Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Zjištění novinářů neukazují jen rozsah modernizace nukleárních komplexů, který Danwatch označil za gigantický, ale zároveň podle expertů představují pro Rusko vážné narušení bezpečnosti. „Materiál, jako je tento, je vrcholem zpravodajských informací,“ prohlásil Philip Ingram, někdejší velitel prvního vojenského výzvědného praporu britské armády.

„Když víte, jak je vedena elektřina a odkud je voda, můžete pochopit, jak jsou různé věci zapojeny do systémů, můžete rozpoznat silné a slabé stránky a najít slabé místo k útoku,“ vysvětlil Ingram.

Dánský expert na atomové zbraně Hans Kristensen materiály získané střediskem Danwatch považuje za naprosto neuvěřitelné a bezprecedentní. Vyplývá z nich mimo jiné to, jak systematicky Rusko ke zbrojení přistupuje a jaké priority modernizací sleduje.

Rusko stále spoléhá na západní produkty

Dokumenty, které novináři získali i díky serverům v Rusku, Kazachstánu či Bělorusku, ukazují mimo jiné to, že Rusko při modernizaci atomových základen stále spoléhá na západní produkty, jako jsou ty od výrobce stavebních materiálů Knauf. Tato společnost se sídlem v německém Iphofenu po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně čelí kritice kvůli svým ruským aktivitám.

„Knauf je stále jménem, značkou a logem ve státě despoty Putina přítomen,“ poznamenal Der Spiegel s tím, že ruské dceřiné společnosti Knaufu zůstávají pod kontrolou německého mateřského koncernu.

Podrobné informace nejen o bezpečnostních systémech

Z databází zakázek a výběrových řízení stáhli novináři mimořádně podrobné informace. Některé z nich například do detailu popisují bezpečnostní systémy v podobě tří řad elektrických plotů kolem vnějšího perimetru základny, senzory seismické aktivity a radioaktivity, dveře i okna schopné odolat výbuchům, zesílené betonové konstrukce budov, poplachové systémy s magnetickými kontakty spojů nebo infračervené snímače. „V některých případech jsou uvedeny dokonce typy a umístění vnitřních bezpečnostních kamer,“ napsal Danwatch.

Rozsah podrobností dokládá i fakt, že novináři mají rozsáhlé informace o tom, kde se vojáci na základnách stravují, kde spí a kde jsou toalety. Z dokumentů je patrné také to, jak posádka odpočívá, na jakých strojích cvičí a posiluje či jaké hry ve volném čase hraje. Novináři získali i přehled o varovných nápisech a upozorněních, které na základnách visí.

Ruské snahy o zachování vojenského tajemství

Rusko přitom v minulosti podniklo řadu kroků, aby veřejný přístup k zakázkám v zájmu zachování vojenského tajemství omezilo. Například v prosinci 2020 tamní parlament schválil zákon, který pravidla pro veřejné zakázky armády zpřísnil. Tehdy také ruské ministerstvo obrany vytvořilo novou databázi tendrů vojenských nákupů, do které obdržely přístup jen prověřené ruské společnosti.

I přes tato bezpečnostní opatření sdíleli představitelé armády citlivé dokumenty ve veřejných databázích. Novináři Danwatch a Der Spiegel už v létě 2024 nalezli citlivé plány základen strategických jaderných zbraní, které byly k těmto zakázkám připojeny.

„Vážné bezpečnostní selhání“

Der Spiegel napsal, že ze získaných dokumentů nezveřejnil žádná data, která by mohla mít bezpečnostní dopad. Magazín uvedl, že západní tajné služby modernizaci ruských nukleárních zařízení bedlivě sledují a podivují se nad tím, že tak citlivé údaje je možné získat z databází. Na druhou stranu rozvědky uznávají, že Moskva sleduje určitou úroveň transparentnosti, kdy chce ukázat, co má.

Ingram podle Danwatch získání dat považuje za vážné bezpečnostní selhání Rusů. „Takovéto dokumenty extrémně citlivých obranných projektů by nikdy a v žádné podobě a formě neměly být veřejně dostupné. Něco takového je nesmírně cenné,“ dodal odborník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...