let, pozadí vzpoury je podle opozice stále nejasné

Nahrávám video

Turecko si připomíná páté výročí nevydařeného vojenského puče proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Ten od té doby zemi radikálně proměnil a upevnil si moc. V parlamentu pak ve čtvrtek označil 15. červenec za den vítězství. Někteří pozůstalí po obětech to ale vidí jinak. Během dramatické noci před pěti lety přišlo o život 250 lidí.

„Pandemie ukázala, že můžeme překonat hrozby pouze jednotou. Chceme vstoupit do roku 2023 s vizí nového Turecka,“ prohlásil Erdogan s odkazem na rok, kdy zemi čekají prezidentské a parlamentní volby. „Věřím, že každý člen našeho čtyřiaosmdesátimilionového národa sdílí stejnou víru jako já,“ dodal.

Při této příležitosti prezident otevřel muzeum s tematicky pojmenovanými expozicemi, z nichž jedna je nazvaná „Demokracie se dívá“. Podle serveru televize Euronews využil Erdogan pietních akcí i ke snaze získat širší podporu lidu, která tomuto autokratického vládci v posledním roce klesá.

Přes 250 mrtvých

Pokus o puč, který tehdy Erdoganova vláda potlačila během několika hodin a během něhož na Erdoganovu výzvu vyšly do ulic tisíce lidí bránit vládu, si připomněla také opozice.

„Je to pět let, co zrádná teroristická organizace zaútočila na demokracii a náš národ. Je naší povinností tomuto národu, který se té noci shromáždil v ulicích, odhalit celou temnou pravdu z 15. července. Nikdy nezapomeneme na 251 mučedníků,“ napsal na Twitteru šéf hlavní opoziční formace, Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu.

Nahrávám video

Mezi tehdejšími oběťmi byli například manžel a šestnáctiletý syn Nihal Olcokové. Oba smrtelně zranila palba z řad pučistů na jednom z istanbulských mostů. „Už nedokážeme jíst společně. Když naše rodina sedí okolo stolu, naše oči instinktivně hledají dva chybějící členy,“ uvedla Nihal Olcoková.

Její muž léta pracoval jako volební stratég pro Erdogana a jeho AKP. Po jeho smrti se do politiky aktivně zapojila i Nihal, a to v řadách opozice. „Pan Erdogan nad sebou po 15. červenci 2016 ztratil kontrolu,“ řekla.

Protipuč

To, co se v Turecku od neúspěšných snah o mocenský zvrat děje, někteří označují za protipuč. Podle kritiků prezident Erdogan, hnaný snahou získat ještě větší podíl na moci, krize využil nejen k potrestání vzpurných vojáků, ale také k pronásledování politické opozice a přidušení občanské společnosti.

Záhy po potlačení puče totiž začal režim rozsáhlé čistky v armádě a státní správě, o místo přišlo na 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů. Stíháno je v souvislosti s pokusem o puč na osmdesát tisíc lidí a kolem tří tisíc lidí kvůli němu už dostalo doživotní tresty vězení.

Režim viní Gülena

Turecký prezident ze zosnování pokusu o převrat viní svého někdejšího spojence – Fethullaha Gülena. Klerik žijící od roku 1999 v exilu v USA to odmítá. 

Gülen býval dříve Erdoganovým spojencem, než se oba názorově rozešli a Erdoganova vláda jeho hnutí označila za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace). Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců, i jen domnělých, začalo už po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn, tehdy premiéra a nyní prezidenta, Erdogana.

Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se na vyšetřování korupčního skandálu podíleli, a v říjnu 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. 

Nejasnosti

Osvětlit pozadí pět let staré vzpoury části armády se snažila vyšetřovací komise tureckého parlamentu. Nemohla ale vyslechnout klíčové aktéry z řad armády či tajných služeb. „AKP aktivně bránila práci vyšetřovací komise, aby se na světlo nedostaly její vztahy se sektou Fethullaha Gülena,“ tvrdí jeden z jejích členů, poslanec hlavní opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Sezgin Tanrikulu.

Podobné tvrzení přináší také nový dokument, který natočil turecký novinář Bedrettin Ugur na základě výpovědí armádních důstojníků, politiků i civilistů. Hovoří v něm i Kemal Kilicdaroglu. Ten kritizoval výjimečný stav vyhlášený vládou po pokusu o puč, který byl podle něj „civilním pučem“.

V době několikrát prodlouženého výjimečného stavu, který skončil až v červenci 2018, vydala vláda přes tři desítky dekretů. Jeden z nich například umožňoval vládě za výjimečného stavu uzavřít mediální společnosti a zkonfiskovat jejich majetek.

Opozice navíc upozorňuje na nejasnosti ohledně odškodnění pro pozůstalé a zraněné. Pět let po tragických událostech vede spory o kompenzace za zemřelého syna i Nihal Olcoková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...