Německá policie při rozsáhlé razii v jedenácti spolkových zemích zatkla 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala státní převrat, počítala s vraždami politiků a vytvořením nové armády. I liberální demokracie jako Německo se musí umět bránit, komentoval případ prezident Frank-Walter Steinmeier. Jejich plány na převrat označil za novou úroveň hrozby. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová slíbila, že Německo bude proti extremistům tvrdě postupovat.
Vůdci skupiny byli člen německého šlechtického rodu a soudkyně a bývalá poslankyně za pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Na zátahu se podílely tři tisíce policistů.
Pokud se potvrdí, že skupina chystala teroristické činy, musí podle německého prezidenta Franka Waltera Steinmeiera stát přijmout jasná opatření a trestní právo stanovit hranice. „Naše liberální demokracie musí být také obranyschopná,“ podotkl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí MDR Aktuell. Vyslovil se i za to, aby zastánci liberálního, demokratického a otevřeného Německa byli v debatách – třeba i na sociálních sítích – více slyšet.
Podle německé prokuratury se skupina skládala ze členů radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí. Bild uvedl, že jeden z jejích podporovatelů je ruský státní příslušník.
Podle spolkové prokuratury se tato skupina snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.
Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měli vypracovány. „Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla prokuratura podle DPA.
Politické a vojenské křídlo
Na odpolední tiskové konferenci nejvyšší státní zástupce Peter Frank konstatoval, že zadržení teroristé měli plán pro násilný vpád do sídla parlamentu a hodlali vybudovat novou armádu. Extremisté podle něj zastávali různé spiklenecké teorie, včetně amerického konspiračního hnutí QAnon. Osm z pětadvaceti zadržených osob je podle Franka ve vyšetřovací vazbě.
Zadržení podle Franka vybudovali teroristické uskupení s cílem svrhnout současné demokratické zřízení. „Podle našich zjištění vzniklo uskupení na konci listopadu 2021,“ řekl. „Zadržené spojovalo odmítání státních institucí. Existoval i plán na vpád do Spolkového sněmu,“ uvedl Frank.
Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová ocenila bezpečnostní složky za to, že zakročily proti teroristické hrozbě z krajní pravice. Podle ministryně skupina operovala s dvěma odnožemi – politickou radou a vojenskou skupinou. „To již samo o sobě ukazuje na nebezpečnost tohoto údajného teroristického uskupení,“ zdůraznila.
„Ústavní stát je silný. Musíme se vší silou postavit nepřátelům demokracie,“ nechala se slyšet Faeserová. Na zátahu se podílely tři tisíce policistů. „Byla to náročná operace a já jsem ráda, že se všichni vrátili v pořádku,“ dodala ministryně.
V čele šlechtic a exposlankyně za AfD
Deník Bild uvedl, že k vůdcům skupiny patřila někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a do října letošního roku soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, 71letý princ Heinrich XIII. Reuss.
Zatýkalo se také v zahraničí. Italská policie informovala, že ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek, který spolu s dalšími členy skupiny plánoval ozbrojený útok na Spolkový sněm.
Podle rakouského deníku Kurier byli v Rakousku v souvislosti s případem zatčeni nejméně dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Další razie se odehrála v Dolních Rakousích.
Obrana demokracie, řekl ministr spravedlnosti
Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, skupina plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela Německa.
Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.
Moskva popřela, že by měla se skupinou cokoliv společného. „O žádném ruském vměšování nemůže být řeč,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o „vnitřní záležitost Německa“.
Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil zátah za protiteroristickou operaci na obranu demokracie. „Demokracie se umí bránit: Od dnešního rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolková prokuratura vyšetřuje možnou teroristickou síť v prostředí Říšských občanů. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány,“ napsal ve středu na Twitteru.
V prohlášení k rozsáhlé policejní razii spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová uvedli, že AfD pokus o svržení demokracie v zemi odsoudila a vyzvala k plnému objasnění případu.
„Stejně jako většina občanů jsme se o případu dozvěděli z médií. Takové pokusy odsuzujeme a důrazně odmítáme,“ uvedli Weidelová s Chrupallou o aktivitách zadržených. „Nyní musíme počkat na vyšetřování. Máme plnou důvěru v zúčastněné úřady a žádáme rychlé a plné objasnění,“ dodali spolupředsedové.
Poslanec AfD českého původu Petr Bystroň odmítl, že by radikální pravice byla hrozbou pro Německo. „Státní převrat s padesáti důchodci? Neobsadili by ani radnici v San Marinu,“ napsal Bystroň na Twitteru. Upozornil na zločiny, kterých se v Německu dopustili přistěhovalci.
