Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).

Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a Pentagonem se týkal zejména dvou otázek. Společnost nesouhlasila, aby její technologie byly využívány pro masové sledování domácností a plně autonomní zbraňové systémy. Podle šéfa firmy Daria Amodeie využití AI v těchto oblastech může podkopávat demokratické hodnoty. Ministr obrany Pete Hegseth dal firmě tento týden ultimátum, aby do pátku armádě umožnila používat své produkty bez omezení, která mají běžní uživatelé.

„Nepotřebujeme to, nechceme to a už s nimi nebudeme spolupracovat,“ napsal Trump. Většina úřadů podle něho má ukončit spolupráci s firmou ihned, Pentagon však má šestiměsíční přechodné období, aby se postupně zbavil jejích technologií.

Krok podle AP nahrává miliardáři Elonu Muskovi, jehož chatbot Grok plánuje ministerstvo obrany využít a udělit mu přístup k utajovaným informacím.

Hegseth v pátek večer SEČ označil firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec, což ji diskvalifikuje ze spolupráce s dodavateli armády. „S okamžitou platností nesmí žádný kontraktor, dodavatel či smluvní partner spolupracující s armádou Spojených států vstupovat do jakékoli komerční aktivity s firmou Anthropic,“ uvedl šéf Pentagonu. Podle Amodeie bylo označení za bezpečnostní riziko dosud vyhrazené pro protivníky USA a nikdy předtím nebylo použito na americkou společnost.

Šéf firmy nesouhlasí s „hromadným sledováním obyvatelstva“

„Průkopnické systémy umělé inteligence prostě nejsou dostatečně spolehlivé,“ zdůraznil ve čtvrtečním prohlášení generální ředitel Anthropiku Amodei. Dodal, že společnost nesouhlasí s tím, aby Pentagon používal její modely umělé inteligence k hromadnému sledování obyvatelstva nebo k ovládání plně autonomních zbraní.

Člověk blízký společnosti upřesnil, že firma neobviňuje ministerstvo z toho, že chce využívat umělou inteligenci některým z těchto způsobů, ale pouze poskytuje bezpečnostní hodnocení svého produktu.

„Nemáme zájem využívat umělou inteligenci k hromadnému sledování Američanů (což je nelegální) ani nechceme umělou inteligenci využívat k vývoji autonomních zbraní, které fungují bez lidského zásahu. Tato informace je nepravdivá a šíří ji levicoví novináři v médiích,“ napsal mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X.

Loni v létě Anthropic získal smlouvu s ministerstvem obrany v hodnotě 200 milionů dolarů (asi 4,1 miliardy korun). Spor s Trumpovou administrativou trvá nejméně od podzimu. Klauzule, podle níž se technologie Anthropiku nesmí využívat ke sledování lidí, se mimo jiné dotýká Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), Tajné služby USA či imigračních úřadů, uvedl server Semafor.

Využití AI může vést ke „střelbě do vlastních řad“

Některé vládní agentury se dostaly do potíží, protože modely Claude od Anthropiku jsou v systému Amazon Web Services GovCloud využívaném americkými úřady jediné špičkové modely schválené pro použití v režimu přísně tajné. Americké ministerstvo obrany například chatbota Claude mimo jiné použilo při únosu venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Zdroj agentury Reuters nicméně zdůraznil, že umělá inteligence Anthropicu není dostatečně spolehlivá pro zaměřování lidí v otázkách života a smrti. Důvodem je, že se v takových scénářích chová nepředvídatelně, což by v případě zbraňových systémů mohlo vést k „střelbě do vlastních řad, selhání mise nebo neúmyslné eskalaci“.

Anthropic má přitom zvláštní službu zaměřenou na zákazníky z národní bezpečnosti. S americkou vládou uzavřel kontrakt, podle něhož poskytuje služby federálním úřadům za symbolický poplatek jeden dolar.

Použití umělé inteligence pro hromadné sledování je podle zdroje Reuters problematické. Současné americké zákony sice neomezují, jaké závěry umělá inteligence může vyvodit na základě agregace velkého množství dat, ale znamená to, že by AI například mohla vytvářet profily skupin obyvatelstva, které „žádný zákon výslovně nezakazuje, ale které jasně porušují ducha ústavních ochran“, dodal.

Více než 200 zaměstnanců společností Google a OpenAI podpořilo postoj společnosti Anthropic v otevřeném dopise. Pentagon v uplynulém roce podepsal smlouvy i se společnostmi Google a Open AI a rovněž na ně tlačí, aby odstranily své zásady pro používání jejich modelů umělé inteligence.

Generální ředitel Anthropicu Dario Amodei v roce 2020 odešel z OpenAI kvůli obavám o správu technologie AI, rovněž varoval, že vývoj AI je rychlejší než zavádění příslušné regulatorní legislativy.

Lakmusový papírek pro využití AI

Spor mezi Pentagonem a Anthropicem americká společnost vnímá i z pohledu toho, do jaké míry může být umělá inteligence využívaná armádou a jak jsou regulovaná rizika spojená s jejím používáním, napsala agentura Reuters.

„Je to varovný signál ohledně budoucnosti umělé inteligence a jejího použití na bojišti,“ řekl bývalý ministr obrany Chris Miller, který v úřadu působil během prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Miller dodal, že současný spor poslouží jako „lakmusový papírek pro ty společnosti, které tvrdí, že chtějí AI využívat humánním způsobem“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...