Není to invaze, souhlas Kongresu nebyl nutný, tvrdí Rubio

Útok na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země. Šéf diplomacie USA Marco Rubio to řekl stanicí ABC News. Podle některých zákonodárců vojenská akce, včetně únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva.

„Nebylo to nutné, protože to není invaze. Nezačali jsme okupovat jinou zemi. Jednalo se o zatýkací akci. Jednalo se o akci orgánů činných v trestním řízení. (Maduro) byl zatčen na území Venezuely agenty FBI, byla mu přečtena jeho práva, a byl odvezen ze země,“ odpověděl Rubio na otázku, proč podle něj nebylo nutné schválení vojenského útoku Kongresem.

Maduro, který v USA čelí obvinění z narkoterorismu a pašování kokainu do země, bude v pondělí předveden před federální soud na Manhattanu.

Podle Rubia byla nutná asistence Pentagonu, protože akce byla podniknuta na nepřátelském území. „Abychom ho zatkli, museli jsme požádat ministerstvo války, aby se zapojilo do operace... Zasáhli vše, co bylo hrozbou pro agenty, kteří ho šli zatknout, a zasáhli vše, co bylo hrozbou na cestě ven (z Venezuely),“ řekl ministr zahraničí, přičemž použil označení Trumpovy administrativy pro ministerstvo obrany.

Jeremy Paul, odborník na ústavní právo z americké Severozápadní univerzity, podle serveru televize Deutsche Welle (DW) uvedl, že Rubiův argument je přesvědčivý, ale prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o tom, že USA řídí Venezuelu a její ropná pole, tuto logiku zcela podkopávají.

„Zatkli jsme ho, nyní je ve vazbě a bude souzen v New Yorku. Tím by to mělo skončit, ne? Neměl by být žádný další důvod, aby se něco dělo,“ řekl Paul o zajetí Madura. Americká vláda podle něj svými kroky ve Venezuele nedodržuje americké právo, protože je nekonzultuje s Kongresem.

Nelegální akce, míní experti

„Sobotní americký útok na Venezuelu je z pohledu mezinárodního práva aktem agrese,“ řekl serveru televize France 24 Jaime Abedrapo, expert na mezinárodní právo z univerzity v Santiagu de Chile. Podle něj nelze tuto akci ospravedlnit vazbami na nadnárodní organizovaný zločin, jak se o to snaží americká vláda. Abedrapo označil americkou operaci za další příklad použití síly v mezinárodní politice a přirovnal ji k tomu, co dělá Rusko na Ukrajině či Izrael na palestinských územích.

„USA by musely prokázat, že tito údajní obchodníci s drogami ohrožovali suverenitu země,“ řekla deníku The Guardian Susan Breauová, expertka na mezinárodní právo z Londýnské univerzity. „Spojené státy budou vehementně argumentovat tím, že obchod s drogami je mor, který zabíjí mnoho lidí. A já souhlasím: obchod s drogami zabíjí,“ dodala. Podle ní ale mnoho expertů na mezinárodní právo analyzovalo americká obvinění a došlo k závěru, že neexistují důkazy, že pašování drog z Venezuely do USA by jakkoli řídil Maduro.

Ani Javier Ruiz, právník Mezinárodního trestního soudu (ICC), jehož citoval server France 24, nepochybuje o tom, že americký útok na Venezuelu byl nelegální. Ruiz také uvedl, že americká vláda porušila nejen mezinárodní právo, ale i právo americké, jelikož si nevyžádala souhlas Kongresu. Americký ministr zahraničí však tvrdí, že operace schválení Kongresem nevyžadovala, protože šlo o akci s cílem vymáhat právo, ne o delší invazi.

Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti připomněl invazi Spojených států do Panamy z konce roku 1989, která svrhla tamního lídra Manuela Noriegu, někdejšího informátora americké CIA, jenž ovládal Panamu od roku 1983 jako vrchní velitel ozbrojených sil. Noriega byl tehdy v USA také obviněn z obchodu s drogami, stejně jako nyní Maduro. Americká vláda tehdejší operaci označila za vojenskou podporu orgánů činných v trestním řízení a podle NYT podobně Pentagon popsal akci zajetí Madura jako podporu ministerstvu spravedlnosti.

„Realita je taková, že Spojené státy porušily Chartu OSN, spáchaly zločin agrese,“ řekl deníku The Guardian australsko-britský advokát Geoffrey Robertson. V článku 2.4 Charty OSN se uvádí, že členové OSN nesmí použít sílu proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu.

Za nelegální použití síly proti cizí zemi sobotní americký útok na Venezuelu označila i expertka na mezinárodní právo Elvira Domínguezová Redondová z Kingstonské univerzity. Susan Breauová z Londýnské univerzity dodala, že tento útok by byl legální, pokud by se uskutečnil na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, nebo jako legitimní sebeobrana. „Ani jedna z těchto podmínek splněna nebyla,“ uvedla Breauová.

Americká vláda by mohla podle oslovených právníků argumentovat tím, že zaútočila na Venezuelu v sebeobraně kvůli hrozbě narkoteroristické organizace, kterou podle Washingtonu vedl Maduro. Charta OSN i americké právo použití vojenské síly v sebeobraně umožňují. „Ale pro legitimní akci v sebeobraně je nutná reálná hrozba. A v tomto případě nic nenasvědčovalo tomu, že se venezuelská armáda chystá napadnout Spojené státy,“ míní právní expert Robertson.

Kritika ze strany demokratů

Trumpova administrativa si kvůli bombardování Venezuely a únosu Madura vysloužila ostrou kritiku především od demokratických zákonodárců, z nichž mnozí rovněž zpochybnili zákonnost vojenské operace, kterou neschválil Kongres.

„Trump zavrhl náš ústavou stanovený schvalovací proces pro ozbrojený konflikt, protože administrativa ví, že americký lid drtivou většinou odmítá riziko zatažení naší země do další války,“ komentoval útok na sociální síti Facebook demokratický senátor z New Jersey Andy Kim.

Šéf Bílého domu v sobotu na tiskové konferenci naznačil, že záměrně neinformoval členy Kongresu o plánované vojenské akci, protože zákonodárcům nevěřil, že plány udrží v tajnosti. „Kongres má tendenci k únikům (informací),“ řekl Trump.

Šéf demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries podle deníku The New York Times (NYT) požadoval, aby administrativa Kongresu neprodleně předložila „přesvědčivé důkazy, které by vysvětlily a ospravedlnily toto neoprávněné použití vojenské síly“. Podle serveru The Hill představitelé Trumpovy administrativy v pondělí uspořádají brífink, na kterém budou skupinu zákonodárců o vojenské akci informovat.

Demokratická kongresmanka Debbie Wassermanová Schultzová, která zastupuje floridský obvod, kde mnoho migrantů z Venezuely zajetí Madura oslavovalo, tento krok označila za vítaný. Rovněž však kritizovala Trumpovu administrativu, že neinformovala Kongres.

Sobotní americký útok ve Venezuele si vyžádal nejméně osmdesát mrtvých a počet obětí, mezi kterými jsou civilisté i vojenský personál, možná vzroste, uvedl podle NYT vysoce postavený venezuelský představitel. Kubánská státní média informovala, že mezi zabitými je 32 Kubánců, mezi nimiž byli i příslušníci ozbrojených sil, kteří ve Venezuele působili na žádost Caracasu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...