OSN vyzvala, aby se do Myanmaru po vojenském převratu neprodávaly zbraně. Valné shromáždění přijalo rezoluci odsuzující vojenskou juntu, která v únoru svrhla zvolenou vládu, a vyzvalo k propuštění politických vězňů, například zvolené vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij, a k ukončení násilí proti pokojným demonstrantům.
Páteční usnesení sice není právně závazné, ale má politický význam. „Hrozí rozsáhlá občanská válka,“ varovala před Valným shromážděním zmocněnkyně OSN pro Myanmar Christine Schranerová Burgenerová. „Je třeba jednat rychle. Příležitost zvrátit vojenský převrat se zmenšuje.“ Rezoluci podpořilo 119 zemí, proti hlasovalo pouze Bělorusko.
Dalších šestatřicet zemí se zdrželo hlasování. Byly mezi nimi mimo jiné Rusko a Čína, dva největší dodavatelé zbraní do Myanmaru. Některé ze států, které nehlasovaly, uvedly, že se jedná o interní záležitost země. Podle jiných rezoluce opominula zákrok armády proti muslimské menšině Rohingů před čtyřmi lety, kvůli němuž ze země odešel téměř milion lidí.
Ambasador Evropské unie Olof Skoog zdůraznil, že rezoluce upírá legitimitu vojenské juntě, odsuzuje násilí proti občanům Myanmaru a demonstruje izolovanost vojenské vlády od světa. Myanmarský velvyslanec při OSN Kyaw Moe Tun, jenž zastupuje vládu zvolenou ve volbách, nicméně dal najevo zklamání. Přijetí rezoluce podle něj trvalo příliš dlouho, a navíc jde o její rozmělněnou verzi.
Myanmarská armáda provedla 1. února převrat, který zdůvodnila údajnými podvody v listopadových volbách, v nichž s převahou zvítězila Národní liga pro demokracii vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Mezinárodní pozorovatelé ale zhodnotili volby jako převážně svobodné a spravedlivé.
Puč zprvu vyvolal masivní nenásilné demonstrace. Poté, co armáda a policie pokojné protesty krvavě potlačily, začalo ve městech i na venkově vznikat menší ozbrojené povstání. Podle myanmarské Asociace na pomoc politickým vězňům armáda od puče zadržela pět tisíc lidí a zabila přes 870 civilistů. Armáda tvrdí, že počet mrtvých je nižší.
