Německo po dlouhém sledování zakázalo Islámské centrum v Hamburku

Německé ministerstvo vnitra zakázalo Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Podle ministryně Nancy Faeserové centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu. Německá kontrarozvědka už dříve označila organizaci za extremistickou a řízenou Íránem a od roku 1993 ji sledovala. Policie provádí razie v sídle centra a na dalších více než padesáti místech v osmi spolkových zemích.

Policie ve středu sídlo šíitského spolku, takzvanou Modrou mešitu v Hamburku, prohledala podruhé během několika měsíců. Poprvé tak učinila loni v listopadu s cílem zajistit důkazy. Na jejich základě se potvrdilo, že centrum propaguje islamisticko-totalitní myšlenky, antisemitismus a nepřátelství vůči Izraeli a podporuje libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh, která je spojena s íránským režimem a je v Německu zakázána, napsal web magazínu Der Spiegel.

Podle německých úřadů tak IZH porušuje ústavní pořádek republiky. Představitelé spolku také v minulosti velebili násilné činy spáchané teroristickými organizacemi, jako je palestinský Hamás.

Kromě Modré mešity se nynější razie týká také dalších více než padesáti míst v celkem osmi spolkových zemích. Kromě Hamburku jde o Berlín, Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko, Meklenbursko – Přední Pomořansko, Hesensko a Bavorsko.

Cílem je zabavení majetku IZH a jeho dílčích organizací včetně hamburské Modré mešity, dodává Der Spiegel. Jakmile tento krok nabude právní moci, stane se památkově chráněná budova federálním majetkem a spolková vláda společně s vedením Hamburku budou zvažovat, co s ní bude dál. Bezpečnostní složky mají mezitím ochránit Modrou mešitu před vandalismem.

„Ideologie namířená proti demokratickému státu“

IZH bylo podle spolkové kontrarozvědky „důležitým íránským propagandistickým centrem v Evropě,“ jehož cílem bylo „ustavení antidemokratické a antisemitské orientace šíitského islámu podle vzoru íránské státní ideologie“ v Evropě.

„Je pro mě důležité rozlišovat. Nevystupujeme proti náboženství. Jasně rozlišujeme mezi islamisty, proti kterým tvrdě postupujeme, a mnoha muslimkami a muslimy, kteří k naší zemi patří a kteří ve svém vyznání žijí,“ řekla ministryně vnitra Faeserová k zákazu IZH.

Zdůraznila, že centrum propagovalo totalitní světonázor. „Tato islamistická ideologie je namířena proti lidské důstojnosti, proti právům žen, proti nezávislé justici a proti našemu demokratickému státu. Islámské centrum v Hamburku a jeho dílčí organizace navíc podporují teroristy z Hizballáhu a šíří agresivní antisemitismus.“

Zákaz IZH přivítala berlínská pobočka vlivného Amerického židovského výboru (AJC), která uvedla, že již roky vede kampaň za zákaz této sítě napojené na íránský náboženský režim.

„Vítáme zákaz činnosti Islámského centra v Hamburku, které dnes ráno (ve středu) vydalo spolkové ministerstvo vnitra. IZH bylo po tři desetiletí nejvýznamnějším střediskem antisemitského režimu mulláhů v Evropě a důležitým kontaktním místem zakázané teroristické organizace Hizballáh,“ uvedl v prohlášení ředitel berlínské pobočky AJC Remko Leemhuis.

Debata o zákazu IZH

O zákazu IZH se v Hamburku diskutovalo už léta, připomněl web listu Die Welt. Pro zákaz se vyslovily zejména CDU, FDP a AfD v hamburském parlamentu. V listopadu 2022 také frakce vládních stran v Bundestagu vyzvaly k uzavření IZH a pověřily ministerstvo vnitra, zda a jakým způsobem tak lze učinit. Po teroristickém útoku Hamásu na Izrael z loňského října pak Bundestag jednomyslně požadoval, aby se vláda o uzavření centra zasadila, dodal Der Spiegel.

Německé úřady nevyšetřují jen IZH, ale také pět dalších organizací, které jsou považovány za jeho součást a jsou podezřelé z narušování ústavního pořádku, doplnil Die Welt.

Na konci roku 2023 bylo kromě IZH prohledáno 53 dalších nemovitostí v Hamburku, Dolním Sasku, Hesensku, Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně a Severním Porýní – Vestfálsku. Mezi nimi byla třeba také Islámská akademie Německa v Alsterdorfu, která se prezentuje jako školicí středisko pro islámské učence a teology. Kontrarozvědka ji už v roce 2017 označila za součást IZH.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...