„Není to zločinec, je to novinářka,“ říká manžel Kurmaševové, kterou vězní Putinův režim

Nahrávám video
Rozhovor s manželem novinářky Kurmaševové vězněné ruským režimem
Zdroj: ČT24

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Kurmaševová, která působila v rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL), uvedla, že její životní podmínky jsou velice špatné a že se necítí fyzicky dobře. K dispozici má podle svých slov jen minimální lékařskou péči.

„Drží mě v cele pro dva lidi o velikosti pět metrů čtverečních. Neteče tam teplá voda. Místo toalety je tam díra v zemi. Není tam ani půl metru volného místa, abych se prošla. Prakticky jsou tam jen dvě postele a polička na zdi. Není tam stůl. Stěny jsou zašlé. Za posledních padesát let místnost zřejmě neprošla žádnou renovací,“ popsala novinářka své živoření v ruské cele.

Ruský soud začátkem dubna rozhodl, že novinářka zůstane ve vazbě minimálně do začátku června. Butorin uvedl, že manželčin hlas neslyšel celých šest měsíců. „Musí jíst sedmdesát centimetrů od díry, která slouží jako toaleta. Určitě by si zasloužila být doma se svými dětmi,“ poznamenal.

Osudný let za nemocnou matkou

Kurmaševová na podzim 2023 odjela z Prahy, kde dlouhodobě žije, navštívit svou matku v Rusku. Butorin s ní přímo hovořil naposledy loni 8. října. Tehdy mu poslala zneklidňující hlasovou zprávu, že na dveře bytu její matky zaklepala policie a jde ji zatknout, vzpomíná.

Sám neztrácí naději, podle něj je to „jediné, co zbývá“, nicméně si je vědom toho, jak ruský režim funguje. „Není to zločinec, je to novinářka. A byla v Rusku jako soukromá osoba, protože chtěla pomoci své nemocné matce. Úřady jí znemožnily Rusko opustit, asi patnáct minut předtím, než měla nastoupit do letadla zpátky do Prahy. Zabavily jí ruský i americký pas. A poté, o mnoho měsíců později, ji znovu zadržely a obvinily ji z toho, že se neregistrovala jako zahraniční agentka,“ uvedl Butorin.

Porušení povinnosti ohlásit se úřadům jako zahraniční agent je v Rusku trestným činem už téměř tři roky. Termín zahraniční agent ruské úřady používají pro subjekty, které jsou podle jejich mínění pod zahraničním vlivem, připomíná BBC.

Kurmaševová byla následně obviněna i ze šíření falešných informací o ruské armádě na Ukrajině. Ruským úřadům se nelíbí její publikace Ne válce, která podle portálu Meduza vyšla v listopadu předloňského roku a předkládá příběhy čtyřiceti Rusů vystupujících proti ruské invazi. Za šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě novinářce podle dřívější zprávy RFE/RL hrozí až desetileté vězení.

Butorin kvůli případu své manželky apeloval na americký Kongres. „Cítím obrovskou podporu ze strany americké vlády a ze strany Kongresu. V USA usilujeme o to, aby pro ni platilo přízvisko, že je nelegálně a neoprávněně zadržena, a to slýchám od všech členů vlády i Kongresu,“ konstatoval Butorin.

Česká podpora

Novinářka se nemůže spolehnout na spravedlnost systému v Rusku, jelikož nefunguje nezávisle, a tak je nutná diplomatická podpora, aby mohla být propuštěna, zdůraznil manžel vězněné novinářky, který spolupracuje i s organizacemi mimo USA. „Chtěl bych poděkovat české vládě za podporu. Poprvé bylo jméno Alsu zmíněno na (březnovém) zasedání Rady bezpečnosti, když český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval Rusko, aby Alsu propustilo,“ podotkl Butorin.

Na večeři v Bílém domě podle něj prezident Joe Biden vyzval k propuštění Alsu a dalších osob. „Nejsem si jistý, že by se teď konala nějaká jednání, která by se týkala Alsu, ale je tu diplomatický tlak na její propuštění,“ říká Butorin.

V ruské vazební věznici zůstává kupříkladu i americký novinář Evan Gershkovich, jenž si vyslechl obvinění ze špionáže.

Reportéra listu The Wall Street Journal zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v Jekatěrinburgu na Urale. Tvrdí, že ho chytila při pokusu získat tajné informace, které podle ní shromažďoval o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku. Úřady proti němu nepředložily žádné důkazy, sám Gershkovich vinu odmítá.

Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů – například v prosinci 2022 Moskva vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta vězněného v USA.

Dříve ve stejném roce si země vyměnily bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Trevora Reeda za ruského pilota Konstantina Jarošenka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 1 hhodinou

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarský starosta si vybírá obyvatele obce. Chce jazyk, práci a bezúhonnost

S blížícími se volbami se stále více pozornosti upíná na Maďarsko. Také proto se daleko více mluví o aplikování kontroverzního zákona, který dává starostům právo vybírat si nové obyvatele svých obcí. Podle vlády Viktora Orbána má hájit zájmy a životní styl starousedlíků. Kritici tvrdí, že zákon lze snadno zneužít třeba proti Romům.
před 7 hhodinami
Načítání...