Nizozemsko chce dostat syrský režim před mezinárodní soud, viní ho i z použití chemických zbraní

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

„Nizozemsko dnes oznamuje rozhodnutí pohnat Sýrii k odpovědnosti před mezinárodním zákonem za hrubé porušení lidských práv, zejména za mučení,“ stojí v Blokově pátečním dopise, z nějž citovala agentura Reuters. Ministr v něm upozorňuje, že je Sýrie vázána dodržováním Úmluvy proti mučení, kterou ratifikovala v roce 2004.

„Asadův režim bez zaváhání tvrdě postupuje proti syrským občanům, používá chemické zbraně i mučení, bombarduje nemocnice. Obětem těchto závažných zločinů se musí dostat spravedlnosti. Směřujeme k tomu a chceme, aby se viníci za své činy odpovídali,“ uvádí Blok.

O zločinech Asadova režimu podle něj existuje řada důkazů. „Mnoho Syřanů bylo mučeno, zavražděno, vystaveno útokům jedovatými plyny a zmizelo. Další při útěku ve snaze zachránit si život přišli o všechno,“ píše.

Nizozemsko se k tomuto kroku rozhodlo po několika pokusech Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na tom, že Sýrie musí být za svůj postup postavena před Mezinárodní trestní soud (ICC). Rusko příslušné rezoluce zablokovalo.

  • Mezinárodní trestní soud (ICC) stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Má celosvětovou působnost, ovšem podpis pod jeho zakládací smlouvou ratifikovalo pouze 123 států. Sýrie tak neučinila, jakož ani Rusko nebo Spojené státy. Není institucí OSN.
  • Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) je nejvyšším soudním orgánem organizace a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Zabývá se například četnými územními spory, v posledních letech soudí i lidi obviněné z genocidy.

Devět let bojů

Syrská válka se vyvinula z povstání proti Asadově vládě v roce 2011. Údaje o obětech se liší – například Reuters píše, že o život přišlo na 200 tisíc lidí a že zhruba 100 tisíc se jich pohřešuje. Do okolních zemí uprchlo 5,5 milionu Syřanů, další jsou mimo své domovy na syrském území.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvádí, že syrské úřady od roku 2011 pozatýkaly na 1,2 milionu lidí. Do června zdokumentovala, že ve státních věznicích následkem mučení zemřelo 12 325 lidí. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.

Krok Amsterdamu ocenila organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW). „Roky jsou tisíce lidí v syrských věznicích systematicky vystavovány hladu, bití a vražednému mučení. Snaha opřít se při hledání spravedlnosti pro tyto lidi o Úmluvu proti mučení může vyústit v zahájení řízení u nejvyššího světového soudu,“ řekla právní poradkyně HRW Balkees Jarrahová.

Snahu prolomit beztrestnost syrského režimu projevilo také Německo. Jeden z tamních soudů zahájil proces, v němž je obžalován muž, který stál v čele věznice, kde bylo na začátku protiasadovských protestů podle obžaloby umučeno několik tisíc lidí.

Rozložení sil v Sýrii – leden 2020
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...