Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga. Nahradí nemocného Šinzóa Abeho

Nahrávám video

Novým japonským premiérem se stal Jošihide Suga, předseda Liberálnědemokratické strany (LDP). Ve funkci nahradil Šinzóa Abeho, který kvůli zdravotním potížím podal demisi. Jednasedmdesátiletý Suga slíbil, že naváže na Abeho práci, a v souladu s tímto slibem také ponechal ve funkci téměř polovinu dosavadních ministrů. Zvolení Jošihideho Sugy se čekalo, vládnoucí koalice LDP a Strany spravedlnosti a čistoty (Komeitó) má totiž v obou parlamentních komorách většinu.

Dolní komora parlamentu Sugu zvolila jasnou většinou 314 z celkových 465 hlasů, v horní komoře získal 142 hlasů z 245, informovala agentura Kjódó. Už v pondělí se bývalý vládní mluvčí Suga stal předsedou LDP. Za priority své budoucí vlády označil boj proti koronaviru a obnovu hospodářství, které je zasaženo pandemií.

Před hlasováním o novém předsedovi vlády podal demisi dosavadní premiér Šinzó Abe. Spolu s ním skončil celý kabinet. Abe na konci srpna oznámil, že se kvůli zdravotnímu stavu rozhodl vzdát funkce premiéra, kterou zastával v letech 2006 až 2007 a od roku 2012 doteď.

„Věnoval jsem tělo i duši hospodářské obnově a diplomacii, abych chránil národní zájem Japonska každý den od okamžiku, kdy jsme se vrátili k moci,“ uvedl Abe před posledním zasedáním své vlády.

Téměř polovina ministrů Abeho kabinetu si své funkce udržela, mimo jiné ministr financí Taró Aso a ministr zahraničí Tošimicu Motegi. Ministrem obrany byl jmenován Abeho mladší bratr Nobuo Kiši. Tajemníkem a mluvčím vlády, kterým byl doteď Suga, se stal dosavadní ministr zdravotnictví a tvář japonského boje s koronavirem Kacunobu Kató.

Taró Kóno, který byl do nynějška ministrem obrany, byl jmenován ministrem pro administrativní reformu, což je podle agentury Kjódó jedna z oblastí, na které se chce nový premiér Suga zaměřit. Funkci si udržel také populární ministr životního prostředí Šindžiró Koizumi. Tento devětatřicetiletý syn expremiéra Džuničiróa Koizumiho bývá označován za budoucího vážného kandidáta na funkci předsedy japonské vlády.

V novém kabinetu jsou pouze dvě ženy, ministryně spravedlnosti Jóko Kamikawaová a ministryně pro olympijské hry Seiko Hašimotová. Suga bude oficiálně uveden do funkce na ceremoniálu v císařském paláci. Ve funkci setrvá do konce Abeho volebního období, což je do září 2021.

Kdo je Jošihide Suga?

Veterán japonské politiky Jošihide Suga se narodil do rodiny chudých zemědělců z prefektury Akita, jedné z nezaostalejších v zemi. Jeho skromný původ ho odlišuje od většiny politické elity. V japonské politice se totiž často úřady dědí z generace na generaci.

Sedmdesátiletý politik stoupal po japonském politickém žebříčku pomalu. Nejprve pracoval jako sekretář zákonodárce strany LDP, načež přesvědčivě nastartoval svou vlastní politickou kariéru –⁠ v roce 1987 byl zvolen do rady města Jokohama a následně roku 1996 do japonského parlamentu.

Od září 2006 do srpna 2007 zastával funkci ministra vnitra v první vládě Šinzóa Abeho. V následujícím Abeho funkčním období byl od roku 2012 mluvčím vlády a tajemníkem kabinetu. Jako pravá ruka premiéra si získal pověst efektivního a praktického politika a odstupující předseda vlády silně podpořil jeho kandidaturu na premiéra.

Jedno z jeho nejvýznamnějších veřejných vystoupení přišlo v roce 2019, kdy se císař Akihito vzdal funkce a předal ji svému synovi Naruhitovi. Suga odhalil japonskému lidu název nové císařské éry –⁠ Reiwa.

Suga se prezentuje jako reformátor a inovátor. Odborník na japonskou politiku Michal Kolmaš však upozorňuje, že složení nového vládního kabinetu prakticky kopíruje frakční uspořádání, které bylo za předešlého premiéra Abeho. „Byť se prezentuje jako nezávislý člověk, tak v té prozatímní politice vystupuje jako řadový politik z Liberálnědemokratické strany,“ uvedl.

Nového předsedu vlády čeká těžký úkol –⁠ restartovat Japonskou ekonomiku po koronavirové krizi. Třetí největší ekonomika světa, za Spojenými státy a Čínou, v letošním druhém čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 28,1 procenta, což představuje její nejprudší poválečný úpadek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...