Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.
„Rusko opět cílí na civilní infrastrukturu,“ upozornila šéfka německé diplomacie při příjezdu do Bruselu, kde jednají ministři zahraničí zemí NATO. Právě válka na Ukrajině je hlavním tématem setkání.
„Spojenci budou i nadále stát při Ukrajině, i kvůli naší bezpečnosti,“ řekl na úvod zasedání Rady NATO–Ukrajina generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Věří, že Ukrajina bude jednou sedět u stejného stolu spolu s nimi jako plnohodnotný člen NATO.
Dodal, že Rusko je v důsledku války proti Ukrajině slabší politicky, vojensky a ekonomicky, není však možné jej podceňovat. Po jednání upozornil, že Rusko před zimou nahromadilo velké zásoby raket a že je proto třeba podpořit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Varoval rovněž, že Rusko podniká nové pokusy útočit na ukrajinskou elektrorozvodnou síť a energetickou infrastrukturu a tím „ponechat Ukrajinu ve tmě a chladu“. Spojenci proto bránícímu se Kyjevu dodávají klíčové systémy protivzdušné obrany.
Druhá válečná zima bude tvrdá
Ukrajina se připravuje na druhou válečnou zimu a panují obavy, že Rusko zopakuje rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu z minulého zimního období, které způsobily rozsáhlé výpadky v dodávkách elektrického proudu a uvrhly obyvatele do tmy a chladu.
Někteří činitelé už dříve podle agentury Reuters varovali, že země je nyní zranitelnější než loni, protože má méně nadbytečných kapacit a málo náhradních zařízení.
Dodávky dělostřelecké munice jsou nízké, uvedl Kuleba
Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku, řekl při svém příjezdu do Bruselu šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Dodal, že do sídla Aliance přišel poděkovat spojencům za jejich pokračující podporu, zároveň ale doručit také vzkaz, že je potřeba navýšit produkci zbraní, munice a dalšího vojenského vybavení. Jedině tak bude podle Kuleby zajištěna bezpečnost Ukrajiny i celého euroatlantického prostoru.
EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během dvanácti měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit. Před časem se ale začaly objevovat zprávy, že dosud bylo dodáno jen asi 300 tisíc kusů a že se cíl nejspíš nepodaří splnit. Potvrdil to například i před pár dny v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius.
Kuleba v této souvislosti vyzval k většímu propojení obranného průmyslu Ukrajiny a NATO, aby se podařilo zajistit, že Kyjev bude mít zásoby, které potřebuje k porážce Ruska.
Ukrajinský ministr se v sídle Aliance účastní jednání Rady NATO–Ukrajina. Jak zdůraznil on i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jde o vůbec první setkání tohoto formátu ve složení ministrů zahraničí. Rada NATO–Ukrajina vznikla teprve letos v létě.
Jak napsala nedávno agentura Bloomberg, dodávky od Evropské unie jsou zásadní pro to, aby Ukrajina dokázala co do množství munice držet tempo s Ruskem. Podle agentury totiž někteří experti odhadují, že Rusko dokáže v příštím roce vyprodukovat dva miliony nábojů. Moskva kromě toho podle Bílého domu dostává dodávky munice od Severní Koreje.
Ukrajina nežádá o přítomnost amerických vojáků
„Žádná patová situace neexistuje,“ reagoval Kuleba na otázku, jak odblokovat současnou situaci na frontě. „Musíme pokračovat v bojích, Ukrajina se nevzdává, náš strategický cíl, kterým je zachování územní celistvosti v rámci mezinárodně uznávaných hranic, se nemění. Nic nás nezastaví,“ řekl novinářům ukrajinský ministr.
I Stoltenberg nyní zdůraznil, že spojenci budou Ukrajinu i nadále podporovat. Vůle k pokračující podpoře se odráží v závěrečném prohlášení z bruselského jednání. „Spojenci jsou nadále pevní ve svém závazku dál stupňovat politickou a praktickou podporu Ukrajiny, která brání svou nezávislost, suverenitu a územní integritu v mezinárodně uznaných hranicích, a budou v podpoře pokračovat, dokud to bude třeba,“ stojí v dokumentu.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken ve středu uvedl, že mezi spojenci z NATO „nepociťuje únavu“ v souvislosti s pomocí Ukrajině. „Musíme a budeme nadále Ukrajinu podporovat,“ řekl.
Podpora Ukrajiny nicméně začala mít v posledních týdnech trhliny vzhledem k postoji Budapešti a nově také Bratislavy. Kuleba se při své nynější návštěvě Bruselu sešel se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem a prý si navzájem skvěle rozuměli. „Měli jsme velmi produktivní schůzku, takže tam nevidím riziko. Kontrakty se slovenskými společnostmi budou i nadále pokračovat,“ řekl Kuleba. Kontrakty se týkají výroby a dodávek zbraní Ukrajině. „Pokud jde o Maďarsko, počkejme dva týdny a uvidíme, jak to dopadne,“ dodal. Očekává se, že k řešení situace dojde nejpozději na summitu EU, který se uskuteční v polovině prosince v Bruselu.
Ukrajinský ministr zároveň doufá, že i v USA budou odblokovány další peníze na vojenskou podporu Ukrajiny. „Chtěl bych zdůraznit, že Ukrajina nikdy nežádala o přítomnost amerických vojáků přímo na místě. V tom se lišíme od jiných. Nabízíme férovou dohodu. Vy nám dáte, co potřebujeme, my budeme bojovat. Nežádáme vás, abyste obětovali své životy,“ dodal Kuleba.
Jde o hledání kapacit, zdůraznil Lipavský
Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala více pomoci Ukrajině, řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. „Jde o to, že Západ má zdroje, my jsme třicetkrát bohatší než celé Rusko, ale Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a také jsou ochotni a schopni poslat tisíce lidí na smrt,“ poznamenal Lipavský. „Bojujeme s opravdu houževnatým protivníkem a je to zejména o hledání kapacit,“ řekl.
Zdůraznil i význam moderních technologií, kdy se Ukrajině pomocí dronů a raketových útoků podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit provoz v přístavech.
„Na pozemní frontě se toho v uvozovkách moc nepohnulo, Ukrajinci zaznamenali jen částečné úspěchy. O to víc se ukazuje, že jde o válku, kde záleží na tom, kolik jste toho schopni nasadit a kdo vydrží déle,“ uvedl český ministr.
Nová pomoc Ukrajině
Slova o „zimním štítu“ se podle Lipavského vztahovala k balíčku nové pomoci, který nedávno oznámilo Německo. Berlín je aktivní zejména v budování protivzdušné obrany Ukrajiny. „Nemůže to ale stát jen na jedné zemi, je potřeba, aby se zapojili i další, což se již děje, “ upozornil a zmínil například pomoc zemí s výcvikem ukrajinských pilotů na stíhačkách F-16.
„Je to spíše symbolická připomínka toho, že se blíží zima, že to nebude jednoduché, že Rusko vyrábí rakety a nakupuje drony z Íránu, kterými bombarduje ukrajinské rozvodné sítě a teplárny, což opravdu není vojenský cíl. Je to jen snaha terorizovat obyvatelstvo, aby se jim v zimě žilo hůře,“ podotkl Lipavský.
Ukrajina se podle něj v přípravách na letošní zimu poučila z loňska, nicméně vzhledem k bombardování vznikly na některých zařízeních takové škody, že se je během jednoho roku nepodařilo opravit.
I Česko podle Lipavského Ukrajině významně pomáhá. „Pomáháme hodně, pomáháme pořád a musíme v tom pokračovat, protože je to v našem vlastním zájmu,“ řekl šéf české diplomacie. „Není to jednoduché, i naše země čelí celé řadě výzev,“ dodal a zmínil například problémy s energetikou, které způsobila právě ruská agrese na Ukrajině. „Kdyby ale Ukrajina padla, tak všechny problémy budou daleko horší,“ upozornil Lipavský.
