Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Nahrávám video

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

„Jsem především rád, že evropští poslanci hlasovali tak, jak se nakonec finálně shodla rada ministrů životního prostředí,“ uvedl Hladík s tím, že Česko bylo součástí skupiny, která prosadila dle něj „celou řadu ústupků“. Konkrétně se podle ministra v demisi jedná například o odložení nového systému emisních povolenek ETS 2 i to, že cíl je nakonec 85procentní doplněný o pět procent investic. Poukázal také na modernizační a inovační fond, který dohoda zahrnuje.

„Já to rozhodně za dobrou zprávu pro českou ani evropskou ekonomiku nepovažuji. Tento zcela nový cíl pro rok 2040 je o tom, jak moc v roce 2030 zrychlí Green Deal,“ řekl Knotek. „Pokud nechceme zrychlovat Green Deal, tak jediná varianta je nemít takovýto cíl. A to byl přesně ten důvod, proč jsme navrhli zamítnout takovýto cíl,“ dodal s tím, že se podařilo získat celkem čtyřicet procent europoslanců, kteří byli proti novému cíli.

„Ty takzvané ústupky, které byly takzvaně vyjednány, když to dáme do součtu s tím, co všechno ten nový klimatický cíl po roce 20230 přinese – to zdražování –, tak to v součtu skutečně není dobrá zpráva. Rozhodně ne pro Českou republiku, ale bohužel rozhodně ne ani pro Evropu,“ míní Knotek.

Firmy vyžadují předvídatelnost, říká Niedermayer

Podle Niedermayera by však bylo chybou a projevem nezodpovědnosti, kdyby Evropa na dekarbonizaci rezignovala. „Jednak budeme přihlížet, jak se mění klima a přinese to s sebou obrovské škody pro lidi, a zároveň zastavíme proces, který probíhá v ekonomice,“ uvedl s tím, že evropské firmy investují značné prostředky do nových technologií a vyžadují určitou předvídatelnost.

Niedermayer také podotkl, že stanovení cíle dle něj bylo analyticky podpořeno na základě dat a odhadu dopadů. „Ten návrh Evropské komise na cíl 90 procent, který byl nakonec zmírněn, (…) vycházel z impact assessmentu – odhadoval, jaké technologie jsou potřeba a jaký dopad to bude mít na různé sektory. S výjimkou sektoru, který se zabývá těžbou a zpracováním fosilních paliv, jsou ty dopady v řádu jednoho procenta,“ řekl europoslanec.

„Podle posledních dat, která vycházejí z národních plánů členských zemí, to vychází, že se dostaneme k cíli 55 procent, možná 54 nebo 56, do roku 2030. Naše prognózy založené na modelech, které provádí ministerstvo životního prostředí, říkají, že Česká republika by se do roku 2040 mohla dostat na dohled 85 procent,“ dodal Niedermayer.

Za jakou cenu, ptá se Knotek

Podle Hladíka Česko cíl do roku 2030 nejen splní, ale s „velkou mírou pravděpodobnosti“ podle predikcí také překoná. Co se týká cíle do roku 2040, Česko by mohlo dle ministra v demisi dosáhnout přibližně 83 procent. „Co je důležité, ten cíl 85 procent se nebude rozpadat na jednotlivé členské země – to je celounijní cíl. A to byla jedna z důležitých věcí, které nejen česká vláda, ale celá řada průmyslových zemí prosazovala,“ sdělil Hladík.

Také Knotek připustil, že dekarbonizace v Evropě je možná. Opět ovšem poukázal na dopady, které to může mít. „Za jakou cenu? Kolik bude stát elektřina? Kolik bude stát život lidí?“ poukazuje europoslanec na s dekarbonizací spojené otázky. Vyjádřil také údiv nad skutečností, že Evropa již dva klimatické právně závazné cíle pro nížení emisí má – do roku 2030 a 2050. Přijetí dalšího mezicíle podle něj souvisí s nadmírou byrokracie v EU. „Místo podpory trhu, tržního řešení, umožnění regionálně odlišných řešení se tady papírově zavalíme,“ říká. Podle Hladíka však bylo doplnění cíle k roku 2040 stanoveno už v roce 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...