Německo a Litva plánují stálá kasárna pro NATO v Pobaltí

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.

Podle informací agentury DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.

Po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a vojenské agresi v Donbasu v roce 2014 NATO posílilo ochranu svého východního křídla. Ve třech pobaltských státech a v Polsku byly rozmístěny společné bojové jednotky. Vojáci z různých zemí Aliance se v nich střídají každých šest měsíců –⁠ mimo jiné proto, že dohoda z roku 1997 mezi NATO a Ruskem nedovoluje trvalé rozmístění spojeneckých vojsk ve východní Evropě.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová navštívila před Vánoci německé vojáky bojové skupiny v Rukle. „Moje první služební cesta mě zcela záměrně zavede do Litvy,“ řekla tato politička SPD.

Její cesta se uskutečnila na pozadí rostoucího napětí s Ruskem, které posiluje přítomnost svých vojsk na hranicích s Ukrajinou i na okupovaném Krymu, a také krátce po migrační krizi na hranicích s Polskem a Litvou, kterou rozdmýchalo Bělorusko.

„Jelikož svět má plné ruce práce s jinými věcmi – pandemie, ceny energií – má Putin pocit, že je na koni, a může zatlačit na Západ. Ruské požadavky jsou nerealistické. To, myslím, ví i sama Moskva. Je otázka, co si představuje jako nějaký kompromis. Tak, jak požadavky formulovala, se to určitě nedá přijmout,“ říká redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

V lednu bude Rusko jednat s USA, NATO i dalšími evropskými zeměmi

Právě o bezpečnostní situaci na Ukrajině i širším kontextu budou jednat představitelé USA a Ruska 10. ledna. O dva dny později, 12. ledna, se uskuteční rozhovory mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí. Ve čtvrtek 13. ledna se pak podle Bílého domu má uskutečnit širší regionální jednání, kterého se zúčastní USA, Rusko a více evropských zemí. 

Sergej Rjabkov, náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle agentury RIA prohlásil, že americké odpovědi v otázce Ruskem požadovaných bezpečnostních záruk byly zatím „abstraktní“. Proto je podle něj klíčové, aby se vojenští činitelé zapojili do obdobných jednání s NATO, která se mají konat 12. ledna.

„Moskva dala najevo, že může kašlat na Evropskou unii a jiné velké země, že se může bavit pouze s Washingtonem. Zjevně se domnívá, že Joe Biden oznámí své rozhodnutí svým spojencům, a ti pouze sklapnou podpatky, zasalutují a udělají to. Což samozřejmě není ten případ,“ míní Soukup.

„Až budeme u jednacího stolu, Rusko bude moci říct, čeho se obává, a my rovněž řekneme, co nás zneklidňuje na ruských aktivitách,“ uvedl mluvčí Bílého domu, podle kterého na těchto jednáních nepadne žádné rozhodnutí „o Ukrajině bez Ukrajiny“.

Představitelé Aliance v minulých dnech hovořili o možnosti, že by se 12. ledna uskutečnila schůzka Rady NATO–Rusko, která se od ruské anexe Krymu v roce 2014 scházela jen sporadicky. V radě, která vznikla po summitu NATO–⁠Rusko v Římě v roce 2002, obvykle jednají diplomatičtí představitelé všech členských zemí NATO s ruským velvyslancem při Alianci.

„Není to něco, co by se mohlo vyřešit během několika měsíců. Takováto jednání se v dobách studené války táhla několik let. Očekávat, že by se teď rychle něco změnilo, je naivní,“ argumentuje Soukup.

Nahrávám video
Studio ČT24: Redaktor Hospodářských novin Soukup
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...