OBRAZEM: Svět na dvě minuty utichl. Na konec války vzpomínali Britové, Indové i Nový Zéland

Zvony, salutování a dvě minuty ticha. Lidé po celém světě si připomínají konec první světové války. Piety v centru Londýna se zúčastnila i královská rodina, u památníku zde položil věnec německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Padlé uctily také Francie, Austrálie, Nový Zéland nebo Indie. Belgický král Filip se účastnil ceremonie u bruselského památníku, večer ho čeká pietní akce v Ypres.

Miliony lidí držely dvě minuty ticha na památku těch, kdo položili život nebo byli zraněni v prvním celosvětovém válečném konfliktu. Dvouminutové ticho zahalilo Británii v 11:00 místního času, tedy přesně v okamžiku, kdy začalo 11. listopadu 1918 platit příměří.

Procesí asi 10 tisíc lidí se vydalo k válečnému památníku na třídě Whitehall. Princ Charles tam jménem své matky položil věnec, zatímco královna Alžběta II. sledovala ceremonii na Whitehallu z balkonu blízké budovy ministerstva zahraničí.

Po princi Charlesovi položil věnec k památníku rovněž německý prezident Frank-Walter Steinmeier jako symbol míru, který nyní vládne mezi oběma zeměmi, napsala zpravodajská stanice BBC. Britská vláda poukázala na to, že Steinmeier je prvním německým vrcholným představitelem, který položí věnec k památníku během vzpomínkové ceremonie, píše agentura Reuters.

Památku obětí první světové války po nich stejným způsobem uctili také princ William a princ Harry, premiérka Theresa Mayová a vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Památku padlých uctil na hřbitově v Dublinu rovněž irský prezident Michael D. Higgins, který odsoudil snahy o nové závody ve zbrojení a snahy o přípravy na válku.

V Austrálii se uskutečnila ceremonie u Národního válečného památníku v Canbeře, v Adelaide letadlo vypustilo tisíce červených papírků. Australský premiér Scott Morrison připomněl, že je důležité slavit výročí, jelikož lidé se „potřebují poučit z minulosti, aby mohli lépe proplouvat dnešní proměnlivou dobou“.

Salutovalo se i v hlavním městě Nového Zélandu – Wellingtonu. Po celé zemi se držely dvě minuty ticha a rozezněly se zvony. Austrálie a Nový Zéland utrpěly značné ztráty během bitvy o Gallipoli mezi lety 1915 až 1916, kterou vedla Velká Británie s Francií proti Osmanské říši.

Oslavy neminuly ani Asii. Třeba v Indii se uskutečnila vzpomínková akce za 74 tisíc vojáků, kteří zemřeli na druhé straně světa. Ke spojeneckým armádám se za první světové války přidalo na 1,3 milionu vojáků této bývalé britské kolonie. „Byla to válka, do níž Indie nebyla přímo zapojena, ale naši vojáci bojovali po celém světě za mír,“ prohlásil premiér Narendra Modi.

Trump s Putinem dorazili na oslavy do Paříže

Hlavní evropská akce se konala v Paříži. U Vítězného oblouku se sešli prezidenti Francie, USA a Ruska – Emmanuel Macron, Donald Trump a Vladimir Putin. Dorazila také německá kancléřka Angela Merkelová nebo český premiér Andrej Babiš.

Prezident Macron ve svém projevu připomněl miliony obětí první světové války i zničenou zemi po letech bojů. „Z kvetoucí krajiny zůstaly jen dýmající trosky, ze stromů zbyly jen pahýly,“ řekl. Dodnes jsou podle něj stopy války ve Francii patrné.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...