Nepřijatelné, řekl Tusk ke kontrolám na německých hranicích

Německo od příštího týdne zavede dočasné kontroly na všech pozemních hranicích. Jejich formu označil polský premiér Donald Tusk za „zastavení (fungování) schengenského prostoru“. Ohradil se proti nim i rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Do teď platil přísnější režim na pomezí s Českem, Rakouskem, Polskem a Švýcarskem. Rozšíření kontrol přichází zhruba dva týdny po útoku v Solingenu, při kterém zemřeli tři lidé. Opatření bude podle ministerstva vnitra zatím platit následujících šest měsíců.

Německo zpřísňuje režim hraničních kontrol. Nově bude střežit pomezí se všemi sousedy, se kterými dohromady sdílí hranici dlouhou více než 3700 kilometrů.

„Poslouží to k dalšímu omezení nelegální migrace a ochraně před akutním nebezpečím, které představuje islamistický teror a závažná trestná činnost,“ vysvětlila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.

Krok Berlína přišel v době, kdy se země stále vzpamatovává z teroristického útoku v Solingenu, kde v srpnu zabíjel neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie. Triumf protiimigrační AfD v zemských volbách v Durynsku dal vládě jasný signál, že někteří Němci se proti dosavadní vládní migrační politice bouří. Před spolkovými volbami tak chce vláda převzít iniciativu v podobě přísnějších deportací i hraničních kontrol.

Nahrávám video

„Jestliže se chce spolková vláda na tuto cestu vydat s námi, tak to bude fungovat, jen pokud budeme provádět komplexní navracení (běženců) z německých hranic,“ prohlásil lídr opoziční CDU Friedrich Merz. Kontroly na německých hranicích nebudou fungovat, pokud nevyzní jako „výhrůžka a demonstrace síly“ vůči státům na vnější hranici schengenského prostoru, přiblížil redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Kabinet se odvolává na efektivitu kontrol. Ty už platí devět let na hranicích s Rakouskem a od loňska i na těch s Polskem, Českem a Švýcarskem. Díky nim od loňského října Berlín zastavil na 30 tisíc běženců. Vláda tvrdí, že už teď připravuje ještě efektivnější systém, který by pomohl odmítat více migrantů na hranicích.

Reakce německých sousedů

„Tato opatření mě nepřekvapují, ale také jsem dal velmi jasně najevo, že nebudeme přijímat nikoho, komu byl odepřen nelegální vstup,“ uvedl rakouský ministr vnitra Karner.

Polský premiér Tusk označil zpřísnění kontrol na celých německých hranicích za nepřijatelné a vše hodlá urgentně řešit s ostatními sousedy Německa. „Je to de facto zastavení (fungování) schengenského prostoru ve velkém měřítku,“ řekl Tusk. „To německá vnitřní politika vede k takovým krokům a ne naše politika ohledně ilegální migrace,“ dodal.

Největším problémem je, že se v Evropě hromadí jednotky milionů migrantů, jejich žádost byla odmítnuta, a členské státy nejsou schopné je vrátit do země původu, pomoci by mohl evropský pakt o migraci, míní Houska.

„Existuje reálné nebezpečí jakési proradné pingpongové hry. A právě tomu chce evropské právo zabránit, tedy tomu, aby se členské státy EU zbavovaly odpovědnosti a aby lidé hledající ochranu byli přesouváni sem a tam,“ přiblížila představitelka neziskové organizace Pro Asyl Wiebke Judith.

Berlín svým opatřením volá po větší ochraně vnější hranice sedmadvacítky. Svými kroky jde přitom proti jednomu z unijních pilířů v podobě schengenského prostoru.

Kontroly na hranicích

Kontroly znovu zavedlo nebo je zpřísnilo devět států schengenského prostoru. Kromě Německa a Rakouska třeba Itálie a Francie. Obě země v souvislosti s nárůstem rizika teroristických útoků. Slovinsko zase zareagovalo na aktivity organizovaného zločinu na západním Balkáně.

Kontroly platí i v severských státech. Také tam se obávají islamistického terorismu v souvislosti s válkou na Blízkém východě. Dánsko má navíc obavy z reakcí na znesvěcení koránu z roku 2023. A pak je tu hrozba ruských sabotáží. Kvůli nim zpřísnily pohraniční režim Norsko a Švédsko. Finsko navíc ještě uzavřelo přechody na hranici s Ruskem, kam Moskva přiváží migranty z třetích zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...