Rusko posílá na frontu vojáky nakažené HIV, hepatitidou či tuberkulózou

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

Rusko vytváří speciální jednotky z vojáků, kteří jsou nakaženi virem HIV, hepatitidou či jinými nemocemi, a posílá je bojovat na frontu, uvádí ukrajinští vojenští analytici. Infikovaní muži mají být označeni speciálními páskami, které nosí připevněné na rukávu, aby se odlišili od ostatních oddílů.

„V současné době máme informace, že tyto jednotky se účastní bojů v (...) Pokrovsku,“ sdělil podle listu The Telegraph ředitel Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci (USCC), think tanku s úzkými vazbami na armádu, Dmytro Žmajlo.

Pokrovský úsek fronty je aktuálně oblastí nejostřejších bojů. Město Pokrovsk je totiž strategickým logistickým bodem, který se Moskva již několik měsíců snaží dobýt. Ukrajinská armáda ho využívá k zásobování dalších pozic, včetně Časiv Jaru a Kosťantynivky, navíc je sídlem jediného závodu v zemi, který vyrábí koksovatelné uhlí pro ocelářský průmysl.

Podle bývalého plukovníka britské armády a odborníka na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona nasazení nemocných vojáků ukazuje na Putinovu zoufalou snahu Pokrovsk dobýt. „Pro Putina nic není tabu – je odhodlán pokračovat v boji jakýmkoliv způsobem,“ míní.

„Pro všechny je jednodušší, když tam zemřou“

Již dlouho se hovoří o tom, že Moskva po těžkých personálních ztrátách doplňuje armádní řady nemocnými vojáky. Nakažené dokonce aktivně verbuje. Ostatně Rusko neváhá ani osvobodit odsouzené vězně kvůli jejich nasazení v boji a ke službě nutí i lidi z okupovaných oblastí. Jak pro Kyiv Independent podotkla ruská novinářka v exilu Olga Romonavova, v zemi již neexistuje formální proces mobilizace, rekrutováni jsou prostě všichni. Často bez ohledu na jejich zdravotní stav.

„V zásadě berou všechny bez rozdílu. Je to neoficiálně schválené, protože nikdo neplánuje je vůbec léčit,“ podotkla k praxi verbování nemocných lidí. „Pro všechny je jednodušší, když tam zemřou,“ dodává.

Žoldácká Wagnerova skupina začala verbovat vězně s HIV a hepatitidou na rizikové pozice na frontě již v roce 2022. Jako odměnu jim měla nabízet přístup k antivirovým lékům. Ti s HIV tehdy dostali červené náramky a ti s hepatitidou bílé.

Podle konzervativního odhadu Romanovové Rusko během plnohodnotné války proti Ukrajině naverbovalo již nejméně čtvrt milionu vězňů, z nichž asi čtyřicet procent trpí vážnými nemocemi, jako je HIV, tuberkulóza nebo hepatitida.

Verbování nemocných se stává běžnou praxí

Odborníci poukazují na to, že vytváření takovýchto speciálních oddílů v rámci ruské armády je důkazem toho, že se tato praxe stává běžnou součástí systému.

V říjnu loňského roku ukrajinská zpravodajská služba GUR například tvrdila, že ruský ministr obrany Andrej Bělousov vydal rozkaz vyřadit hepatitidu C ze seznamu nemocí, které jsou neslučitelné s vojenskou služnou, aby tak umožnil tisícům nakažených vězňů se přihlásit do armády.

Podle jiných expertních názorů je však vznik zvláštních jednotek infikovaných vojáků pouze projevem extrémní zdravotní krize v ruské armádě, která se v poslední době nadále zhoršuje. Ve válečných zhoršených hygienických podmínkách se totiž nakažlivé nemoci jako HIV, hepatitida nebo tuberkulóza mezi vojáky nekontrolovatelně šíří.

Jedna z jednotek dokonce prošla epidemií smrtelné hemoragické horečky známé též jako hantavirová nemoc, která mimo jiné způsobuje krvácení z očí a končí selháním ledvin. I přísně kontrolovaná ruská média v této souvislosti hovořila o „skryté epidemii“.

Důvody šíření nemocí

Podle Carnegieho centra Rusko-Eurasie počet nakažených virem HIV mezi ruskými vojáky bojujícími na Ukrajině prudce stoupl. Za první rok války jejich počet vzrostl více než čtyřicetkrát, uvádí analýza vycházející z dat ruského ministerstva obrany.

HIV i hepatitida B a C se šíří kontaktem s krví či jinými tělními tekutinami nakaženého. Za přenos nemoci může zejména to, že medici v polních nemocnicích používají nástroje, které nebyly sterilizovány, či to, že opakovaně používají injekční jehly k podání anestezie. Rizikové je ale jakékoliv ošetřování zranění nakažených vojáků.

K šíření však má přispívat i to, že se řada traumatizovaných vojáků uchyluje k drogám i k nechráněnému sexu. I tyto dva způsoby přenosu jsou údajně na vzestupu vzhledem k tomu, že muži na frontě žijí každý den, jako by byl jejich poslední, a přitom vydělávají slušné peníze.

Hrozba i pro Ukrajince

Odborníci upozorňují, že přítomnost tolika nemocných vojáků na bojišti představuje hrozbu i pro ukrajinské síly. „Přítomnost nemocných Rusů na bojišti může vyvolávat určitý morální a psychologický tlak kvůli blízkému kontaktu s takovým nepřítelem a nutí ukrajinskou armádu k větší opatrnosti a péči o své zdraví a bezpečnost,“ vysvětluje Žmajlo z USCC.

Hepatitida, která způsobuje zánět jater a může vést až k jejich selhání, je v kontextu války obzvláště nebezpečná. I po smrti se člověk může nakazit skrze kontakt s krví mrtvého, která zůstala na těle či na zbraních. Podobně i virus HIV může přežít v krvi a tělních tekutinách až několik hodin po smrti.

Přesto ukrajinští vojáci sloužící v okolí Pokrovsku dosud nedostali pokyny, jak postupovat v případě kontaktu se zraněnými Rusy s páskami na rukávech ani jak se chránit před možnou kontaminací tělesnými tekutinami, píše The Telegraph.

Načítání...

HIV byl v Rusku problém už před válkou

Report Carnegieho centra varuje, že exponenciální nárůst nakažených virem HIV bude mít pro Rusko v budoucnu demografické a ekonomické důsledky, se kterými se bude vypořádávat desetiletí, a časem dokonce předčí újmu, kterou způsobí invaze samotná.

Počet lidí žijících s HIV v Rusku překonal milion již v roce 2016. To představuje až dvě procenta lidí v produktivním věku, přičemž tento údaj nebere v potaz lidi, kteří se netestovali. Těch je však velká část, protože nemoc je v Rusku velmi stigmatizovaná a chybí kapacity pro testování a léčení.

Válka navíc tyto problémy ještě zhoršila. Antiretrovirová terapie, tedy léky používané k léčbě infekce HIV a AIDS, je velmi drahá a již před válkou si její financování mohlo dovolit jen několik nejbohatších ruských regionů. Přechod na válečnou ekonomiku ale problém její dostupnosti ještě prohloubil. Podíl nakažených lidí, kteří jsou léčeni, tak klesl pod padesát procent.

„Ve skutečnosti jsou (ruští vězni) využíváni jako střelivo a jako zbraň,“ upozornila Iryna Jakovecová, právní poradkyně ukrajinské neziskové organizace 100% Life, která podporuje lidi žijící s HIV/AIDS. „Byli posláni do boje právě proto, že jsou HIV pozitivní. Z pohledu Ruska nemají jako lidské bytosti žádnou hodnotu,“ uvedla pro Kyiv Independent.

Podle agentury OSN věnující se problematice AIDS se Rusko řadí mezi pět zemí, které nejvíce přispívají k počtu celosvětových nových případů nemoci. Čtyři procenta všech světových případů připadají na Rusko, více jich má jen Jihoafrická republika, Mosambik, Nigérie a Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 36 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...