Nepokoje na hranicích vyvolávají z Moskvy a Bělehradu, řekla ČT prezidentka Kosova

Nahrávám video

Kosovská policie i mezinárodní jednotky jsou znovu v pohotovosti na hranicích se Srbskem. Obávají se, že Srbové na protest postaví zátarasy a budou blokovat průjezd. Nesouhlasí totiž s blížící se povinností používat v Kosovu výhradně jeho registrační značky. Nezávislost sousední země totiž neuznávají. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, se kterou vedla rozhovor Dominika Vřešťálová, míní, že hrozí další vyostření napětí.

Věříte, že dokážete zajistit svobodný pohyb přes hranice i v případě, že někteří srbští řidiči s tímto pravidlem nebudou souhlasit a budou ho bojkotovat?

Rozhodně ano, kosovská policie je profesionální a má výcvik přesně na to, aby zvládla vyřešit právě takové případy - třeba jako kdyby nelegální skupiny placené a podněcované Srbskem postavily zátarasy. Ale mluvíme o velmi malé skupině Kosovských Srbů, naprostá většina z nich už tyto skupiny neposlouchá. Po našich občanech bez ohledu na jejich etnicitu žádáme jen to, aby respektovali zákon. Jen si představte, že byste tady v České republice měli občany, kteří by používali registrační značky ze sovětské doby. Samozřejmě, že by to státní úřady nedopustily.

Jaká je podle vás největší hrozba, která by mohla narušit mírový režim na hranicích?

Je to přístup, jaký zastává Srbsko. Náš problém není ta skupina občanů, která se jedno krásné sobotní ráno vzbudí a řekne si: 'Pojďme postavit zátarasy'. Víme, kdo tento příkaz vydává - je to (srbský prezident Aleksandar) Vučić. Také víme, kde tato myšlenka vznikla - je to myšlenka Vučiće a Putina, kteří si přejí destabilizovat západní Balkán. Věří, že když naruší stabilitu na západním Balkáně, naruší i Evropskou unii.

Jak vážně berete hrozbu, že by etnické střety mohly vyprovokovat dezinformace šířené médii nebo uživateli sociálních sítí?

Abych byla upřímná, je to jedna z hlavních věcí, kterých se bojíme. Třeba včera se objevil nový propagandistický dokument v ruské televizi. Pojednával o tom, že by Srbsko mohlo začít novou válku v Kosovu, aby ho znovu získalo.

Zeptám se vás jako vrchní velitelky ozbrojených sil. Jak rychle by bylo možné v případě nouze nasadit nejen bezpečnostní složky vaší země, ale i jednotky Kosovo Force (KFOR)?

Naše policie by v takové situaci reagovala jako první. EULEX, který spadá pod Evropskou unii, by se přidal jako druhý a jednotky KFOR by se přidaly jako třetí. Ale v případě mimořádně vyhroceného napětí nebo bezprostřední hrozby by trvalo pouhé vteřiny, než by postupně zareagovali, protože jsou k tomu vycvičení.

Všimla jsem si, že jste se během návštěvy Prahy setkala s naším premiérem a předsedy obou komor parlamentu. Myslíte si, že je právě Česká republika tím spojencem, kterého Kosovo potřebuje, aby dosáhlo bezvízového režimu s Evropskou unií?

Jsem o tom naprosto přesvědčená. Prezident Havel za nás mluvil ještě ve chvíli, kdy náš hlas vůbec nikdo neslyšel. Spolu s představiteli Spojených států pomohl světu pochopit, k jakým narušením lidských práv v Kosovu docházelo. Naši lidé by neměli jako poslední zůstávat stranou jako v jistém ghettu.

Už před čtyřmi lety jsme splnili všechna kritéria vyžadovaná před uvolněním vízového režimu. Evropská komise to mnohokrát potvrdila a Evropský parlament jednoznačně podpořil uvolnění víz. Týká se to našeho práva na větší svobodu pohybu. Nejsme zemí, ze které by se šířila nelegální migrace, takže není třeba mít obavy z bezvízového režimu s Kosovem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...