Němečtí sociální demokraté schválili koaliční smlouvu

Členové německé sociální demokracie (SPD) schválili koaliční smlouvu, kterou strana vyjednala s konzervativní unií CDU/CSU. S odkazem na své zdroje o tom ve středu informovaly agentury DPA a Reuters. Krok následně potvrdil i generální tajemník SPD Matthias Miersch. CDU a CSU už dohodu schválily dříve a vzniku nové německé vlády v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) tak nic nestojí v cestě.

Zhruba 385 tisíc členů sociální demokracie mohlo o vyjednaném kompromisu hlasovat od 15. dubna do úterý. Podle Miersche se nakonec kladně vyslovilo 84,6 procenta hlasujících straníků. Účast v on-line anketě se vyšplhala na 56 procent. „SPD tak dostala od členské základny velkou podporu pro vstup do spolkové vlády,“ míní tajemník. Dodal, že spolustraníky, kteří hlasovali proti, bude třeba přesvědčit dobrou vládní prací.

Proti dohodě se stavěli v uplynulých týdnech výrazně jen členové mládežnické organizace SPD, takzvaní Mladí socialisté (Jusos). Podle nich kompromis nepřináší odpovědi na základní problémy Německa. Kritici tohoto postoje tvrdili, že krach koaličního vyjednávání by znamenal předčasné volby, v nichž by pravděpodobně výrazně posílila strana Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V únoru získala ve volbách 20,8 procenta hlasů, a stala se tak druhou nejsilnější ve Spolkovém sněmu. Nyní by mohla podle průzkumů dostat 24 až 26 procent hlasů a není vyloučeno, že by hlasování i vyhrála.

V předčasných parlamentních volbách v Německu zvítězila CDU/CSU. K vládní spolupráci přizvala SPD, která skončila až třetí s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách. Koaliční jednání zahájily strany v polovině března a 9. dubna představily jejich výsledek veřejnosti. Smlouva s názvem Zodpovědnost pro Německo má 144 stran a obsahuje mimo jiné příslib změn v hospodářské, migrační či zahraniční politice. Strany se hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a k rozvoji dopravního spojení Německa s Českem.

CDU a CSU smlouvu schválily už dříve

Vedení bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) schválilo smlouvu už krátce po jejím představení. Merzova Křesťanskodemokratická unie (CDU) svolala malý stranický sjezd, na kterém v pondělí „naprostá většina“ 150 delegátů smlouvu rovněž podpořila. Sociální demokraté jako jediní nechali o dohodě hlasovat celou členskou základnu.

Zástupci CDU, CSU a SPD smlouvu podepíší příští pondělí v poledne v Berlíně. V úterý 6. května by pak měl Spolkový sněm zvolit Merze novým kancléřem. Společně mají strany příští vlády ve Spolkovém sněmu většinu 328 poslanců z 630.

CDU a CSU už představily i své kandidáty na ministry, resort zahraničí by měl vést Johann Wadephul, hospodářství Katherina Reicheová a vnitro Alexander Dobrindt. SPD chce své ministry představit až příští pondělí. Miersch nicméně potvrdil spekulace, že ministrem financí a vicekancléřem se stane spolupředseda SPD Lars Klingbeil. Post by si měl udržet také dosavadní ministr obrany Boris Pistorius.

Sociální demokraté nechali členskou základnu o koaliční smlouvě hlasovat už po volbách v letech 2013 a 2017, po nichž rovněž vznikly vlády CDU/CSU a SPD. V obou případech získaly smlouvy vysokou podporu, v prvním případě 76 procent, ve druhém 66 procent. V roce 2021, kdy sestavili sociální demokraté vládu se zelenými a svobodnými demokraty (FDP), se stranické hlasování nekonalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...