Německo při stavbě plovoucího LNG terminálu improvizovalo, už se blíží dokončení

Nahrávám video

Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.

Molo ve Wilhelmshavenu je velmi dlouhé, do moře vybíhá kilometr daleko. Díky tomu je na místě i při odlivu dostatečná hloubka pro velké tankery se zkapalněným plynem. Zatím ale kolem terminálu plují jenom montážní lodě. A také policejní plavidla.

„Kvůli explozím plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsme přijali pro tento terminál na zkapalněný plyn celou řadu bezpečnostních opatření,“ vysvětluje policejní přítomnost ředitel přístavu Mathias Lüdicke.

Na potrubí, které vede po molu k pevnině, se ještě pracuje. Dokončují se poslední úpravy. A to v tempu, ze kterého mají zodpovědní politici v Německu radost. Nestavělo se totiž roky, ale jen měsíce. Za dvě stě dnů byla hlavní část terminálu hotová.

Úspěch díky improvizaci

„Kdo se podívá na to, co se v uplynulých měsících stalo, ten už ví, co je to nová německá rychlost. To je totiž realizace projektů v časových úsecích, které jsme si v Německu před lety a desítkami let vůbec nedokázali představit,“ těší dolnosaského ministra hospodářství Olafa Liese.

Bez improvizace by ale terminál ve Wilhelmshavenu tak rychle vzniknout nemohl. „Bylo těžké sehnat materiál. Postupovali jsme tak opačně než u jiných staveb. Začali jsme s materiálem, který byl k mání na světových trzích. A podle toho jsme pak vytvořili plán, jak ho použít na konstrukci terminálu,“ vzpomíná Lüdicke.

Na konci mola stále chybí plovoucí jednotka, která zkapalněný plyn z tankerů přečerpá a přemění zpět do plynného skupenství. A hotový není ani 26 kilometrů dlouhý plynovod, který terminál propojí s německou sítí.

Kapacita terminálu ve Wilhelmshavenu je deset miliard kubíků ročně. Celková spotřeba plynu ve spolkové republice je 90 miliard. I proto Německo staví další čtyři taková zařízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...