Německo s několikatýdenním zpožděním schválilo rozpočet, vláda ho musela přepracovat

Německý parlament v pátek s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu korun), včetně 39 miliard eur (969 miliard korun) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, která brání příliš rychlému zadlužování země.

Pro návrh rozpočtu, se kterým už před dvěma týdny souhlasil rozpočtový výbor Spolkového sněmu, zvedlo ruku 388 poslanců. Proti jich bylo 279. Hlasování se nikdo nezdržel. Rozpočet následně potvrdila Spolková rada, která zastupuje přím německé regiony, čímž se schvalovací proces završil.

Konzervativní strana CDU/CSU původně vymohla, že se o části rozpočtového zákona bude ještě hlasovat na konci března. Tento zákonný dodatek se týkal zemědělců i zemědělské nafty, kvůli které němečtí sedláci v posledních týdnech demonstrovali, připomněl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák. Dodal, že poslanci CDU/CSU chtěli hlasování odložit, aby ukázali zemědělcům, že na ně myslí.

Kvůli škrtům se v Německu v posledních týdnech konala řada demonstrací, mezi ty nejviditelnější patřily protesty zemědělců. Farmáři kvůli omezení dotací v lednu celý týden blokovali nájezdy na dálnice. Demonstrovali také autodopravci, kteří odmítají vyšší mýto a vyšší emisní poplatky.

Zemědělci počítají s dalšími protesty na konec roku, kdy se bude schvalovat rozpočet na rok 2025. „Spolková vláda už nyní ví, že bude mít s tímto rozpočtem jisté problémy. Nyní se tam ukazuje díra přibližně 20 miliard eur (497 miliard korun), kterou bude potřeba zaplnit,“ řekl Polák.

Diskuse o dluhové brzdě

Součástí rozpočtu jsou i další úsporná opatření, kvůli kterým si cestující připlatí za letenky, zvýší se poplatky za emise oxidu uhličitého. Podle v pátek zveřejněného průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televize ZDF přitom se škrty ve finanční nouzi souhlasí většina obyvatel, konkrétně 58 procent. Pro větší zadlužování za situace, kdy stát nemá dostatek peněz, se vyslovilo 20 procent respondentů. Dalších 13 procent lidí by finanční problémy řešilo zvýšením daní.

Končící rozpočtové provizorium znovu otevřelo diskusi o smyslu mechanismu dluhové brzdy. „Objevila se diskuse, jestli je to smysluplný nástroj v době, kdy je potřeba investovat,“ řekl Polák a poukázal na to, že takové rozhovory probíhají především ve vládní Sociálnědemokratické straně Německa. Daný mechanismus, zakotvený v německé ústavě, omezuje deficit veřejných financí na 0,35 procenta hrubého domácího produktu.

Německo se na konci loňského roku dostalo do složité rozpočtové krize, když ústavní soud v listopadu rozhodl, že dřívější převod 60 miliard eur (1,49 bilionu korun) do klimatického fondu byl nezákonný. Státní pokladně najednou chyběly desítky miliard eur.

Ministr financí Christian Lindner kvůli tomu musel upravit loňský rozpočet a zcela přepracovat návrh pro letošní rok. Kvůli úsporám Německo už na konci loňského roku předčasně skončilo s regulací cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, ve které chtělo původně pokračovat až do letošního března.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT Pavel Polák k hlasování o německém rozpočtu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...