Niger má novou hlavu státu, vláda byla rozpuštěna a moc vykonává vojenská rada, oznámili vůdci puče

Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.

Generál v pátek vystoupil v nigerské státní televizi, kde byl představen jako předseda nově vzniklé Národní rady pro ochranu vlasti (CNSP), která po středečním puči převzala moc v zemi. „Předseda CNSP je hlavou státu. Zastupuje stát Niger v mezinárodních vztazích,“ přečetl jeden z důstojníků prohlášení. Podle něj byla rovněž rozpuštěna vláda a veškerou výkonnou a zákonodárnou moc bude vykonávat právě nová vojenská rada.

Tiani v pátečním projevu puč ospravedlnil zhoršující se bezpečnostní situací v zemi a kritizoval nedostatečnou spolupráci s vojenskými vládami sousedního Mali a Burkina Fasa na „potírání povstání v regionu“. Tiani rovněž požádal nigerský lid a mezinárodní partnery o spolupráci. „Žádám technické a finanční partnery, kteří jsou přáteli Nigeru, aby porozuměli specifické situaci naší země a poskytli jí veškerou nezbytnou podporu, která jí umožní čelit výzvám,“ uvedl generál.

Sahel dlouhodobě sužuje násilí islamistických skupin napojených na teroristické organizace al-Káida a Islámský stát (IS). V boji proti násilí islamistů dosud Niger představoval klíčového spojence pro Spojené státy a Francii.

Uskupení CNSP zahájilo převrat ve středu. Následujícího dne podpořilo svržení hlavy státu také velení armády. Ve čtvrtek rovněž stovky stoupenců převratu zapálily sídlo vládnoucí strany. Někteří demonstranti skandovali protifrancouzské slogany na protest proti vlivu této někdejší koloniální mocnosti v oblasti Sahelu a mávali ruskými vlajkami.

Podle mluvčí Bílého domu ale USA neviděly žádné věrohodné důkazy svědčící o tom, že by do převratu bylo zapojeno Rusko nebo soukromá ruská žoldnéřská Wagnerova skupina. Nigerský prezident a jeho vláda nicméně čelili sílící dezinformační kampani wagnerovců, uvedl Bazoum letos v květnu. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin označil situaci v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“.

Kritické reakce Západu

Spojené státy jsou hluboce znepokojeny vývojem v Nigeru a odsuzují jakékoli snahy o převzetí moci silou, prohlásil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Spolupráce USA s nigerskou vládou je podle něj ohrožena, stále je ale prostor pro diplomacii.

„Převzetí moci armádou může způsobit, že Spojené státy zastaví bezpečnostní i další spolupráci s vládou Nigeru, což ohrozí existující bezpečnostní i jiné partnerství,“ prohlásil Kirby. V Nigeru se nachází asi 1100 amerických vojáků, americká armáda tam podle agentury Reuters působí na dvou vojenských základnách.

Evropská unie v pátečním prohlášení státní převrat v Nigeru označila za vážné ohrožení stability a demokracie v zemi. EU rovněž vyjádřila podporu veškerému „úsilí o okamžitý návrat k ústavnímu pořádku“ a vyzvala k propuštění Bazouma.

OSN uvedla, že v Nigeru stále rozdává pomoc, s armádou ale nemají představitelé světové organizace po převratu žádný kontakt. „Pokud jde o (nigerského) prezidenta, z naší politické sekce máme informace, že je podle všeho u sebe doma a vypadá to, že je v pořádku,“ sdělila Nicole Kouassiová, nejvyšší představitelka OSN v Nigeru. „Situace v zemi je celkem klidná,“ dodala.

OSN má v Nigeru asi 1600 zaměstnanců, z toho 352 ze zahraničí. Všichni jsou podle Kouassiové v pořádku. Podle organizace potřebuje v Nigeru humanitární pomoc asi 4,3 milionu lidí.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v reakci na puč v Nigeru svolalo na neděli nouzový summit, kde se mají mimo jiné řešit i případné sankce. Francie v pátek uvedla, že je připravená sankce zaštítit. V zemi zatím podle agentury Reuters i nadále pokračuje v těžbě uranu.

Nahrávám video

Niger byl posledním demokratickým státem v oblasti

Niger byl poslední demokratickou zemí ze tří sousedních států západní Afriky. Frustrace z neschopnosti státu zabránit násilným útokům na města a vesnice částečně podnítila od roku 2020 dva převraty v Mali a dva v Burkina Fasu.

Bazoum je demokraticky zvoleným prezidentem, který Nigeru vládne od dubna 2021. Historii země provází od získání nezávislosti v roce 1960 státní převraty a četné pokusy o převzetí moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...