Norská policie zatkla bývalého velitele wagnerovců, podezírá ho z pokusu o nelegální návrat do Ruska

Norská policie zatkla někdejšího velitele ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andreje Medvěděva kvůli podezření, že se pokoušel nelegálně překročit hranici zpět do Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho advokáta. Medvěděv letos v lednu překonal přísně střeženou severskou hranici na útěku z Ruska a v Norsku zažádal o azyl s tím, že je ochoten svědčit o působení wagnerovců ve válce na Ukrajině.

Norská policie v pátek večer oznámila, že zadržela zhruba pětadvacetiletého muže, který se pokusil nelegálně překročit hranici s Ruskem, jeho jméno ale neuvedla. Totožnost zadrženého muže odmítl sdělit i zástupce policejního sboru kraje Finnmark. Hranici s Ruskem je z Norska povoleno překračovat pouze na určených přechodech.

Medvěděvův norský advokát Brynjulf Risnes agentuře Reuters řekl, že zatčení jeho sedmadvacetiletého klienta je nedorozuměním. „Byl tam nahoře, jen aby se podíval, jestli najde místo, kde překročil hranici (v lednu do Norska). Zastavili ho, když byl v taxíku. Vůbec nebyl v blízkosti hranice… Vůbec neměl v úmyslu hranici (do Ruska) překročit,“ řekl Risnes.

Medvěděv po příchodu do Norska zažádal o azyl s tím, že má obavy o svůj život, pokud ho norské úřady pošlou zpět do vlasti. Jeho útěk zaznamenala světová média jako tehdy vzácný případ někoho, kdo zběhl na Západ a prohlašoval, že je ochoten vypovídat o způsobu vedení boje v řadách žoldnéřů.

Sám Medvěděv tvrdil, že se mu na hranici podařilo zdolat ostnatý drát a vyhnout se ruským pohraničníkům i jejich kulkám a psům. Nad pravdivostí jeho výpovědi však visí mnoho otazníků. Mnozí odborníci se domnívají, že bývalý žoldnéř nemohl překročit přísně střeženou arktickou hranici bez cizí pomoci.

Opakované incidenty

Od svého příchodu do země Medvěděv opakovaně zaměstnává norské úřady. V lednu ho policie krátce zadržela za „porušení bezpečnostních předpisů“. V březnu byl krátce zadržen kvůli chybějícímu povolení k pobytu v sousedním Švédsku, kam si podle svého právníka zajel koupit cigarety, které jsou tam levnější než v Norsku.

V dubnu byl Medvěděv v Norsku shledán vinným z výtržnictví kvůli rvačce před barem a z nošení vzduchovky na veřejnosti a dostal podmíněný čtrnáctidenní trest. Soud jej nicméně zprostil obvinění z napadení policistů při zatýkání. Agentuře Reuters tehdy bývalý wagnerovec řekl, že se učí norsky a stále doufá, že v zemi dostane azyl.

V květnu pak ale Medvěděv zveřejnil video na YouTube, v němž tvrdil, že se chce vrátit do Ruska. Ve svém příspěvku uvedl, že si uvědomuje, že ho toto dobrovolné rozhodnutí může stát život, ale připadá si prý „jako nějaký kluk ve velké hře“, kterou už nechce hrát.

Advokát Risnes řekl, že jeho klient má právo vrátit se do Ruska, bude-li chtít, ale pro jeho bezpečný návrat „se musí ještě hodně věcí změnit“.

V srpnu se během letu z Moskvy do Petrohradu za nevyjasněných okolností zřítil soukromý letoun zakladatele wagnerovců Jevgenije Prigožina, který havárii zřejmě nepřežil. Dva měsíce předtím se Prigožin přímo vzepřel vedení ruské armády, stáhl své žoldnéře z ukrajinské fronty a poslal je na Moskvu. Tažení však na půl cesty zastavil a po dohodě údajně zprostředkované běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem souhlasil s odchodem svých mužů do Běloruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...