Obrana proti masivním dronovým náletům takhle vypadat nemůže, říkají experti

Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony podle expertů oslovených ČT24 může být testem obrany Polska, případně NATO, jakkoliv někteří z nich ještě čekají na výsledky vyšetřování celého incidentu. Způsob, jakým se alianční síly bránily dronům, je podle odborníků drahý a neefektivní, východní křídlo NATO ale prý nikdy nepůjde stoprocentně ochránit.

Rusko podle bývalého velvyslance ČR při NATO Jakuba Landovského nechce teď rozpoutat otevřený konflikt se státy NATO, když není schopno na Ukrajině dosáhnout svých cílů.

„To nedává žádný strategický smysl. Rusko chce testovat a chce vidět, jak budeme reagovat v technické rovině protivzdušné obrany, ale i politicky. V obou musíme obstát. Mně pořád chybí v tom veřejném diskurzu jedno číslo, a to kolik vlastně z těch dronů bylo úspěšně zachyceno a pak sestřeleno – a to je číslo, které samozřejmě vypovídá něco o naší schopnosti se podobným situacím bránit,“ uvedl Landovský.

Nahrávám video
Bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony
Zdroj: ČT24

Zároveň si nemyslí, že by incident byl posledním, protože Moskva podobné věci popře a nikdy nepřizná, že jde o útok. „A tím vlastně ani není důvod k další eskalaci, protože útok musí být úmyslná věc,“ dodal Landovský. O testu polské obrany mluví i novinář Českého rozhlasu Ondřej Soukup. „Tohle je způsob, jak otestovat obranu. Normalizovat, že občas poletí ‚nějaké drony‘ – připravte se na to, zvykejte si,“ míní.

Nahrávám video
Redaktor Ondřej Soukup k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony
Zdroj: ČT24

Co bude následovat?

Podle vedoucího Centra bezpečnostních studií Oldřicha Bureše je útok sice bezprecedentní, zatím to však nevypadá, že by mělo dojít k aktivaci sil a prostředků Aliance podle článku 5. „Zatím to vypadá, že k aktivaci není politická vůle, aspoň co můžeme sledovat z polských reakcí. Článek 5 byl aktivován pouze jednou po útocích z 11. září,“ připomíná Bureš. Nyní prý vidíme, že konkrétní pomoc může přijít i bez této aktivace.

Bureš míní, že výsledky vyšetřování incidentu by mohly být dostupné v rámci dnů. „Ze všech indicií, které máme k dispozici, a v kontextu toho, jaký ruský dronový, raketový útok probíhal na Ukrajině, si lze těžko představit, že by to byly jiné než ruské drony,“ upozorňuje.

Nahrávám video
Expert Oldřich Bureš k průniku ruských dronů do Polska
Zdroj: ČT24

Pokud se podobné situace budou opakovat, mohou Poláci využít vrtulníky poskytnuté Českem přímo při sestřelování dronů, míní bezpečnostní analytik Jakub Drmola.

„Způsob, jakým se Polsko nebo NATO, řekněme, ubránilo dronům, to znamená sestřelování pomocí stíhaček F-35 nebo jiných, je poměrně drahý a neefektivní,“ podotkl analytik s tím, že Rusové použili drony typu Gerbera, které jsou dělané jako extrémně levné. „Každý sestřel, který byl proveden nad Polskem, byl mnohonásobně dražší, než kolik stálo vyrobit ten dron,“ dodal Drmola.

Také podle Bureše NATO sestřelováním levných dronů velmi drahými stíhačkami ukázalo, že takto by efektivní obrana proti masivním dronovým útokům nemohla vypadat. „Je třeba vybudovat zcela jinou kvalitu obrany na východním křídle NATO, pokud by někdy měly následovat útoky podobného rozsahu, jako vidíme na Ukrajině,“ míní. Zároveň připouští, že ochrana nikdy nebude stoprocentní.

Nahrávám video
Bezpečnostní analytik Jakub Drmola k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony
Zdroj: ČT24

Přiznání nezaznívá

Podle Soukupa ruská vládní média víceméně obviňují Polsko, že si vše vymyslelo, že chce ve skutečnosti jen rozdmýchat protiruské nálady a že evropští politici chtějí obecně torpédovat mírová jednání. „Další média spekulují, že to nebyly ruské drony, nebo že tam zaletěly omylem kvůli tomu, že Ukrajinci narušili jejich navigační systém. Přiznání, že to byly ruské drony, nezaznívá,“ dodává novinář.

V případě, že by se cizí drony dostaly do tuzemského vzdušného prostoru, zareagovalo by Česko podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše stejně jako Polsko. Hypoteticky, kdyby se nepřátelské drony podařilo dostat nejprve třeba na Slovensko či do Polska a startovaly by odtamtud na české území, zachytil by je podle experta tuzemský systém střežení vzdušného prostoru.

„A pak by se stalo to, co se stalo v Polsku. Byl by aktivován integrovaný systém obrany, vzlétla by naše letadla, která mají pohotovost, a byla by aktivována protivzdušná obrana. A pokud by bylo třeba, tak stejně jako v Polsku by k nám byly v rámci toho integrovaného systému vyslány i letouny z jiných zemí. A nešlo by o výpomoc, ale o koordinaci. Drony by ale byly sestřeleny,“ sdělil Petráš.

Nahrávám video
Analytik Zbyněk Dubský k narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony
Zdroj: ČT24

Z pátečního mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN podle Bureše určitě nevzejde žádná rezoluce, která by incident přisuzovala Moskvě, nebo od ní požadovala odpovědnost. Rusko je jedním z pěti stálých členů rady a má v ní právo veta.

V pátek také začíná rusko-běloruské vojenské cvičení, které se jmenuje Západ-2025. Kreml uvedl, že není proti nikomu namířeno. Společné cvičení ruské a běloruské armády v únoru 2022 se ukázalo být kamufláží pro přípravu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podle Soukupa teď budou manévry „o něco menší než v roce 2022“.

„Je zajímavé, že Bělorusko se snaží konflikt kolem dronů hasit,“ sdělil s tím, že cvičení se nebude konat ve výcvikových prostorech u polských hranic, ale na východě země, aby to „snižovalo napětí“. „Problém je, že o tom nerozhoduje Minsk, ale Moskva,“ podotýká Soukup.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 29 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...