„O Ukrajině bez Ukrajiny.“ Spojenci kritizují americko-ruský plán

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Plán už podle médií schválil šéf Bílého domu Donald Trump. Spojené státy měly naznačit ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí rámcový návrh na ukončení války přijmout. Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby s Ruskem „diskutovali o úsilí o ukončení války“. Očekává se, že tým vedený tajemníkem ministerstva obrany Danem Driscollem se ve čtvrtek v Kyjevě setká se Zelenským.

Lipavský podle svých slov bere podobné návrhy velmi vážně. „Byť jsou informace (o plánu) kusé, a ne příliš potvrzené, tak je to opět takový mnichovský scénář. Před tím jsem opakovaně varoval a vždycky před tím budu varovat,“ uvedl český ministr.

Nahrávám video

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvítal americké úsilí o mír, ale zdůraznil, že jde o bezpečnost Evropy a tedy očekává, že bude plán s Evropou konzultován. V reakci na omezení velikosti budoucí ukrajinské armády v americkém plánu dodal, že oběť by neměla být omezena ve své schopnosti bránit se agresorovi.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil pokusy jednat o dosažení míru na Ukrajině, Kreml ale podle něj musí nejprve ukončit svou agresi.

Apel na spravedlivý mír

„Co jsme jako Evropané vždy podporovali, je dlouhodobý a spravedlivý mír a vítáme jakékoli snahy toho dosáhnout. Samozřejmě pro to, aby jakýkoliv plán fungoval, potřebuje podporu Ukrajinců a Evropy,“ konstatovala Kallasová s tím, že zatím neslyšela o žádných ústupcích ze strany Ruska, které označila za jasného agresora.

Také francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot před jednáním unijních ministrů zahraničí uvedl, že chce na Ukrajině vidět spravedlivý mír. „Je to Rusko (Vladimira) Putina, které tomu stojí v cestě,“ doplnil. Podle Barrota dohoda nemůže být pouze formou ukrajinské kapitulace.

Rovněž Velká Británie zdůrazňuje, že rozhodující krok je na Moskvě – vyzvala ji, aby stáhla svá vojska z území Ukrajiny. „Rusko by mohlo zítra ukončit válku tím, že stáhne své síly a ukončí svou nelegální invazi,“ podotkl mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Podle španělského ministra zahraničí Josého Manuela Albarese musí plán pro řešení konfliktu obsahovat také záruky existence suverénní a demokratické Ukrajiny.

Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.

Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a dostupné informace o jeho obsahu zmiňují především ústupky na jeho straně, včetně odevzdání části ukrajinského území Ruské federaci a výrazného omezení obranných schopností.

Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa není návrh „nic nového“. „Přesně totéž požadovalo Rusko ještě půl roku zpátky, tedy před summitem (Trump–Putin) na Aljašce,“ poznamenal novinář, který upozornil mimo jiné na chybějící bezpečnostní záruky. Očekávat, že USA pošlou do oblasti své jednotky, se nedá, upozornil Soukup.

Nahrávám video

Pro Kyjev nepřijatelné, míní experti

Podle analytiků by Trumpův plán nebyl pro Kyjev přijatelný. Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky uvedl, že návrh odpovídá snaze Trumpa prezentovat se jako mírotvorce a obsahuje prvky i jisté transakční logiky vůči Rusku. „Celkově to působí naivně a nereálně, protože Ukrajina by takovou dohodu nepřijala,“ míní expert. I v případě politického tlaku by podle něj ukrajinská společnost i armáda podobné kroky odmítly, soudí Lebduška.

Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy upozornil, že konkrétní podoba plánu není stále známa a uniklé body jsou pravděpodobně fragmenty, které záměrně vypustila Moskva. Cílem podle něj může být představení Ruska jako dominantního hráče, který o konfliktu jedná přímo s USA. „Ruská strana pravděpodobně uniklé informace využila záměrně, aby demonstrovala svoji sílu a posílila vyjednávací pozici,“ uvedl.

Nahrávám video

Bříza nicméně souhlasí s Lebduškou v tom, že Ukrajina plán nepřijme, pokud by skutečně obsahoval extrémní požadavky. Patří mezi ně podle nich omezení armády, zákaz raket dlouhého doletu, odevzdání části Donbasu či uznání Krymu. Klíčové jsou podle Břízy bezpečnostní záruky a nezávislost země. Přijetí plánu v této podobě by znamenalo ohrožení ukrajinské suverenity, řekl.

Načítání...

Jednání na Ukrajině i v Turecku

Vysocí představitelé Pentagonu v těchto dnech dorazili na Ukrajinu, aby s Ruskem „diskutovali o úsilí o ukončení války“. Očekává se, že tým vedený tajemníkem ministerstva obrany Danem Driscollem se ve čtvrtek v Kyjevě setká se Zelenským, píše britský server BBC.

Zelenskyj v týdnu jednal se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Ukrajina doufá, že se ještě letos podaří obnovit výměny válečných zajatců – Turecko v minulosti sehrálo klíčovou roli při jejich zprostředkování.

Nahrávám video

„Myslíme si, že by bylo prospěšné obnovit istanbulský proces s ještě komplexnějším přístupem, který by řešil akutní problémy. Očekáváme, že všichni naši partneři, kteří si přejí zastavit krveprolití v regionu, k němu zaujmou konstruktivní přístup,“ uvedl Erdogan.

Rusko mezitím dál útočí jak na frontě, tak i na civilisty. Ukrajinské město Ternopil se vzpamatovává z jednoho z nejhorších útoků od počátku invaze. Ve čtvrtek tam zemřely desítky lidí. Moskva i Kyjev také vzájemně cílí na energetickou infrastrukturu.

Moskva ve čtvrtek předala Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...