Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Zjištění novinářů neukazují jen rozsah modernizace nukleárních komplexů, který Danwatch označil za gigantický, ale zároveň podle expertů představují pro Rusko vážné narušení bezpečnosti. „Materiál, jako je tento, je vrcholem zpravodajských informací,“ prohlásil Philip Ingram, někdejší velitel prvního vojenského výzvědného praporu britské armády.

„Když víte, jak je vedena elektřina a odkud je voda, můžete pochopit, jak jsou různé věci zapojeny do systémů, můžete rozpoznat silné a slabé stránky a najít slabé místo k útoku,“ vysvětlil Ingram.

Dánský expert na atomové zbraně Hans Kristensen materiály získané střediskem Danwatch považuje za naprosto neuvěřitelné a bezprecedentní. Vyplývá z nich mimo jiné to, jak systematicky Rusko ke zbrojení přistupuje a jaké priority modernizací sleduje.

Rusko stále spoléhá na západní produkty

Dokumenty, které novináři získali i díky serverům v Rusku, Kazachstánu či Bělorusku, ukazují mimo jiné to, že Rusko při modernizaci atomových základen stále spoléhá na západní produkty, jako jsou ty od výrobce stavebních materiálů Knauf. Tato společnost se sídlem v německém Iphofenu po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně čelí kritice kvůli svým ruským aktivitám.

„Knauf je stále jménem, značkou a logem ve státě despoty Putina přítomen,“ poznamenal Der Spiegel s tím, že ruské dceřiné společnosti Knaufu zůstávají pod kontrolou německého mateřského koncernu.

Podrobné informace nejen o bezpečnostních systémech

Z databází zakázek a výběrových řízení stáhli novináři mimořádně podrobné informace. Některé z nich například do detailu popisují bezpečnostní systémy v podobě tří řad elektrických plotů kolem vnějšího perimetru základny, senzory seismické aktivity a radioaktivity, dveře i okna schopné odolat výbuchům, zesílené betonové konstrukce budov, poplachové systémy s magnetickými kontakty spojů nebo infračervené snímače. „V některých případech jsou uvedeny dokonce typy a umístění vnitřních bezpečnostních kamer,“ napsal Danwatch.

Rozsah podrobností dokládá i fakt, že novináři mají rozsáhlé informace o tom, kde se vojáci na základnách stravují, kde spí a kde jsou toalety. Z dokumentů je patrné také to, jak posádka odpočívá, na jakých strojích cvičí a posiluje či jaké hry ve volném čase hraje. Novináři získali i přehled o varovných nápisech a upozorněních, které na základnách visí.

Ruské snahy o zachování vojenského tajemství

Rusko přitom v minulosti podniklo řadu kroků, aby veřejný přístup k zakázkám v zájmu zachování vojenského tajemství omezilo. Například v prosinci 2020 tamní parlament schválil zákon, který pravidla pro veřejné zakázky armády zpřísnil. Tehdy také ruské ministerstvo obrany vytvořilo novou databázi tendrů vojenských nákupů, do které obdržely přístup jen prověřené ruské společnosti.

I přes tato bezpečnostní opatření sdíleli představitelé armády citlivé dokumenty ve veřejných databázích. Novináři Danwatch a Der Spiegel už v létě 2024 nalezli citlivé plány základen strategických jaderných zbraní, které byly k těmto zakázkám připojeny.

„Vážné bezpečnostní selhání“

Der Spiegel napsal, že ze získaných dokumentů nezveřejnil žádná data, která by mohla mít bezpečnostní dopad. Magazín uvedl, že západní tajné služby modernizaci ruských nukleárních zařízení bedlivě sledují a podivují se nad tím, že tak citlivé údaje je možné získat z databází. Na druhou stranu rozvědky uznávají, že Moskva sleduje určitou úroveň transparentnosti, kdy chce ukázat, co má.

Ingram podle Danwatch získání dat považuje za vážné bezpečnostní selhání Rusů. „Takovéto dokumenty extrémně citlivých obranných projektů by nikdy a v žádné podobě a formě neměly být veřejně dostupné. Něco takového je nesmírně cenné,“ dodal odborník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...