Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.
Cílem nového zákona je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 tisíc. V původním návrhu ministra obrany Borise Pistoriuse návrhu bylo, že všichni muži po dosažení věku 18 let budou muset vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko mělo pozvat k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby mělo být ale nadále dobrovolné.
Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale platit nepřestala, v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena.
Německé vládní strany – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se v posledních týdnech přely o podobě nové vojenské služby. Kabinet kancléře Friedricha Merze už v srpnu schválil návrh zákona, který ji nově definuje. Mnoho poslanců CDU/CSU ale návrh z dílny šéfa resortu obrany Pistoriuse odmítalo jako nedostatečný, protože sázel výhradně na dobrovolnost. Na koaličním výboru se podle DPA tedy vládní strany dohodly, že zavedou i prvek povinnosti.
„Povinná služba z potřeby“
Podle agentury DPA nová dohoda počítá s tím, že odvody budou opět plošné. Platit ovšem budou nadále jen pro muže. Stanoveny budou zároveň cíle, kolik mladých mužů má být odvedeno. Pokud bude v ročníku dobrovolníků příliš málo, budou moci poslanci Spolkového sněmu rozhodnout o takzvané „povinné vojenské službě z potřeby“.
Do výběru těch, kteří do armády nakonec nastoupí, pak bude zapojena i náhoda. V minulosti se hovořilo o losování. Zda zůstalo ve hře i nadále, ale není v tuto chvíli jasné. Povinnost nastoupit ke službě do armády má být podle návrhu zavedena, „obzvlášť bude-li to vyžadovat obranně-politická situace nebo personální situace“.
Ministr obrany Pistorius ujistil, že se mladí lidé nemají čeho obávat. Čím akceschopnější podle něj armáda bude, čím větší schopnost odstrašit bude mít, tím menší bude pravděpodobnost, že bude muset skutečně do boje. Pistorius je i nadále přesvědčený, že princip dobrovolnosti bude fungovat. „Jiné evropské země – především na severu – ukazují, že princip dobrovolnosti spojený s přitažlivostí služby funguje, a já očekávám, že to tak bude i u nás,“ uvedl.
Vládní poslanci tak pravděpodobně změní znění předloženého návrhu zákona přímo ve Spolkovém sněmu. Ministr obrany Pistorius trvá na tom, aby začal platit už od počátku příštího roku. Kvůli ruské agresi na Ukrajině v únoru 2022 Německo začalo klást větší důraz na vlastní obranyschopnost a kancléř Merz chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém získat dostatečný počet lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. Podle cílů Severoatlantické aliance by jejich počet měl v příštích letech dosáhnout 260 tisíc. Dalších 200 tisíc mužů a žen by mělo být v rezervách. Německo má 83 milionů obyvatel.
