Nobelovu cenu za mír získala vězněná aktivistka Mohammadíová. Bojuje za práva íránských žen

Nahrávám video

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

„Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy,“ dodal Nobelův výbor, který zároveň vyzval k propuštění Mohammadíové.

Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Íránská polooficiální tisková agentura Fars cenu pro aktivistku kritizovala. „Západ ocenil Mohammadíovou za její činy namířené proti íránské národní bezpečnosti,“ napsala. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) v reakci apeloval na osvobození jednapadesátileté aktivistky a novinářky i všech dalších obránců lidských práv zadržovaných v Íránu.

Guterres: Cena je věnována ženám bojujícím za svá práva

Podle generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese je ocenění Mohammadíové důležitou připomínkou toho, že práva žen a dívek v Íránu jsou pošlapávána, a zároveň je věnováno „všem ženám, které bojují za svá práva s nasazením svobody, zdraví a dokonce i života“. Francouzský prezident Macron v závěru neformálního summitu EU ve španělské Granadě označil Mohammadíovou za „bojovnici za svobodu“ a její ocenění jménem Francie uvítal.

Úřad uvedl, že ocenění Mohammadíové vyzdvihuje odvahu a odhodlání íránských žen, které mohou být inspirací pro celý svět. „Jsou pronásledovány za to, co dělají, či za to, co nenosí. Jsou proti nim přijímána stále přísnější právní, společenská a ekonomická opatření,“ připomněla mluvčí OHCHR Elizabeth Throssellová.

Manžel aktivistky podle agentur prohlásil, že Nobelova cena za mír povzbudí Mohammadíovou v jejím boji za lidská práva a dodá odvahu hnutí, které vede.

Mohammadíová byla naposledy loni v lednu odsouzena k osmiletému žaláři. Zatčena byla v listopadu 2021, když se zúčastnila vzpomínkové akce za oběti protivládních protestů z roku 2019. Na svobodu se přitom dostala teprve v roce 2020, tehdy si odpykala osm a půl roku z původně desetiletého trestu. Vynesl ho nad ní revoluční soud za ohrožování bezpečnosti země, šíření protivládní propagandy a vedení nelegální skupiny.

Manžel uvězněné aktivistky Taghi Ramahi ukazuje fotku sebe a své ženy
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

„Situace v oblasti lidských práv je v Íránu dlouhodobě bezútěšná. Udělení ceny je významným povzbuzením jak pro vězněnou Mohammadíovou, tak pro všechny ostatní íránské aktivistky a aktivisty, kteří bojují za respektování lidských práv v zemi, kde je vykonávání trestu smrti běžnou praxí,“ prohlásila ředitelka odboru lidských práv a transformační spolupráce ministerstva zahraničí Veronika Mítková.

Podle ředitele české pobočky organizace Amnesty International Pavla Grubera je aktivistka neskutečně odvážnou a nezdolnou ženou. „Je důležité říct, že rozhodně není sama. V Íránu, i přes opakované zastrašování, popravy a stálé zhoršování režimu, je mnoho odvážných lidí, kteří hlasitě protestují. My bychom měli naši pozornost na Írán stále upírat a tlačit mezinárodní společenství, aby nebylo k íránskému režimu represí a poprav nečinné,“ řekl.

Odpor žen proti útlaku je v Íránu podle Ondřeje Lukáše z organizace Člověk v tísni stále silnější. Udělení ceny Mohammadíové vítá. „Za boj za lidská práva a zrušení trestu smrti v Íránu platí vysokou cenu – v roce 2016 byla odsouzena k drakonickému trestu šestnácti let vězení,“ uvedl. Írán se podle něj řadí mezi země s nejvyšším počtem vykonaných trestů smrti na světě a tento trest běžně zneužívá v boji s odpůrci režimu.

Čeští politici výběr chválí

Někteří čeští politici kvitují udělení Nobelovy ceny za mír Mohammadíové. Například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že vězněná aktivistka je inspirací nejen všem ženám vzdorujícím útlaku, ale svobodomyslným lidem po celém světě.

„Oceněná íránská obránkyně lidských práv Narges Mohammadíová je ztělesněním vůle po svobodnějším životě, kterému ona sama obětovala vše včetně svobody vlastní. Nobelova cena míru je v dobrých rukou,“ uvedla.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že Mohammadíová byla jako bojovnice za dodržování lidských práv v Íránu za svůj odpor proti útlaku tamních žen opakovaně souzená a bitá. „A teď je znovu ve vězení. Nesmíme na ni – a další, kteří si zvůli totalitních režimů nenechávají líbit – zapomínat,“ dodal Vystrčil.

„Je strašně důležité, že Nobelova cena putuje k někomu, kdo se zasazuje o práva žen v zemi, kde vůbec nejsou samozřejmostí, kdo bojuje za demokracii, svobodu slova. Je to uznání všem, kteří v těchto zemích projevují lidskou odvahu,“ řekl v pátek ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Fischer: Letos se strefili

Senátor Pavel Fischer (nezávislý) označil za důležité připomínat jména těch, kdo riskují všechno, aby vraceli důstojnost člověku, a zůstali stát odhodlaně v zápase o lidské svobody. Totalitní režim se podle Fischera nejvíc bojí toho, když se o jeho zločinech mluví. 

„Letos se strefili. Zápas za práva žen v Íránu pokračuje a hraje se v něm doslova o život. Mohammadíová by mohla vyprávět – ve vězení strávila deset let a je opět za mřížemi,“ podotkl. 

Mohammadíová je hrdinka, doplnil šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). „Nesmírně obdivuji odvahu íránských žen bojujících po celém světě za lidská práva. Nobelova cena míru je v dobrých rukou a přál bych si, aby dodala sílu všem ženám, které vzdorují útlaku,“ sdělil.

Člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) napsal, že udělení ceny Mohammadíové podporuje bez výhrad. „Symbolizuje to podporu boje všech Íránek za ženská práva. Z duše se mi příčí zvůle íránské mravnostní ‚policie‘, která může bít ženy přímo na ulici za zcela absurdní přestupky,“ uvedl politik.

Íránské úřady aktivistku zatkly několikrát

Mohammadíová se narodila 21. dubna 1972 v Sandžánu, vyrůstala přitom v kurdských oblastech Íránu. Vystudovala fyziku na Mezinárodní univerzitě imáma Chomejního. Během studií psala do studentských novin a v roce 1998 byla zatčena za kritiku vlády a odseděla si rok ve vězení. Poté pracovala jako novinářka pro několik proreformních listů a vydala knihu politických esejů s názvem Reformy, strategie a taktika.

V roce 2003 se připojila k organizaci Centrum ochránců lidských práv (DHRC) a později se stala viceprezidentkou této nyní zakázané organizace. Opět zatčena byla v roce 2010 a ve vězení se potýkala se zdravotními problémy. V roce 2012 jí soud vyměřil jedenáct let vězení za „jednání proti národní bezpečnosti, členství v DHRC a propagandu proti režimu“. Po kritice ze zahraničí byla ještě týž rok propuštěna.

V roce 2014 zveřejnila video s kritikou režimu kvůli vraždě zadrženého íránského bloggera Sattára Bahaštího. To se rychle rozšířilo na sociálních sítích a Mohammadíová byla opět předvolána k soudu. O rok později byla odsouzena k deseti letům vězení. V lednu 2019 zahájila ve vězení hladovku. V roce 2020 byla posléze propuštěna a za mřížemi se znovu ocitla kvůli dříve zmíněnému incidentu v roce 2021.

Během protestů vyvolaných smrtí Amíníové v prosinci 2022, Mohammadíová ve zprávě, kterou zveřejnila BBC, podrobně popsala sexuální a fyzické zneužívání zadržených žen v íránských věznicích.

Ceny budou předány 10. prosince

Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů, a to 259 jednotlivců i 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce kandidátů bylo navrženo v roce 2016, těch tehdy bylo 376. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.

Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši jedenácti milionů švédských korun (23 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...