Německo chce zvýšit svou odolnost vůči pravicovému extremismu. Ministryně chystá varovný systém a boj proti nenávisti

Nahrávám video

Německo zintenzivní tažení proti krajní pravici, která je hrozbou pro demokracii, oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová. Ohlásila také, že na jejím ministerstvu vzniká jednotka včasného varování před zahraničními manipulacemi a před dezinformačními kampaněmi.

„Jádrem naší strategie zůstávají prevence a tvrdost právního státu,“ řekla Faeserová. „Proti pravicovým extremistům ale potřebujeme dodatečná opatření, která dnes (v úterý) představuji,“ uvedla o souboru třinácti kroků, od kterých si slibuje zvýšení odolnosti vůči praktikám radikálů.

„Chceme rozbít tyto pravicově extremistické sítě. Chceme je připravit o jejich příjmy. Chceme jim vzít zbraně. Chceme zkrátka použít všechny nástroje právního státu na ochranu naší demokracie,“ dodala Faeserová.

Velkou část opatření, jako je důsledný boj proti šíření nenávisti na internetu či důslednější vystupování proti antisemitismu, zveřejnila Faeserová již dříve, akční plán na boj s pravicovým extremismem už Německo má. Ministryně vnitra teď seznam opatření rozšířila.

Jednou z novinek je mimo jiné systém včasného varování před kampaněmi ze zahraničí. „Na zahraniční dezinformace můžeme reagovat jen tehdy, pokud je včas rozpoznáme,“ poznamenala Faeserová. Varovný systém, který vzniká při ministerstvu vnitra, bude sloužit jako ochrana spolkové vlády.

Faeserová rovněž řekla, že německá vláda chce posílit ústavní soud tak, aby byl lépe chráněn před vlivem nepřátel demokracie a aby radikálové neměli žádný vliv na jmenování ústavních soudců. Prohlásila také, že je třeba usnadnit vyloučení radikálů ze spolkových úřadů. „Extremisté nemají ve veřejné službě co dělat,“ prohlásila.

Pravicových extremistů přibývá

Spolu s Faeserovou na tiskové konferenci vystoupili šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch a šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Thomas Haldenwang, jehož úřad zastává funkci civilní kontrarozvědky. Oba shodně označili krajní pravici za největší hrozbu pro německou demokracii.

Pravicových extremistů v Německu přibývá. Před dvěma lety jich německá kontrarozvědka evidovala téměř 39 tisíc, z toho čtrnáct tisíc z nich je schopných a ochotných použít násilí. „Trend pro rok 2023 je opět jasně vzestupný. Odpovídající čísla představíme s ministryní vnitra už brzy spolu s výroční zprávou kontrarozvědky,“ uvedl nyní Haldenwang.

Varoval také, že krajní pravice v šíření svých myšlenek používá termíny, kterými se snaží radikální návrhy skrýt. Jako příklad zmínil takzvanou remigraci, jak extremisté označují plány na masové deportace přistěhovalců. „A nebo etnopluralismus, což není nic jiného než nakašírovaný rasismus,“ řekl Haldenwang.

Krajní pravice v Německu začala sílit už během migrační krize. Její ideologové se účastnili na konci loňského roku tajného setkání v Postupimi, kde nastínili plán masových deportací uprchlíků a neasimilovaných německých občanů. Informace o schůzce německou veřejností otřásly.

Od poloviny ledna demonstrují v německých městech statisíce lidí proti pravicovému extremismu. Protesty se obracejí hlavně proti pravicově populistické straně AfD, která během loňského roku v průzkumech neustále posilovala. Demonstrace tento trend zastavily a také mírně zvrátily. AfD zkraje roku ztratila až tři procentní body, přesto nadále zůstává druhou nejsilnější stranou v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...