Nikaragua přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Vztahy Nikaraguy se západem se výrazně zhoršily po listopadových prezidentských volbách, ve kterých vyhrál počtvrté za sebou Daniel Ortega. Hlasování tehdy mnoho západních i latinskoamerických států označilo za nelegitimní, Velká Británie a Spojené státy prezidentskému páru zakázaly vstup na své území.

„Čínská lidová republika je jedinou legitimní vládou, která zastupuje celou Čínu, a Tchaj-wan je nezcizitelnou součástí čínského území,“ uvedlo nikaragujské ministerstvo zahraničí v prohlášení vydaném ve španělštině a angličtině. „Vláda Nikaragujské republiky dnes (ve čtvrtek) přerušuje diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a přestává s ním udržovat jakékoliv kontakty nebo oficiální vztahy,“ dodalo ministerstvo.

Prezidentka Tchaj-wanu: Nepolevíme v odhodlání prosazovat demokracii

Tchajwanská vláda uvedla, že cítí „hlubokou bolest a lítost“ nad tímto rozhodnutím. Prezident Ortega podle ní ignoruje „přátelství mezi národy Tchaj-wanu a Nikaraguy“. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že Tchaj-wan „jako člen mezinárodního společenství má právo na diplomatické vztahy s jinými zeměmi“ a bude pokračovat v „pragmatické diplomacii“, aby dosáhl „odpovídajícího mezinárodního statutu“.

Prezidentka Cchaj Jing-wen uvedla, že Tchaj-wan nepoleví ve svém odhodlání prosazovat demokracii. „Čím úspěšnější tchajwanská demokracie bude, tím větší bude mezinárodní podpora, ale i tlak autoritářského tábora,“ řekla.

Peking krátce po deklaraci vydal prohlášení, že rozhodnutí Nikaraguy vítá a považuje ho za „správné“. Zástupci čínské vlády se podle tamní státní televize v severočínském městě Tchien-ťin setkali s nikaragujským ministrem financí a s dvěma syny prezidenta Ortegy, píše Reuters.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Nikaraguy neodráží vůli nikaragujského lidu, protože vláda země nebyla demokraticky zvolena. „Vyzýváme všechny země, které si váží demokratických institucí, transparentnosti, právního státu a hospodářské prosperity, aby rozšiřovaly spolupráci s Tchaj-wanem,“ prohlásil mluvčí americké diplomacie Ned Price.

Čínský ministr zahraničí Wang I naproti tomu řekl, že země, které zůstávají spojenci Tchaj-wanu, tak činí pod tlakem Spojených států a také pro peníze, které od ostrova dostávají.

Spor o Tchaj-wan se týká i české diplomacie

Čína považuje demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat. Ostrovní republika s 23 miliony obyvatel se považuje za nezávislou.

Po rozhodnutí Nikaraguy udržuje s Tchaj-wanem diplomatické styky jen čtrnáct zemí. Vedle Vatikánu jde převážně o malé a chudé státy v Tichém oceánu, Karibiku a Latinské Americe.

Tchaj-wan však zároveň pěstuje živé neoficiální vztahy s USA i desítkami dalších zemí. Postoj vůči Tchaj-peji byl již několikrát předmětem sporu Číny s Českem; někteří čeští představitelé tchajwanskou samostatnost podporují.

Ztráta formálních spojenců omezuje možnosti tchajwanského vedení vykonávat státní návštěvy v zahraničí a nahrává prohlášením Pekingu, který tvrdí, že Tchaj-wan diplomatickou bitvu prohrává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...