Oceány jsou bouřlivější než kdy dřív. U Anglie vlny ukously sto metrů pevniny za 27 let

Nahrávám video
Studio 6: Vladimír Piskala o rostoucí síle oceánů
Zdroj: ČT24

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.

Vědci zaznamenali silnější vítr nad všemi oceány, vůbec největší nárůst pak nad vodními plochami na jižní polokouli. Nejsilnější nárazový vítr tam duje rychlostí o pět kilometrů za hodinu vyšší než před třemi dekádami.

Silnější vítr pak způsobuje i vyšší vlny. Rekordy v jejich výšce se oproti 90. letům posunuly o třicet centimetrů. „Nemusí se to zdát hodně, ale těch 30 centimetrů může znamenat rozdíl, že se vlna převalí třeba přes nějakou hráz,“ poznamenal Vladimír Piskala z vědecké redakce České televize. Nejohroženější jsou pobřežní oblasti a nízko položené státy, třeba Nizozemsko nebo Marshallovy ostrovy.

Silněji dorážející moře ale ohrožuje i některá překvapivá místa. Například na východě Anglie leží vesnice Happisburgh. Ta ještě v 17. století ležela asi půl kilometru od moře na nevysokém útesu. Do roku 1850 se břeh přiblížil na 250 metrů. V nedávné době se tempo eroze zvýšilo. Od roku 1992 do současnosti se moře přiblížilo o dalších sto metrů a některé domy se už propadly do vody.

Happisburgh
Zdroj: ČT24

Vědci detailně pozorovali výšku vodní hladiny z 31 satelitů i z bójek. Dohromady měli k dispozici přes čtyři miliardy pozorování. Nejvyšší vlny naměřené bójí na otevřeném oceánu měly v průměru 19 metrů. Objevily se 4. února 2013 mezi Islandem a Spojeným královstvím. Některé z nich mohly dosáhnout i 26 metrů, to se však nedá spolehlivě ověřit.

U břehu až stometrové vlny

V příbřežních oblastech mohou vlny stoupat ještě výš. Tam hraje velkou roli tvar dna. Čím pozvolněji a pravidelněji stoupá, tím vyšší vlna se nad ním může vytvořit. To platí i o tsunami nebo třeba vlně vyvolané pádem skály do fjordu. Při druhé zmiňované události může vzniknout na druhém konci fjordu vlna vysoká i v řádu stovek metrů.

Vlny mají také větší sílu, což je jev, o němž se mluví jako o otisku změny klimatu. Oceán se totiž postupně ohřívá, to otepluje přízemní vrstvu atmosféry a v ní více fouká. Silnější vítr pak vytváří silnější vlny.

Nejsouvislejší plocha velmi silných vln se nachází kolem Antarktidy, kde větru ani mořským proudům nestojí v cestě žádná pevnina. Mezi námořníky jsou hrozivě proslulé například vody kolem mysu Dobré naděje na jihu Afriky. Tamní až patnáctimetrové vlny mohou převrátit loď nebo i ropnou plošinu. Podobně bouřlivé jsou vody i na severu Tichého a Atlantského oceánu.

Energie v oceánech
Zdroj: ČT24

Energii vln se snaží lidé využít k výrobě elektřiny. Švédští vědci například vymysleli zařízení, v němž se na vlnách houpají bójky. Jsou připevněné ke dnu a vždy, když jdou nahoru, vzniká tah. Ten dokážou generátory převést na elektrickou energii.

Možností, jak využít energii oceánů, je však celá řada. Využívá se třeba i síla mořských proudů. Tu mohou sbírat obdoby větrníků na mořském dně. Rychlý rozvoj těchto technologií symbolizuje rozhodnutí Havaje, že do roku 2045 chce veškerou energii sbírat z oceánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 42 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...