NYT: Trumpa k pozastavení cel přiměl výprodej amerických dluhopisů

Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donalda Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil nová cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.

Trump v uplynulém týdnu vyzýval k zachování klidu tváří v tvář chaosu, který vyvolal uvalením cel na desítky zemí, a odolával výzvám k jejich odvolání. „Vím, co sakra dělám,“ řekl Trump republikánům v úterý, zatímco se kvůli jeho masivním clům propadaly světové trhy. „Buďte v klidu. Všechno dobře dopadne,“ napsal republikánský prezident ve středu ráno v příspěvku na sociální síti Truth Social.

„Toto je skvělý čas nakupovat,“ napsal v dalším příspěvku jen několik hodin předtím, než na stejné síti oznámil odložení platnosti zvýšení cel. Někteří uživatelé sociálních sítí prezidenta následně obvinili, že se příspěvkem snažil zmanipulovat trh, píše web stanice NBC News. Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že Trump pobídl lidi, aby nakupovali na trhu, dokud byly ceny relativně nízké.

Nakonec to byl samotný trh, který Trumpa přiměl svůj přístup ke clům přehodnotit, píše NYT. „Přišlo mi, že lidé reagovali trochu nepatřičně. Byli trochu vyjukaní, víte..., trochu se báli,“ prohlásil Trump, když ho novináři požádali, aby vysvětlil své rozhodnutí cla pozastavit.

Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek amerických obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.

V důsledku celní války vyvolané americkým prezidentem se začaly propadat ceny amerických státních dluhopisů, což bylo znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv. Výnos státních dluhopisů tak začal rychle růst. Analytici a investoři po celém světě poukazovali na výprodej státních dluhopisů jako na známku toho, že důvěra v největší světovou ekonomiku byla otřesena, napsala agentura Reuters.

Pozice Trumpovy administrativy

Podle NYT se před Trumpovým pozastavením cel v zákulisí vysoce postavení členové jeho týmu obávali vypuknutí finanční paniky, která by se mohla vymknout kontrole a potenciálně zničit ekonomiku. Ministr financí Scott Bessent a další členové prezidentovy administrativy, včetně viceprezidenta JD Vance, prosazovali strukturovanější přístup k obchodní válce, který by se zaměřil na izolaci Číny jako nejhoršího aktéra a zároveň by vyslal širší signál, že Trump to s potíráním obchodní nerovnováhy myslí vážně.

Poté, co Trump obrátil, se jeho tým dostal do nezáviděníhodné pozice, kdy se podle NYT snažili médiím namluvit, že to byl celou dobu jeho plán a brilantní strategie přímo ze stránek prezidentova bestselleru Umění udělat dohodu. Bessent podle NYT zašel tak daleko, že popřel, že by změnu v přístupu ke clům vyvolal trh s dluhopisy.

Trump však ve středu veřejným vysvětlením svého rozhodnutí podkopal Bessenta i mluvčí Bílého domu Karoline Leavittovou, když se odvolal na nervózní trh a řekl, že jednal „spíše instinktivně než cokoli jiného“.

Mnoho nejvýše postavených poradců a činitelů v Trumpově týmu nemělo o zásadní změně v celní politice ponětí do poslední minuty. Trump totiž ještě ve středu ráno naznačoval, že se bude držet svého původního plánu.

Důvody obratu

Bessent hrál významnou roli při směřování prezidenta k odkladu cel. Ale skutečnou zásluhu, jak NYT anonymně sdělili Trumpovi poradci, patří trhům s dluhopisy. K Trumpově rozhodnutí vedla obava, že by se jeho hazard se cly mohl rychle změnit ve finanční krizi. A na rozdíl od dvou předchozích krachů za posledních dvacet let, globální finanční krize v roce 2008 a krize během koronavirové pandemie v roce 2020, by za tento krach mohl jediný člověk.

Amerika a svět právě dostaly nejděsivější lekci o druhém funkčním období Donalda Trumpa po týdnu jeho rozmarného vedení obchodní války, napsal web stanice CNN podporující dlouhodobě opoziční demokraty. Osud americké ekonomiky, pracovních míst a penzijních úspor milionů lidí i globální bezpečnosti může být podle CNN v následujících čtyřech letech kdykoli zmítán nestálými náladami a obsesemi stávajícího prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...