Německo s několikatýdenním zpožděním schválilo rozpočet, vláda ho musela přepracovat

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.

Pro návrh rozpočtu, se kterým už před dvěma týdny souhlasil rozpočtový výbor Spolkového sněmu, zvedlo ruku 388 poslanců. Proti jich bylo 279. Hlasování se nikdo nezdržel. Rozpočet následně potvrdila Spolková rada, která zastupuje přím německé regiony, čímž se schvalovací proces završil.

Konzervativní strana CDU/CSU původně vymohla, že se o části rozpočtového zákona bude ještě hlasovat na konci března. Tento zákonný dodatek se týkal zemědělců i zemědělské nafty, kvůli které němečtí sedláci v posledních týdnech demonstrovali, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák. Dodal, že poslanci CDU/CSU chtěli hlasování odložit, aby ukázali zemědělcům, že na ně myslí.

Kvůli škrtům se v Německu v posledních týdnech konala řada demonstrací, mezi ty nejviditelnější patřily protesty zemědělců. Farmáři kvůli omezení dotací v lednu celý týden blokovali nájezdy na dálnice. Demonstrovali také autodopravci, kteří odmítají vyšší mýto a vyšší emisní poplatky.

Zemědělci počítají s dalšími protesty na konec roku, kdy se bude schvalovat rozpočet na rok 2025. „Spolková vláda už nyní ví, že bude mít s tímto rozpočtem jisté problémy. Nyní se tam ukazuje díra přibližně 20 miliard eur (497 miliard korun), kterou bude potřeba zaplnit,“ řekl Polák.

Diskuse o dluhové brzdě

Součástí rozpočtu jsou i další úsporná opatření, kvůli kterým si cestující připlatí za letenky, zvýší se poplatky za emise oxidu uhličitého. Podle v pátek zveřejněného průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televize ZDF přitom se škrty ve finanční nouzi souhlasí většina obyvatel, konkrétně 58 procent. Pro větší zadlužování za situace, kdy stát nemá dostatek peněz, se vyslovilo 20 procent respondentů. Dalších 13 procent lidí by finanční problémy řešilo zvýšením daní.

Končící rozpočtové provizorium znovu otevřelo diskusi o smyslu mechanismu dluhové brzdy. „Objevila se diskuse, jestli je to smysluplný nástroj v době, kdy je potřeba investovat,“ řekl Polák a poukázal na to, že takové rozhovory probíhají především ve vládní Sociálnědemokratické straně Německa. Daný mechanismus, zakotvený v německé ústavě, omezuje deficit veřejných financí na 0,35 procenta hrubého domácího produktu.

Německo se na konci loňského roku dostalo do složité rozpočtové krize, když ústavní soud v listopadu rozhodl, že dřívější převod 60 miliard eur (1,49 bilionu korun) do klimatického fondu byl nezákonný. Státní pokladně najednou chyběly desítky miliard eur.

Ministr financí Christian Lindner kvůli tomu musel upravit loňský rozpočet a zcela přepracovat návrh pro letošní rok. Kvůli úsporám Německo už na konci loňského roku předčasně skončilo s regulací cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, ve které chtělo původně pokračovat až do letošního března.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...