Německo obnovilo deportace do Afghánistánu

Německo znovu začalo s vyhošťováním do Afghánistánu, oznámil mluvčí spolkové vlády. Jedná se o afghánské občany, kteří byli v Německu odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. Děje se tak poprvé od roku 2021, kdy se v zemi po odchodu západních sil vrátilo k moci islamistické hnutí Taliban.

Podle saského ministerstva vnitra Boeing 787 společnosti Qatar Airways přepravující vyhoštěné Afghánce odstartoval v pátek v 6:56 z Lipska a v 15:05 místního času (12:35 SELČ) přistál v afghánské metropoli Kábulu.

„Podle informací německých médií se jednalo o Afghánce, kteří se dopustili znásilnění, také na nezletilých dívkách, a seděli ve vězeních v jedenácti spolkových zemích,“ upřesnil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. „Kromě těch, kteří už byli v německých vězeních, byli v té osmadvacítce deportovaných osob také lidé, které považují německé bezpečnostní složky za potenciální bezpečnostní riziko.“

Odsouzení násilníci

Na palubě letadla byl mimo jiné muž pobývající na jihozápadě Německa, který koncem října 2019 spolu s dalšími třemi pachateli několik hodin znásilňoval čtrnáctiletou dívku v centru pro uprchlíky v Illerkirchbergu, píše agentura DPA. Dívka byla pod vlivem alkoholu a drog. Dnes jednatřicetiletý pachatel si už trest odnětí svobody odpykal a německá policie ho zadržela za účelem vyhoštění.

Mezi deportovanými byl také pětadvacetiletý muž, který žil v Durynsku. Podle DPA byl v roce 2021 odsouzen za nebezpečné ublížení na zdraví, krádež, ozbrojené přepadení a napadení policistů. Do března letošního roku byl ve vazbě a po propuštění se dopouštěl další trestné činnosti.

Při přesunu vyhoštěné doprovázel lékař a každý z nich dostal tisíc eur (asi 25 tisíc korun) v hotovosti, informuje týdeník Der Spiegel.

Nahrávám video

Deportaci zprostředkoval Katar

Německo neudržuje diplomatické vztahy s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Německá vláda však zahájila o věci několik měsíců trvající tajná jednání s pomocí Kataru jako prostředníka, uvádí magazín Politico.

Spolková vláda v posledních měsících vyvinula značné úsilí, aby zajistila obnovení návratů do země původu v případě odsouzených pachatelů trestných činů, kteří neměli právo na pobyt v Německu a vůči nimž byl vydán příkaz k vyhoštění, uvedl její mluvčí.

„Spolková vláda je i nadále odhodlána tyto repatriace provádět. Bezpečnost Německa jednoznačně převažuje nad zájmem o ochranu pachatelů a nebezpečných osob,“ uvedl mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit v prohlášení.

Podle Poláka však nelze očekávat, že by podobných deportací do Afghánistánu – či také Sýrie – v nejbližší době výrazně přibylo, neboť s těmito státy musí Berlín vzhledem k neexistenci vzájemných diplomatických vztahů jednat přes zprostředkovatele. „Bezpečnostní experti jsou skeptičtí, že by se do těchto dvou států začalo deportovat ve velkém stylu, jak kancléř Scholz avizoval loni na podzim. Spíše se bude jednat o ojedinělé lety podobné tomu dnešnímu,“ uvedl zpravodaj ČT.

Nahrávám video

Reakce na rostoucí počet útoků i předvolební kampaň

Po útoku nožem v Mannheimu z letošního května, kdy neúspěšný afghánský žadatel o azyl zranil několik lidí a zabil zasahujícího policistu, kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo opět spustí deportace těžkých zločinců a teroristů do Afghánistánu a Sýrie.

Německem navíc před týdnem otřásl další podobný útok, kdy v Solingenu na západě země syrský žadatel o azyl ubodal tři lidi a několik dalších zranil. Německá vláda ve čtvrtek oznámila zpřísnění migrační politiky.

Předseda nejsilnější opoziční strany, konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), Friedrich Merz před několika dny vyzval kancléře, aby jeho vláda důsledně deportovala odsouzené migranty zpět do Sýrie a Afghánistánu a zastavila jejich další přijímání. Scholz uvedl, že Německo nevystaví stop žadatelům o azyl z těchto dvou zemí, jak Merz požaduje.

Téma migrace je nyní v Německu aktuální, a to nejen kvůli zvyšujícímu se počtu útoků nožem. Hraniční kontroly a deportace patří k předvolební kampani, neboť v září se konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Za rok v září pak budou Němci vybírat i nový Spolkový sněm, a tím i budoucí spolkovou vládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...