Německo žádá zásadní změnu v klimatické politice. Kancléř už nechce čekat na pomalé země

K zásadní změně přístupu ke klimatické politice ve středu v on-line projevu ke Světovému ekonomickému fóru (WEF) vyzval nový německý kancléř Olaf Scholz. Prohlásil, že jeho země využije svého letošního předsednictví ve skupině kdysi největších ekonomik G7 k prosazení norem pro udržení globálního oteplování na co nejnižší úrovni. Informovala o tom agentura AP. Letošní fórum v Davosu stejně jako loni kvůli pandemii nahradila alternativní akce nazvaná Davos Agenda, která se koná pouze virtuálně.

Scholz se ve svém projevu zaměřil na ambice Německa a celé Evropské unie v tématu změn klimatu.

„Evropa se rozhodla stát se do roku 2050 prvním kontinentem s nulovými emisemi uhlíku. Německo chce tohoto cíle dosáhnout už v roce 2045. Je to úkol obrovský, ale úkol, který můžeme zvládnout a zvládneme ho,“ řekl.

Scholz: Půjdeme příkladem

Kancléř dodal, že Německo využije svého předsednictví ve skupině G7 k tomu, aby z této skupiny vytvořilo „jádro mezinárodního klimatického klubu“. „My chceme dosáhnout změny paradigmatu v mezinárodní klimatické politice. Už nebudeme čekat na ty nejpomalejší a nejméně ambiciózní,“ pokračoval Scholz. „Místo toho půjdeme příkladem a dohodou na společných minimálních standardech proměníme opatření v oblasti klimatu z faktoru výdajů v konkurenční výhodu,“ dodal.

Scholz uvedl, že zmíněný klimatický klub, jehož vznik oznámil před několika měsíci, když byl ještě ministrem financí, bude otevřen všem zemím.

Miliardáři, kteří chtějí platit vyšší daně

Na programu WEF jsou také diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a transformaci energetiky. Skupina více než 100 miliardářů a milionářů především ze Spojených států se přitom obrátila na politiky a podnikatele s výzvou, aby jim umožnili platit vyšší daně.

Skupina si říká vlastenečtí milionáři a uvádí, že mimořádně bohatí lidé nejsou v současnosti nuceni platit svůj podíl na celosvětové obnově hospodářství po pandemii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...