Nizozemský soud vyhověl odvolání Ruska, akcionáře vyvlastněného Jukosu zatím odškodnit nemusí

Nejvyšší soud v Nizozemsku částečně vyhověl odvolání Ruské federace ve sporu s bývalými akcionáři nyní již neexistující ropné společnosti Jukos. Znamená to, že Moskva jim nemusí platit padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Nejvyšší soud uvedl, že arbitrážní spor vrací nižšímu soudu k opětovnému projednání.

Moskva měla sankci zaplatit za vyvlastnění Jukosu. Pokud soudy nakonec rozhodnou ve prospěch bývalých akcionářů, byla by to pravděpodobně dosud nejvyšší částka, jaká byla kdy v arbitráži přiznána, uvedla agentura AP.

„Nejvyšší soud zrušil konečný rozsudek odvolacího soudu i předchozí rozsudek soudu,“ stojí v prohlášení. „Případ byl postoupen amsterdamskému odvolacímu soudu k opětovnému projednání.“

Podle členů nejvyššího soudu musí odvolací soud znovu přešetřit tvrzení, že se bývalí akcionáři dopustili podvodu. Zamítli ale další odvolání Moskvy, včetně stížnosti na nepříslušnost soudu. Rozsudek v této věci je konečný, uvedl nejvyšší soud.

Jukos byl rozdělen a zestátněn, Chodorkovskij skončil ve vězení

Do Nizozemska se případ dostal poté, co jej bývalí akcionáři Jukosu předali Stálému arbitrážnímu soudu (PCA) se sídlem v Haagu. Arbitrážní soud v roce 2014 shledal, že Moskva porušila své mezinárodní závazky tím, že podnikla kroky, které přiměly Jukos zkrachovat. Poté případ sedm let putoval nizozemskou soudní sestavou.

Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku s tržní hodnotou až 40 miliard dolarů. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval i nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl však zatčen a o dva roky později odsouzen k dlouholetému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin.

Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot. Chodorkovskij vyšel z vězení v prosinci 2013, když mu Putin udělil milost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...