Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
Logistické sítě spolupracující s Ruskem využívají odlehlé souostroví v Indickém oceánu k přepravě zboží, které podléhá omezením nebo je určeno pro sankcionované společnosti, vyplývá z dokumentů, jež má WSJ k dispozici, a z rozhovorů amerického deníku se západními představiteli.
Komerční let provozovaný největší ruskou leteckou společností Aeroflot přistává každé ráno na letišti v Male, kde týmy místních zprostředkovatelů spolupracující s logistickými firmami napojenými na Rusko pomáhají proclít americké, evropské a čínské zboží.
Speciální ruský seznam
Tyto neznámé místní společnosti, jako jsou Freight Care a Go Investment, upravují přepravní dokumenty a přesouvají zboží po asfaltové ploše, čímž zajistí, že nikdy neopustí letiště a vyhnou se formálnímu vstupu na souostroví, popsal deník.
Produkty jsou pak naloženy do letadel Aeroflotu, která zamíří zpět do Moskvy. Pro let mezi Male a mezinárodním letištěm Šeremetěvo byl vydán speciální letecký nákladní list, jenž neuvádí název společnosti, která zboží prodala, sdělily zdroje WSJ.
Nákladové prostory letiště jsou podle dokumentů a úředníků často zaplněny leteckými díly a elektronickými součástkami, stejně jako dalšími produkty dvojího užití. To znamená, že by mohly být použity pro civilní i vojenské účely, například k podpoře sankcionovaného leteckého průmyslu v zemi.
Mezi zásilkami, které proudí z Male do Moskvy, jsou mikročipy, jež jsou potřebné pro sofistikované systémy navádění raket, optické přístroje, jež se využívají pro satelity sledující rozmístění nepřátelských vojsk, či moderní letecké nýty a šrouby, které se mohou stát součástkami do stíhaček či raket dlouhého doletu.
Jakmile se produkty dostanou do Ruské federace, jsou v některých případech distribuovány sankcionovaným subjektům, včetně největšího ruského domácího dopravce S7 Airlines a jeho dceřiných společností zabývajících se údržbou, které potřebují náhradní díly pro svou flotilu stárnoucích letadel.
„To ukazuje, že existují efektivní kanály, které se nacházejí daleko za hranicemi obvyklých podezřelých,“ komentoval zjištění WSJ výzkumný pracovník Pavlo Škurenko z Kyjevské ekonomické fakulty.
Maledivská vláda, společnost Maldives Airports Company, která letiště provozuje, ani firma Go Investment na žádosti amerického listu o vyjádření nereagovaly. Výkonný ředitel Freight Care Husajn Vahíd v komentáři pro WSJ připustil, že společnost manipulovala se zbožím přepravovaným v Male do Ruska, nikdy se ale podle něj nejednalo o produkty použitelné k výrobě zbraní. „Nepodporujeme žádnou válku,“ řekl.
Ekonomická závislost Male na Moskvě
Úspěch Kremlu při přepravě zboží přes Maledivy částečně pramení z jeho hospodářských vazeb s ostrovy. Rusové tvoří po Číňanech druhou nejpočetnější skupinu turistů na Maledivách. Diplomatické neshody s Moskvou by proto znamenaly hrozbu pro tamní ekonomiku, která se stále zotavuje z propadu cestovního ruchu během pandemie covidu, píše WSJ.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov má navíc k regionu dlouhodobě blízko. Během studia mezinárodních vztahů na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) se naučil divehi – úřední jazyk Malediv – a také sinhálštinu, angličtinu a francouzštinu, poznamenal server Kyiv Post.
Podle experta na Rusko Karla Svobody z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale nejde o to, že by obě země měly nějaký zvláštní vztah. „Oni (Rusové) zkoušejí úplně všechno. Jde tam o to, aby s nimi ta země neměla nějaké problematické vztahy, to jim úplně stačí. Vzpomínám si na to, že třeba největším dodavatelem leteckých součástek do Ruska byl jednu dobu Gabon,“ řekl ČT24 expert.
Dalším kritériem pak je, aby se v daném státě jednoduše zakládaly firmy a aby po nich nikdo příliš nepátral a aby země nedodržovala sankční režim, konstatoval expert. „Jde o to, aby neřešila sankce a bylo jí to tak trochu jedno,“ podotkl Svoboda.
Maledivská vláda kromě daní z turistického ruchu vydělává také na prudkém nárůstu obchodu. Společnost Maldives Airports Company dosáhla v roce 2024 rekordního zisku a stala se nejvýdělečnějším státním podnikem v zemi. Firma totiž inkasuje poplatky za odbavení a komerční manipulaci s nákladem a se ziskem dále přeprodává palivo.
Podezřelá obchodní bilance
Ruský dovoz z Malediv, země prakticky bez průmyslu, v roce 2022 – tedy ve stejné době, kdy začala totální invaze na Ukrajinu – prudce vzrostl na více než 630 milionů dolarů (13,15 miliardy korun) z méně než sedmi milionů dolarů (146 milionů korun) v roce 2021, ukazují obchodní data shromážděná americkou výzkumnou firmou Import Genius.
Ruská federace v roce 2024 dovezla ze souostroví zboží v celkové hodnotě 160 milionů dolarů (3,34 miliardy korun). Jedná se o poslední rok, za který jsou k dispozici data. Ředitel výzkumu společnosti Import Genius William George uvedl, že reálný objem obchodu bude zřejmě větší, jelikož ruské úřady nejspíš začaly předloni části dat cenzurovat a na začátku roku 2025 přístup k nim zcela zablokovaly, upozornil WSJ.
Během více než čtyř let plnohodnotné války Moskva opakovaně ukázala, že dokáže najít mezery v sankcích. Západní představitelé se tak neustále snaží zavést nová opatření a zastavit tok zboží, které udržuje ruské válečné úsilí a ekonomiku v chodu.
Západ přitvrzuje, ale nestačí to
USA a Evropská unie v posledních letech uvalily na Ruskou federaci rozsáhlé sankce, zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (6,28 bilionu korun) a odpojily hlavní věřitele od komunikační sítě Swift. Síť kontrol vývozu zkomplikovala Moskvě přístup k pokročilým mikročipům, leteckým technologiím a průmyslovým strojům, které jsou klíčové pro udržení domácí výroby a válečného úsilí.
V poslední době se západní státy zaměřily na odstranění mezer v zákonech a trestání obcházení restrikcí. USA a EU tak častěji cílí na zprostředkovatele ze třetích zemí – včetně bank a logistických firem ve státech, které usnadňují tajný tok západního zboží nebo nelegálních příjmů z ropy zpět do Moskvy.
„Unie cílí na uzavírání těchto děr. Těch balíčků bude klidně ještě dvacet, ale v principu již nepřijmete žádné nové (účinné) sankce – neexistuje žádná, která by visela ve vzduchu a ta by Rusko zničila. Jediné co, tak vy uzavíráte ty díry, které se neustále objevují,“ poznamenal Svoboda.
Letos v červenci EU představila rozsáhlý 21. balíček restrikcí, jenž má zabránit vypršení cenového stropu 44 dolarů za barel ropy, zaměřit se na korporace, které umožňují obcházení sankcí v Číně i mimo ni, a označit finanční instituce, které usnadňují nezákonné platby. Brusel cílí mimo jiné na ruské využívání kryptoměn, zlata a diamantů.
Tlak na ostrovní vládu
Samotná maledivská vláda čelí podle západních představitelů sílícímu tlaku ze strany Washingtonu a Evropy, aby trasu do Ruska uzavřela. Podle osoby obeznámené s touto záležitostí si tamní úřady situaci uvědomují a pracují na řešení.
Část problému podle tohoto zdroje WSJ spočívá v tom, že celní úřad na Maledivách má omezený počet zaměstnanců a zboží prochází minimálními kontrolami. Náklad v tranzitu obvykle nepodléhá fyzickým kontrolám, a místo toho se úřady spoléhají na papírování.
Množství zboží protékajícího přes Maledivy je přitom relativně malé v porovnání s největšími ruskými kanály pro obcházení sankcí, jako jsou Čína, Turecko a Spojené arabské emiráty, které dohromady ročně zajišťují Rusům dovoz sankcionovaných produktů v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů (313 miliard korun), podotýká WSJ.
„Těch zemí není zrovna málo. Hodně se mluví o Kyrgyzstánu, Turecku, sousední země. Kazachstán to sice striktně odmítá, ale mají mezi sebou (s Moskvou) celní unii, takže tam to jde poměrně jednoduše. Jednu dobu byl obrovským dodavatelem čipů do Ruska Singapur,“ vyjmenoval Svoboda.
„Jde opravdu o to, aby se tam jednoduše zakládaly skořápkové firmy, které stejně jak rychle založí, tak je rychle zruší a mohou se tvářit, že to k nim vůbec nepatří. Je to hra kočky s myší – než to někdo zjistí, tak zmizí, firma je zavřená a oni přesídlí někam jinam,“ popsal expert.
Střední Asie jako „klíčová zadní vrátka“
Letošní zpráva Centra pro globální občanské a politické strategie (CGCPS) se sídlem ve Washingtonu uvádí, že Moskva prokázala značnou schopnost adaptace při zmírňování dopadů západních sankcí, přičemž klíčová zadní vrátka pro dovoz do Ruska představuje Střední Asie.
Dokument uvádí, že v roce 2025 vzrostly toky některých komodit ze Společného seznamu položek s vysokou prioritou (CHPL) – což jsou položky od kondenzátorů a transceiverů až po kuličková ložiska a automatizované obráběcí stroje – z Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu do Ruské federace.
„Elektronika, mikročipy a komunikační zařízení (dvojího užití) vyrobené na Západě se do Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu dovážejí jako civilní zboží a poté se legálně vyvážejí do Ruska podle místních obchodních předpisů,“ zmiňuje zpráva. Středoasijské vlády popírají, že by Kremlu pomáhaly obcházet restrikce.
Ruské sítě přitom sahají i do Evropy. Rakouské ministerstvo vnitra letos v srpnu oznámilo, že rozbila systém, v jehož rámci vídeňská společnost dodávala zařízení používané k výrobě motorů pro ruské rakety a stíhačky, čímž porušovala sankce EU.
Firma, jejíž jméno ministerstvo neuvedlo, ukrývala své zásilky prostřednictvím sítě fiktivních společností v Turecku, Spojených arabských emirátech, Hongkongu, Bělorusku, Kyrgyzstánu, Jižní Koreji, Polsku a Litvě. Běloruský šéf společnosti byl zatčen už v květnu.
Varování před ruskou sítí A7
Velká Británie zase vydala začátkem letošního září celostátní varování týkající se ruské platební sítě A7, aby pomohla bankám, platebním společnostem a dalším podnikům rozpoznat metody, které A7 používá k přesunu finančních prostředků přes hranice a znovu se tak snaží získat přístup k mezinárodnímu finančnímu systému, uvedl server EU Today.
Londýn popisuje A7 jako Kremlem podporovanou síť, která se spoléhá na finanční instituce ve třetích zemích a síť subjektů zahrnujících několik jurisdikcí. Síť uvádí, že během prvního roku svého fungování vypořádala transakce v hodnotě více než 86 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Britské úřady ji také spojují s aktéry navázanými na Írán.
Upozornění poskytuje informace o transakčních vzorcích a metodách obcházení předpisů oddělením pro dodržování předpisů, která mohou zastavit podezřelé platby. Britský ministr financí John Healey rovněž oznámil, že maximální pokuta, kterou mohou úřady udělit, se zdvojnásobí.
Británie již dříve uvalila sankce na subjekty spojené s A7, včetně burz používaných k nakládání s kryptoměnami. Nejnovější opatření je namířeno proti protistranám a zprostředkovatelům, kteří umožňují propojení nominálně alternativního systému s obchodovatelnými měnami a mezinárodním obchodem.
Klíčové jsou v tomto ohledu instituce třetích zemí. „Ruská síť si může vytvořit vlastní zúčtovací jednotku nebo platební token, ale firmy nakonec musí nakupovat zboží, vyřizovat faktury nebo směňovat hodnotu i mimo Rusko. Banky a poskytovatelé platebních služeb ve Střední Asii, Africe a dalších regionech se mohou – vědomě či nevědomě – stát branami do širšího systému,“ popisuje EU Today.
Slibná Arktida
Rusko podle Svobody neustále hledá nové trasy, jak se vyhnout dopadům sankcí. Lavrov kupříkladu nedávno představil Arktidu jako budoucí obchodní a surovinový koridor pro Rusko a jeho nezápadní partnery, včetně Číny a Indie. Operaci NATO Arctic Sentry poblíž severních hranic Ruska v této souvislosti označil za „přímou hrozbu“ pro ruskou bezpečnost, jež by mohla by vést k „potenciálně katastrofálním důsledkům“.
„Toto úmyslné a cílené úsilí o vytvoření atmosféry nedůvěry ve vojenské oblasti probíhá souběžně se západními pokusy o podkopání legitimních práv Ruska,“ řekl Lavrov s odkazem na to, co nazval „nelegitimními finančními a ekonomickými sankcemi vůči právnickým i fyzickým osobám“.
