Německo jedná s Ukrajinou o bezpečnostních zárukách. Papež mluvil o slabosti OSN

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

O tajných vyjednáváních s Kyjevem se německý kancléř Olaf Scholz zmínil v Bundestagu. S ukrajinským vedením jedná Berlín o možných zárukách, které by mohlo zemi poskytnout pro zajištění bezpečnosti po ruské invazi. Kyjev už dříve jako alternativu vůči členství NATO navrhl, aby Ukrajině záruky poskytly jednotlivé země, například Německo, Turecko nebo Čína.

„Samozřejmě o tom hovoříme, ale v nezbytné důvěrnosti, s Ukrajinou i s dalšími oslovenými,“ potvrdil Scholz s tím, že jednání nyní nelze konkretizovat.

Kancléř řekl, že neutralita, kterou Ukrajina nabízí po konci ruské útočné války, je „velký ústupek vůči agresorovi“. K nynějším vyjednáváním mezi Ruskem a Ukrajinou poznamenal, že „nesmí vyústit v nadiktovaný mír“.

Další javeliny

Zbraně typu raket Javelin si vyžádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pro boj s ruskými tanky. Na dodávky apeloval v úterním projevu při zasedání Rady bezpečnosti OSN a zopakoval to i ve své noční řeči k národu. Washington odsouhlasil dodávku v ceně sta milionů dolarů, v přepočtu 2,23 miliardy korun.

Už v sobotu USA slíbily poslat do Kyjeva laserem naváděné střely, bezpilotní prostředky, zařízení pro noční vidění, munici či opancéřovaná vozidla. Celkově už Spojené státy od začátku ruské invaze poskytly Ukrajině pomoc v hodnotě více než dvou miliard dolarů (přes 44,7 miliardy korun).

Kromě nových zbraní potřebují ukrajinští obránci opravovat poničenou techniku. Kyjev se v té souvislosti obrátil na Česko a Slovensko a jednání probíhají. „Pokud by se tak stalo, tak na standardní komerční bázi. Tyto podniky jsou soukromé, nemohou pracovat zadarmo,“ poznamenal k vyjednávání slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.

Na řadu v budoucnu přijde i plyn a ropa, míní Michel

Rusko kvůli válce na Ukrajině čelí západním sankcím. Pátý balík už v úterý avizovala Evropská komise, rovněž Washington by měl ve středu oznámit další opatření. Evropa se chystá zakázat dovoz ruského uhlí, podle předsedy Evropské rady Charlese Michela bude dříve nebo později potřeba zakázat i ruskou ropu a plyn.

„Peníze evropských daňových poplatníků za žádných okolností nemohou jít Rusku. Tyto sankce nebudou ty poslední,“ připojila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. O potřebě snížit závislost na Rusku mluvil také šéf unijní diplomacie Josep Borrell: „Ukrajině jsme poslali miliardu eur. Zdá se to hodně, ale miliardu eur platíme Putinovi každý den.“

Na rozdíl od uhlí ale nejsou členské státy EU v otázce embarga na ropu či plyn jednotné. Proti úplnému odstřižení se staví zejména Maďarsko, Německo nebo Rakousko. Německý ministr financí Christian Lindner dle svých slov podporuje embargo, co nejdřív to půjde, ale není k němu možné sáhnout okamžitě. Rovněž Scholz zdůraznil, že Berlín se musí zbavit závislosti na ruských palivech.

Maďarsko je připraveno platit rubly

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu oznámil, že Budapešť nebude mít problém platit za dodávky plynu z Ruska rubly, pokud o to Kreml požádá. Putin dříve podepsal dekret, který odběratelům suroviny z takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ nařizuje platit v ruské měně skrze směnu v ruské bance. Pohrozil, že pokud se platby neuskuteční, smlouvy o dodávkách budou pozastaveny.

Ke Kremlu je vstřícné také Srbsko. Tamní prezident Aleksandar Vučić jednal s Putinem o prohloubení ekonomické spolupráce, včetně energetiky. „Prezident Vučić řekl prezidentu Putinovi o obtížích, kterým Srbsko čelí v souvislosti s dovozem ropy, a řekl, že je přesvědčen, že Gazpromněfť i partneři z EU najdou řešení takové situace,“ stojí v prohlášení Vučičovy kanceláře.

Ještě více je Bělehrad s Moskvou provázaný co do zásobování plynem – dodávkami z Ruska pokrývá veškerou svou spotřebu. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom je navíc většinovým vlastníkem jediného zásobníku plynu v zemi. Bělehrad odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu, ale nepřidal se k západním sankcím. 

Nemůžeme tolerovat nerozhodnost, apeluje Zelenskyj

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ocenil plánovaný zákaz ruského uhlí, apeloval ale zároveň znovu na tvrdší odpověď Moskvě. „K zastavení Putina bude třeba embarga na plyn a ropu a vyřazení všech ruských bank ze SWIFTu,“ je přesvědčen.

Zelenskyj ve vzkazu irskému parlamentu zdůraznil, že Kyjev po činech ruské armády na území Ukrajiny nemůže tolerovat jakoukoliv nerozhodnost západních států kolem nových sankcí. Upozornil třeba na to, že Rusové bombardováním cílí na zařízení potřebná pro živobytí obyvatel. „Pro ně je hlad zbraní proti nám, obyčejným lidem, jako nástroj dominance,“ vysvětloval.

Sankce rozšiřuje také například Nový Zéland, jenž v reakci na vraždění civilistů v Buče zavedl clo na ruské zboží ve výši 35 procent. Již platná omezení vývozu se pak nově mají vztahovat i na průmyslovou výrobu napojenou na ruský strategický průmysl, zejména IT technologie a motory.

Nizozemsko v souvislosti se sankcemi zadržuje čtrnáct jachet s ruskými majiteli. Dvanáct z nich je teprve ve výstavbě, konstrukce plavidel je v zemi významným odvětvím. V rotterdamském přístavu se také nahromadily tisíce dopravních kontejnerů směřujících do Ruska. Nizozemsko postupně zmrazuje ruský majetek i finanční transakce, zároveň však patří mezi země, které dosud odmítaly nejpřísnější sankce jako například zákaz dovozu energetických surovin z Ruska.

Bývalý ruský prezident a nyní místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv označil pokusy o zabavování ruského majetku v západních zemích za zlodějnu a varoval, že Rusko se proti tomu bude bránit soudní cestou.

Vyhošťování diplomatů, předvolávání velvyslanců

Řecko a Norsko vyhostí ruské diplomaty, kteří se nechovali v souladu s mezinárodními pravidly, v prvním případě jde o dvanáct osob, v druhém o tři lidi. Atény a Oslo se tak připojují k řadě dalších evropských států, které dohromady prohlásily za nežádoucí osoby přes dvě stovky ruských diplomatických pracovníků. Moskva už avizovala, že „poskytne odpovídající odpověď“.

Zatímco některé země vyhošťují kvůli válce na Ukrajině ruské diplomaty, Budapešť si předvolala právě ukrajinského ambasadora. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó pokládá za urážlivé komentáře Kyjeva k postoji Budapešti vůči ruské agresi.

„Nastal čas, aby ukrajinští lídři ustali ve svých urážkách směřujících na Maďarsko a uznali vůli maďarského lidu,“ sdělil Szijjártó a zdůraznil, že země odsoudila ruskou invazi, uznala svrchovanost Ukrajiny a přijala statisíce uprchlíků. „Není to naše válka, takže chceme a zůstaneme mimo ni,“ dodal maďarský ministr zahraničí.

Maďarsko také, na rozdíl od většiny svých spojenců v Evropské unii a jako jediné z unijních sousedů Ukrajiny, odmítlo dodat Kyjevu zbraně i umožnit jejich transport přes své území. Zelenskyj několikrát ostře kritizoval přístup Budapešti. Maďarský premiér Viktor Orbán kvůli svému zdrženlivému postoji k ruské agresi čelí mimo jiné vzácné kritice svých konzervativních a nacionalistických spojenců v Polsku.

Papež vyzývá k zastavení masakrů, OSN je podle něj slabá

Papež František ve středu opět vyzval k zastavení masakrů podobných těm v Buče u Kyjeva. „Krutost je stále hrozivější, dokonce vůči civilistům, bezbranným ženám a dětem. To jsou oběti, jejichž nevinná krev volá do nebes a prosí: Zastavte tuhle válku,“ pronesl papež.

Při svém vystoupení rozvinul zašpiněnou ukrajinskou vlajku, políbil ji a řekl, že pochází přímo z Buči. Poté k sobě přizval ukrajinské děti, které mu přinesly obrázky, a rozdal jim dárky. „Tyto děti musely uprchnout do cizí země, to je jeden z důsledků války. Nezapomínejme na ně a nezapomínejme na ukrajinský lid,“ naléhá papež.

Nahrávám video

Během audience hlava katolické církve poděkovala Polákům, kteří „prokázali výjimečnou štědrost k našim ukrajinským bratrům, jimž otevřeli svá srdce i dveře svých domovů“.

Papež rovněž neadresně odsoudil i politiky, kteří podle něj za tuto válku mohou. „Často mluvíme o geopolitice, ale bohužel převládá logika strategií nejmocnějších států prosazovat své zájmy rozšiřováním oblastí ekonomického, ideologického a vojenského vlivu,“ řekl. „Po druhé světové válce se svět snažil položit základy nové historie míru, ale bohužel pokračovala stará historie konkurenčních velmocí. A v této válce na Ukrajině jsme svědky slabosti Organizace spojených národů,“ dodal.

Činy ruské armády v Buče nemají daleko ke genocidě, připojil se ke kritice britský premiér Boris Johnson. „A nepochybuji, že mezinárodní komunita, a Británie bude stát v první řadě, se znovu společně rozhodne uvalit další sankce a tresty na režim Vladimira Putina,“ dodal. Podobně mluvil také německý kancléř, který varoval, že je potřeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buči.

Slovenský premiér Eduard Heger a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odjedou do Kyjeva, kde se setkají se Zelenským. Bližší informace k cestě teprve sdělí. Heger se neúčastnil březnové výpravy lídrů Česka, Polska a Slovinska, což tehdy odůvodnil tím, že mu to bezpečnostní složky nedoporučily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová.
před 15 mminutami

Řecké vinařství upadá. Pomoci má modernizace a turismus

Současná situace vinařů v Řecku je podle prezidenta Ústředního družstevního svazu vinařských produktů (KEOSOE) Christose Markoua obzvlášť obtížná. Odpovědí na slepou uličku, v níž se tamní vinařství ocitlo, podle něj není ústup, ale komplexní modernizace.
před 22 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil, v nejbližších dnech se tak ale nestane.
13:22Aktualizovánopřed 33 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 4 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 4 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...