Rusko posílá na frontu vojáky nakažené HIV, hepatitidou či tuberkulózou

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

Rusko vytváří speciální jednotky z vojáků, kteří jsou nakaženi virem HIV, hepatitidou či jinými nemocemi, a posílá je bojovat na frontu, uvádí ukrajinští vojenští analytici. Infikovaní muži mají být označeni speciálními páskami, které nosí připevněné na rukávu, aby se odlišili od ostatních oddílů.

„V současné době máme informace, že tyto jednotky se účastní bojů v (...) Pokrovsku,“ sdělil podle listu The Telegraph ředitel Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci (USCC), think tanku s úzkými vazbami na armádu, Dmytro Žmajlo.

Pokrovský úsek fronty je aktuálně oblastí nejostřejších bojů. Město Pokrovsk je totiž strategickým logistickým bodem, který se Moskva již několik měsíců snaží dobýt. Ukrajinská armáda ho využívá k zásobování dalších pozic, včetně Časiv Jaru a Kosťantynivky, navíc je sídlem jediného závodu v zemi, který vyrábí koksovatelné uhlí pro ocelářský průmysl.

Podle bývalého plukovníka britské armády a odborníka na chemické zbraně Hamishe de Bretton-Gordona nasazení nemocných vojáků ukazuje na Putinovu zoufalou snahu Pokrovsk dobýt. „Pro Putina nic není tabu – je odhodlán pokračovat v boji jakýmkoliv způsobem,“ míní.

„Pro všechny je jednodušší, když tam zemřou“

Již dlouho se hovoří o tom, že Moskva po těžkých personálních ztrátách doplňuje armádní řady nemocnými vojáky. Nakažené dokonce aktivně verbuje. Ostatně Rusko neváhá ani osvobodit odsouzené vězně kvůli jejich nasazení v boji a ke službě nutí i lidi z okupovaných oblastí. Jak pro Kyiv Independent podotkla ruská novinářka v exilu Olga Romonavova, v zemi již neexistuje formální proces mobilizace, rekrutováni jsou prostě všichni. Často bez ohledu na jejich zdravotní stav.

„V zásadě berou všechny bez rozdílu. Je to neoficiálně schválené, protože nikdo neplánuje je vůbec léčit,“ podotkla k praxi verbování nemocných lidí. „Pro všechny je jednodušší, když tam zemřou,“ dodává.

Žoldácká Wagnerova skupina začala verbovat vězně s HIV a hepatitidou na rizikové pozice na frontě již v roce 2022. Jako odměnu jim měla nabízet přístup k antivirovým lékům. Ti s HIV tehdy dostali červené náramky a ti s hepatitidou bílé.

Podle konzervativního odhadu Romanovové Rusko během plnohodnotné války proti Ukrajině naverbovalo již nejméně čtvrt milionu vězňů, z nichž asi čtyřicet procent trpí vážnými nemocemi, jako je HIV, tuberkulóza nebo hepatitida.

Verbování nemocných se stává běžnou praxí

Odborníci poukazují na to, že vytváření takovýchto speciálních oddílů v rámci ruské armády je důkazem toho, že se tato praxe stává běžnou součástí systému.

V říjnu loňského roku ukrajinská zpravodajská služba GUR například tvrdila, že ruský ministr obrany Andrej Bělousov vydal rozkaz vyřadit hepatitidu C ze seznamu nemocí, které jsou neslučitelné s vojenskou služnou, aby tak umožnil tisícům nakažených vězňů se přihlásit do armády.

Podle jiných expertních názorů je však vznik zvláštních jednotek infikovaných vojáků pouze projevem extrémní zdravotní krize v ruské armádě, která se v poslední době nadále zhoršuje. Ve válečných zhoršených hygienických podmínkách se totiž nakažlivé nemoci jako HIV, hepatitida nebo tuberkulóza mezi vojáky nekontrolovatelně šíří.

Jedna z jednotek dokonce prošla epidemií smrtelné hemoragické horečky známé též jako hantavirová nemoc, která mimo jiné způsobuje krvácení z očí a končí selháním ledvin. I přísně kontrolovaná ruská média v této souvislosti hovořila o „skryté epidemii“.

Důvody šíření nemocí

Podle Carnegieho centra Rusko-Eurasie počet nakažených virem HIV mezi ruskými vojáky bojujícími na Ukrajině prudce stoupl. Za první rok války jejich počet vzrostl více než čtyřicetkrát, uvádí analýza vycházející z dat ruského ministerstva obrany.

HIV i hepatitida B a C se šíří kontaktem s krví či jinými tělními tekutinami nakaženého. Za přenos nemoci může zejména to, že medici v polních nemocnicích používají nástroje, které nebyly sterilizovány, či to, že opakovaně používají injekční jehly k podání anestezie. Rizikové je ale jakékoliv ošetřování zranění nakažených vojáků.

K šíření však má přispívat i to, že se řada traumatizovaných vojáků uchyluje k drogám i k nechráněnému sexu. I tyto dva způsoby přenosu jsou údajně na vzestupu vzhledem k tomu, že muži na frontě žijí každý den, jako by byl jejich poslední, a přitom vydělávají slušné peníze.

Hrozba i pro Ukrajince

Odborníci upozorňují, že přítomnost tolika nemocných vojáků na bojišti představuje hrozbu i pro ukrajinské síly. „Přítomnost nemocných Rusů na bojišti může vyvolávat určitý morální a psychologický tlak kvůli blízkému kontaktu s takovým nepřítelem a nutí ukrajinskou armádu k větší opatrnosti a péči o své zdraví a bezpečnost,“ vysvětluje Žmajlo z USCC.

Hepatitida, která způsobuje zánět jater a může vést až k jejich selhání, je v kontextu války obzvláště nebezpečná. I po smrti se člověk může nakazit skrze kontakt s krví mrtvého, která zůstala na těle či na zbraních. Podobně i virus HIV může přežít v krvi a tělních tekutinách až několik hodin po smrti.

Přesto ukrajinští vojáci sloužící v okolí Pokrovsku dosud nedostali pokyny, jak postupovat v případě kontaktu se zraněnými Rusy s páskami na rukávech ani jak se chránit před možnou kontaminací tělesnými tekutinami, píše The Telegraph.

Načítání...

HIV byl v Rusku problém už před válkou

Report Carnegieho centra varuje, že exponenciální nárůst nakažených virem HIV bude mít pro Rusko v budoucnu demografické a ekonomické důsledky, se kterými se bude vypořádávat desetiletí, a časem dokonce předčí újmu, kterou způsobí invaze samotná.

Počet lidí žijících s HIV v Rusku překonal milion již v roce 2016. To představuje až dvě procenta lidí v produktivním věku, přičemž tento údaj nebere v potaz lidi, kteří se netestovali. Těch je však velká část, protože nemoc je v Rusku velmi stigmatizovaná a chybí kapacity pro testování a léčení.

Válka navíc tyto problémy ještě zhoršila. Antiretrovirová terapie, tedy léky používané k léčbě infekce HIV a AIDS, je velmi drahá a již před válkou si její financování mohlo dovolit jen několik nejbohatších ruských regionů. Přechod na válečnou ekonomiku ale problém její dostupnosti ještě prohloubil. Podíl nakažených lidí, kteří jsou léčeni, tak klesl pod padesát procent.

„Ve skutečnosti jsou (ruští vězni) využíváni jako střelivo a jako zbraň,“ upozornila Iryna Jakovecová, právní poradkyně ukrajinské neziskové organizace 100% Life, která podporuje lidi žijící s HIV/AIDS. „Byli posláni do boje právě proto, že jsou HIV pozitivní. Z pohledu Ruska nemají jako lidské bytosti žádnou hodnotu,“ uvedla pro Kyiv Independent.

Podle agentury OSN věnující se problematice AIDS se Rusko řadí mezi pět zemí, které nejvíce přispívají k počtu celosvětových nových případů nemoci. Čtyři procenta všech světových případů připadají na Rusko, více jich má jen Jihoafrická republika, Mosambik, Nigérie a Indie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...