Nervozita na okupované Ukrajině roste, narychlo tam vypsali „referenda“ o připojení k Rusku

„Parlamenty“ Ruskem nepřímo spravovaných útvarů na východě Ukrajiny ohlásily „referenda“ o připojení k Rusku. Zákon o jeho vypsání nejdříve v úterý schválili v takzvané „Luhanské lidové republice“ (LNR), o chvíli později v takzvané „Doněcké lidové republice“ (DNR). Zprávy o uspořádání hlasování přicházejí také z dalších dvou okupovaných oblastí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“. Plánované plebiscity jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem a Kyjev je označuje dopředu za zfalšované a jejich výsledky neuzná.

Hlasování se má uskutečnit také v části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a v části Záporožské oblasti. V jejím případě zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by „referendum“ mělo začít už tento pátek a skončit příští úterý.

Chersonští kolaboranti s okupačními silami navíc vyhlásili vytvoření vlastních ozbrojených sil, které mají bojovat společně s ruskou armádou proti Ukrajině. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v reakci uvedl, že zfalšovaná „referenda“ nic nezmění a že Ukrajina bude pokračovat v osvobozování okupovaných oblastí. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak označil zprávy o „referendech“ za „naivní vydírání hrozbami a strašením“ od těch, „kteří umí bojovat jen s dětmi a civilisty“. „Tak vypadá strach z porážky,“ napsal podle stanice BBC Jermak na svém telegramovém účtu, kde zároveň poznamenal, že hrozbu lze odstranit pouze silou.

Výsledky pseudoreferend plánovaných na východě Ukrajiny nebudou uznány, řekl v úterý na úvod zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Jeho názor sdíleli i další západní politici. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavil i generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Putinův neuskutečněný projev

Putin měl mít během úterý dlouho ohlašovaný a několikrát odkládaný veřejný projev, který nakonec nepronesl. Podle politického geografa Michaela Romancova z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy lze pouze spekulovat, nicméně teoreticky je možné připustit, že se v Kremlu něco stalo. „Sociální sítě jsou plné předpovědí à la britský film Stalinova smrt. Moc tomu nevěřím, ale už brzy se přesvědčíme, jak to je.“ Druhou možností, která mu přijde stejně málo pravděpodobná, je rezignační projev Putina. 

Romancov zmínil, že jako daleko pravděpodobnější se mu jeví varianta, že projev nebyl úplně dotažen do konce. „Buďto Putin čeká na reakci ze zahraničí – víme, že Nikolaj Patrušev, generální tajemník ruské rady bezpečnosti, je v Číně. Odletěl tam plánovaně v neděli, je možné, že tam Patrušev něco dojednává, protože Rusko na tom není dobře, nejen pokud jde o vývoj na frontě, ale i v řadě jiných oblastí. Takže je možné, že Putin čeká na nějakou klíčovou informaci.“

„Anebo je možné, že v Kremlu probíhají spory mezi těmi, kteří jsou označování jako ‚strana války‘, a mezi zbytkem, přičemž v tento okamžik asi nikdo neví, kdo jsou ti na ‚straně války‘ a kdo ti ostatní. Více si spekulovat netroufnu,“ řekl politolog v pořadu Události, komentáře.

Nahrávám video

Jestřáb Medvěděv

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý řekl, že je na obyvatelích „separatisty kontrolovaných“ oblastí Ukrajiny, zda chtějí referendum o připojení k Rusku uspořádat. „Od samého počátku říkáme, že o svém osudu by měli rozhodnout obyvatelé příslušných území,“ uvedl Lavrov ve státní televizi. Zmíněné oblasti přitom většina obyvatel opustila a ti, kteří zůstali a vystupují proti ruské okupaci, jsou podle dostupných zpráv trestáni.

Konání hlasování podpořil i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který s válkou změnil rétoriku a zařadil se k nejtvrdším jestřábům v Kremlu. Je to „zásadní krok k ochraně jejich zájmů a může dále ospravedlnit použití plné ruské vojenské síly na jejich ochranu“, napsal na sociálních sítích. Narážel tím mimo jiné na fakt, že ruská doktrína umožňuje použití jaderných zbraní v případě útoku na vlastní území.

Romancov nazval Medvěděva „bizarní figurou ruského politického establishmentu. Je to člověk, který svého času nedělal na veřejnosti nic jiného, než že spal. Poté se prezentoval jako někdo, kdo vnese do Ruska technické a technologické inovace. Za to se mu posměšně přezdívalo ajfončik podle iPhonu. A teď se z něj stal super jestřáb. Kdybychom měli věřit jeho výrokům, tak už dávno létají jaderné hlavice. Těžko říct, jestli to, co říká, má vůbec nějakou relevanci. Že se tímto způsobem v Rusku uvažuje, to je evidentní, on se možná jen veze s nějakým mainstreamem,“ ilustroval politolog.

Moskva uznala nezávislost „Luhanské lidové republiky“ a „Doněcké lidové republiky“ krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu.

Nervozita z postupu ukrajinské armády roste

Urychlené přípravy „referend“ jsou podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) známkou nervozity Ruska a jím dosazených představitelů na okupovaných územích z rychlého postupu ukrajinské protiofenzivy.

„Ruské síly nemají pod kontrolou celou Doněckou a Luhanskou oblast. Anexí nárokovaných území DNR a LNR by tedy Rusko anektovalo i oblasti, které by podle kremelské definice byly částečně 'okupovány' legitimními ukrajinskými orgány a postupujícími ukrajinskými silami,“ připomíná ISW.

Anexe v této fázi války by podle institutu postavila Rusko do situace, kdy by požadovalo, aby ukrajinské síly vyklidily jím anektované území. Moskva by se tak ocitla v ponižující situaci, protože to nyní není schopna prosadit. „A není jasné, zda by se ruský prezident Vladimir Putin chtěl v takové situace ocitnout,“ dodává ISW.

„Referenda“ otevřou cestu k mobilizaci, míní Hajdaj

Ukrajinský šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj očekává, že uspořádání „referend“ otevře Rusku cestu k vyhlášení všeobecné mobilizace.

„Okupanti mohou vypsat zmanipulované referendum, nějak ho narychlo provést a uznat jeho 'výsledky'. Z nich bude vyplývat, že všichni místní obyvatelé si přejí připojení k Ruské federaci. Pak bude osvobození dočasně okupované Luhanské oblasti z ruského hlediska považováno za přímý útok na Rusko a poskytne to záminku k vyhlášení všeobecné mobilizace a vyhlášení války,“ řekl Hajdaj v rozhovoru pro Rádio Svoboda.

Serhij Hajdaj
Zdroj: ČT24

Všeobecná mobilizace by Rusku pomohla doplnit počty vojáků, kterých se mu v poslední době na ukrajinských bojištích nedostává. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...