Němečtí konzervativci a sociální demokraté se dohodli na vládě

Nahrávám video
Němečtí konzervativci a sociální demokraté představili koaliční smlouvu
Zdroj: ČT24

Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, potvrdil příští kancléř Friedrich Merz. Podle něj Německo dostane silnou a akceschopnou vládu, která bude reformovat a investovat, učiní zemi bezpečnější a hospodářsky silnější. Evropa se bude moci na Německo spolehnout, dodal budoucí kancléř.

Merzovi konzervativci vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty končícího kancléře Olafa Scholze, kteří skončili ve volbách na třetím místě. Koaliční jednání začala v polovině března. Společně mají ve Spolkovém sněmu 328 poslanců z 630.

Podle koaliční smlouvy bude mít nová německá vláda osmnáct členů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) bude mít kancléře a sedm ministrů, sedm postů obsadí i SPD, bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) tři. Jména nových ministrů zatím nebyla zveřejněna, německá média se ale plní řadou spekulací.

Straně CDU připadnou kromě kancléřského postu také ministerstva hospodářství, zahraničí, zdravotnictví, dopravy a resort pro vzdělání a rodinu. Nominant křesťanských demokratů bude také v čele nového ministerstva digitalizace a státní modernizace. Členem vlády je také z titulu funkce šéf úřadu kancléře; tento post rovněž obsadí CDU.

Křesťanský demokrat bude v čele německé diplomacie poprvé po více než šedesáti letech. Spekuluje se, že by post mohl obsadit někdejší kandidát na kancléře Armin Laschet nebo mluvčí strany pro zahraniční a bezpečnostní otázky Johann Wadephul. Prakticky jisté podle agentury DPA je, že ministrem hospodářství bude dosavadní generální tajemník CDU Carsten Linnemann.

Křesťansko-sociální unie bude mít na starost ministerstva vnitra, výzkumu a zemědělství. V souvislosti s postem ministra vnitra se nejčastěji spekuluje o hlavním vyjednavači za CSU v koaličních jednáních Alexanderovi Dobrindtovi. S účastí ve vládě se počítá také u výrazné političky CSU Dorothee Bärové.

Nahrávám video
Události: Koaliční vyjednávání v Německu
Zdroj: ČT24

Sociální demokraté získají resorty financí, spravedlnosti, práce a sociálních věcí, obrany, životního prostředí, hospodářské spolupráce a rozvoje a také bydlení a výstavby. Agentura DPA uvedla, že sedm ministerstev pro SPD je překvapivé vzhledem k výsledku, kterého strana dosáhla ve volbách. CDU/CSU volby vyhrála s 28,5 procenta hlasů, SPD byla až třetí s 16,4 procenta, a dosáhla tak nejhoršího výsledku v poválečných dějinách.

Ministrem obrany podle všeho zůstane Boris Pistorius, ministrem financí a vicekancléřem by se mohl stát spolupředseda SPD Lars Klingbeil. Ministryní hospodářské spolupráce a rozvoje by mohla zůstat Svenja Schulzeová. V případě resortu spravedlnosti se nejčastěji hovoří o braniborské soudkyni Sonje Eichwedeové.

Podpora Ukrajiny a spolupráce s USA

Strany se dohodly mimo jiné na další podpoře Ukrajiny, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, na další spolupráci se Spojenými státy, ale také na zpřísnění migrační politiky a podpoře německého hospodářství.

K posledním sporným tématům patřily daně. Zatímco SPD chtěla jejich nárůst pro lidi s nejvyššími příjmy, konzervativci byli proti a chtěli naopak zrušit takzvanou solidární daň. Bulvární list Bild nicméně napsal, že spor se podařilo vyřešit.

List také uvedl, že už jsou rozdělena i důležitá ministerstva: sociální demokracie by měla dostat resorty financí, spravedlnosti a obrany. Mohlo by to znamenat, že ve funkci zůstane v Německu oblíbený ministr obrany Boris Pistorius. CDU/CSU bude mít podle Bildu v gesci ministerstvo vnitra, čímž bude mít větší vliv na migrační politiku, a také resort zahraničí. Konzervativec byl šéfem diplomacie naposledy v letech 1961 až 1966.

Už v úvodních sondážních rozhovorech se konzervativci a sociální demokraté dohodli mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo umožnit půjčky, které by financovaly zvýšení výdajů na obranu.

Vyjednavači se shodli také na vytvoření investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun), který má být financován z půjček. Obě opatření se podařilo stranám budoucí vlády prosadit v březnu v obou komorách parlamentu: voleném Spolkovém sněmu i Spolkové radě, která zastupuje zájmy šestnácti spolkových zemí.

Těsně po volbách Merz avizoval, že chce mít vládu sestavenou do Velikonoc. Sociální demokraté ovšem chtějí nechat o vstupu do kabinetu hlasovat členskou základnu, což zabere deset dní. Schválit koaliční dohodu musí předsednictvo CSU, CDU chce nechat hlasovat malý stranický sjezd. Je tak pravděpodobné, že se Merz kancléřem nestane do Velikonoc, ale až na začátku května. Podle agentury DPA by mohl Spolkový sněm předáka CDU/CSU do čela německé vlády zvolit 7. května. Podle Merze by se nová vláda měla ujmout úřadu na počátku příštího měsíce.

Nahrávám video
Redaktorka ČT Helena Truchlá k oznámené německé vládě
Zdroj: ČT24

Posílení dopravního spojení s Českem

Kromě podpory Ukrajiny strany dohodnuté na koaliční vládě slibují i peníze na rozvoj dopravního spojení s Českem, chtějí také posílit Česko-německý fond budoucnosti. Merz už před únorovými volbami říkal, že chce rozvíjet vztahy se zeměmi ve střední a východní Evropě.

„Centrální části dopravní infrastruktury do Polska a Česka urychleně rozvineme,“ uvádí se v části koaliční smlouvy věnované dopravě. Strany v ní slibují, že k tomuto účelu co nejrychleji poskytnou potřebné finance. Ke zlepšení spojení s tuzemskem a Polskem vyzývali vyjednavače o budoucí vládě v minulých týdnech mimo jiné východoněmečtí politici z CDU včetně saského premiéra Michaela Kretschmera, ale i řada bavorských politiků. Spolkové země Sasko a Bavorsko s Českem sousedí.

Česko je v koaliční smlouvě zmiňováno také v souvislosti s Česko-německým fondem budoucnosti, který vzešel z Česko-německé deklarace z roku 1997 a rychle se stal klíčovým aktérem sbližování obou zemí. „Fondy budoucnosti s Českem, Řeckem a Itálií a také Nadaci pro německo-polskou spolupráci chceme posílit,“ hlásí strany ve smlouvě.

Průzkumu veřejného mínění poprvé dominovala AfD

V případě koaliční vlády CDU/CSU a SPD se v nynějším Spolkovém sněmu stane nejsilnější opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD). Ta se nyní v průzkumu veřejného mínění agentury Ipsos poprvé stala nejsilnější politickou stranou v zemi. Podle sondáže by ve volbách získala 25 procent hlasů. Unie CDU/CSU o procento méně.

Agentura Ipsos aktuální sondáž provedla mezi 4. a 5. dubnem na vzorku tisíce lidí. Řádný termín voleb v Německu je až v roce 2029.

Podpora AfD v průzkumech v posledních dnech rostla, v sondáži zveřejněné v sobotu agenturou INSA poprvé dosáhla stejného výsledku jako CDU/CSU. Obě uskupení měla 24 procent.

AfD je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, ostatní parlamentní strany s ní odmítají spolupracovat. Na celoněmecké úrovni je strana kvůli podezření z krajně pravicového extremismu v hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé obdoby kontrarozvědky.

Ve třech spolkových zemích na východě – v Sasku, Durynsku a Sasku-Anhaltsku – ji místní tajné služby vedou dokonce jako prokazatelně krajně pravicovou. V dalších šesti spolkových zemích je z krajně pravicových aktivit podezřelá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...