Nový rakouský kancléř Schallenberg chce zachovat kurs svého předchůdce Kurze

Nový rakouský kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) před poslanci Národní rady uvedl, že hodlá pokračovat v politickém směřování nastaveném jeho předchůdcem Sebastianem Kurzem (ÖVP). Ten minulý týden odstoupil v důsledku korupční kauzy, dosavadního ministra zahraničí Schallenberga v pondělí jmenoval do funkce prezident Alexander Van der Bellen. Opozice kontinuitu s předchozí vládou zatíženou aférami kritizovala.

Schallenberg na mimořádné schůzi Národní rady zopakoval, že chce úzce spolupracovat s bývalým kancléřem Kurzem, který se mezitím přesunul do pozice šéfa poslaneckého klubu Rakouské lidové strany (ÖVP). Kurz, který diplomata Schallenberga vytáhl do nejvyšších politických pozic, již v pondělí odmítl tvrzení, že bude jakýmsi „stínovým kancléřem“.

Kurz podal demisi v sobotu poté, co ho státní zastupitelství obvinilo kvůli podezření, že v roce 2016 nechal za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného mínění zfalšované v jeho prospěch, což mělo zajistit postup mladého politika do čela lidové strany i vlády.

Státní zastupitelství vyšetřuje dohromady deset osob kvůli podezření ze zpronevěry, uplácení a úplatnosti. Obviněno je i několik Kurzových nejbližších kolegů, všichni včetně exkancléře obvinění popírají.

Mezi obviněnými jsou i dvě výzkumnice veřejného mínění, z nichž jedna byla v úterý podle deníku Der Standard zadržena. Agentuře APA to potvrdily zdroje z prostředí právních zástupců a vlády. Důvodem zadržení bylo podle médií nebezpečí zahlazování stop, obviněná podle listu Der Standard krátce před domovní prohlídkou z 6. října promazala pevný disk svého počítače. Protikorupční státní zastupitelství (WKStA) informace zatím nepotvrdilo.

Schallenberg zachová restriktivní migrační politiku, chce proevropskou vládu

Ve svém projevu nový kancléř Schallenberg uvedl, že zachová dosavadní restriktivní politiku v otázce migrace. Kurz v čele vlády odmítal přijímání nových běženců a prosazoval, aby země i Evropská unie místo toho pomáhaly regionu jejich původu.

Prioritou Schallenbergova kabinetu bude „ekologicko-sociální“ daňová reforma, jejíž součástí podle plánů Kurzovy vlády měla být takzvaná uhlíková daň. Korupční aféru svého předchůdce nezmínil a nezveřejnil ani žádné plány svého kabinetu pro boj s korupcí. 

Schallenberg dále uvedl, že jeho vláda bude proevropská. Ještě tento týden vyrazí do Bruselu, kde by se měl sejít s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Kurz opakovaně poutal pozornost kritickými vyjádřeními na adresu Evropské unie.

Šéfka SPÖ: Kdo slepě následuje, nemůže vést

Opozice v čele se sociálními demokraty (SPÖ) při rozpravě žádala, aby se Schallenberg jasně odstřihl od „mocenského aparátu svého předchůdce“. „Kdo slepě následuje, nemůže vést,“ uvedla šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Podle ní to vypadá, že v Rakousku povládne i nadále „Kurzův systém“.

Narážela tím patrně na způsob vládnutí, který poodhalily zveřejněné exkancléřovy chatové zprávy. Kurz v nich zastává místy opačné názory, než které sděloval navenek, provádí cynické zákulisní dohody a podle agentury DPA se dopouští zneužívání moci.

„Vy jste si koupil stranu a provedl jste puč uvnitř strany… Zajímala vás pouze moc,“ řekla na adresu bývalého kancléře šéfka liberální strany NEOS Beate Meinlová-Reisingerová. Samotný Kurz se úterní debaty neúčastnil. V Národní radě by měl působit od čtvrtka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...