Německá BVP Puma se potýkají s technickými nedostatky. Bundeswehr pozastavuje nákup

Moderní německá bojová vozidla pěchoty (BVP) Puma, která mají být jednou z hlavních opor armády, se potýkají s vážnými problémy. Ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí proto až do vyřešení potíží pozastavila další nákupy těchto strojů. Závady ohrožují nejen akceschopnost bundeswehru, ale také závazky Německa vůči NATO, protože Berlín v příštím roce přebírá vedení aliančních sil velmi rychlé reakce.

Generální inspektor německé armády Eberhard Zorn ujišťuje, že na obnově provozuschopnosti obrněnců se pracuje a že Německo bude hned od začátku nadcházejícího roku schopno závazkům vůči NATO dostát.

„Nedávné selhání obrněnců Puma je značným nezdarem,“ řekla Lambrechtová. Zdůraznila, že dokud se vozidlo neprokáže jako stabilní, nemůže je armáda používat. „Naši vojáci se musejí spolehnout na to, že zbraňové systémy zůstanou robustní a stabilní i v boji,“ dodala.

Spolehnout se na německé ozbrojené síly může podle Lambrechtové i Severoatlantická aliance. Pro potřeby aliančních sil velmi rychlé reakce proto Německo místo původně zamýšlených pum nasadí stroje Marder. Ty do výzbroje bundeswehr zařazoval od sedmdesátých let minulého století a za jejich nástupce si armáda vybrala zmíněné pumy. „S bojovými vozidlem pěchoty Marder jsme počítali už během příprav, což se ukázalo jako moudré,“ doplnila ministryně.

Problémy obrněnců odhalilo nedávné cvičení

Ještě před týdnem přitom Lambrechtová hovořila o velkém dni pro Německo, když rozpočtový výbor Spolkového sněmu schválil nákup amerických stíhaček F-35 a další miliardové projekty modernizace německé armády, včetně dozbrojení vozidel Puma.

Problémy obrněnců odhalilo nedávné cvičení, na kterém bylo z provozu vyřazeno všech osmnáct zapojených vozidel. Generál Ruprecht von Butler poté napsal inspektorovi pozemních sil Alfonsu Maisovi zprávu, ve které podle magazínu Der Spiegel označil operační připravenost vozidel za sázku do loterie.

„Bohužel se musím takto tvrdě vyjádřit. S obvyklou spolehlivostí německých pozemních vozidel to nelze srovnávat,“ citoval magazín generála.

Potíže s vozy se údajně nedaly očekávat

Nejpalčivější závady se podle magazínu týkaly elektroniky, jednoho z obrněnců postihl také požár kabelů v prostoru pro řidiče a potíže byly i s funkčností střeleckých věží. Tyto problémy jsou podle generálova dopisu známé, za překvapivou ale označil jejich četnost. K rozsáhlým výpadkům uvedl, že se nedaly očekávat, protože stroje byly nasazeny pouze na střelnici v severoněmeckých nížinách, kde nebyly vystaveny nadměrné zátěži.

Zprávy o technických nedostatcích obrněných vozidel zaujaly nejen média, ale také poslance. Šéfka parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová kritizovala především to, že Spolkový sněm nebyl vůbec informován a že ona sama se o všem dozvěděla až z tisku. To, že problémy jsou, případně mohou nastat, není podle ní nic neobvyklého. „Očekávám ale, že my jako výbor dostaneme obratem prohlášení,“ řekla.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová sedí v BVP Puma německé armády
Zdroj: Fabian Bimmer/Reuters

Generální tajemník opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Mario Czaja v pondělí v televizi RTL prohlásil, že problémy obrněných vozidel Puma jsou nejen nepříjemné, ale také ponižující, proto by měl kancléř Olaf Scholz zasáhnout.

„Doufáme, že tento týden bude jasno,“ dodal Czaja, jehož CDU je společně se sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) největší opoziční silou v parlamentu. 

Pumy mají nahradit dosluhující stroje Marder

Lambrechtová v pondělí označila kritiku z parlamentu za oprávněnou a uvedla, že do konce nadcházejícího týdne bude mít analýzu incidentů. „Projekt Puma se nachází v rozhodující fázi, a to jsem všem zúčastněným jasně zdůraznila,“ řekla o pondělní krizové schůzce na ministerstvu obrany. Na tu Lambrechtová pozvala zástupce armády a zbrojního průmyslu.

První bojová vozidla pěchoty Puma ze sériové produkce dostala německá armáda poprvé v roce 2015. V budoucnu mají plně nahradit dosluhující vozidla Marder, o která se německá mechanizovaná pěchota opírá od sedmdesátých let minulého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...