Někteří štěkají, ale nekoušou, říká k eurovolbám Gregorová. Frakce s Orbánem je hazard, míní Telička

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Gregorová a Telička hodnotili výsledky eurovoleb
Zdroj: ČT24

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Největší politickou skupinou zůstává Evropská lidová strana. Eurovolby nemají někoho vysloveně poraženého, míní Telička. „Vidíme, že koalice, která byla v posledních dvou funkčních obdobích, asi setrvá, velice výrazně ale oslabila Obnova Evropy neboli liberálové. Myslím si, že i Zelení dostali silný zásah. Částečně uspěla populistická část politického spektra,“ hodnotí výsledek hlasování bývalý europoslanec.

Vyjednávání, zda Gregorová setrvá ve frakci Zelených, zatím pokračují, u ostatních možností, které pro ni přicházejí v úvahu, jsou nicméně ztráty po volbách ještě výraznější. „Rozhodně to vnímám jako oslabení toho, co osobně vnímám jako proevropské liberální síly nejen v České republice, ale ve všech zemích Evropské unie. Budeme rozhodně muset provést velkou introspekci a sebereflexi toho, proč k tomu došlo,“ konstatovala europoslankyně s tím, že má osm scénářů, co dál.

Nezařazených zůstává 44 europoslanců a europoslankyň. „Jednání probíhají a myslím, že některá čísla už jsou v pohybu. Podstatné bude, na čem se programově a personálně shodne ta koalice,“ uvedl Telička.

Nová frakce s Fideszem?

Po volbách se očekává možný vznik nových frakcí. Jednu z nich by údajně mohl založit maďarský premiér Viktor Orbán pod vedením italské premiérky Giorgie Meloniové. „Nevím, co by italská premiérka získala, pokud by se pouštěla na tenký led vytvořením frakce s Fideszem. Velmi by mě to překvapilo, ale netvrdím, že se to nestane,“ podotkl Telička.

V Evropských konzervativcích a reformistech je nyní velmi široké spektrum politických názorů, stejně jako jiné frakce má ale i ECR s Fideszem problém, upozornil bývalý europoslanec. „Nevím, proč bych se chtěl marginalizovat a vstoupit do nějaké frakce s Fideszem a Orbánem a ztratit pozici, kterou dnes mám v evropské politice i jako člen Evropské rady i jako italská premiérka, to mi prostě moc politický rozum nedává,“ říká Telička.

Podle Gregorové by chtěli konzervativci mít nakonec více členů a přeskočit tak Obnovu Evropy, protože někteří lidovci vyjádřili ochotu s nimi více spolupracovat. „Konzervativci se tedy nebudou vědomě oslabovat, já si myslím, že začnou přibírat nějaké až extrémnější hlasy, třeba z ID (Identita a demokracie), aby ty počty přeskákaly,“ soudí europoslankyně.

„Jde také o předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyneovou, která nebude mít sto procent hlasů v té koalici, takže možná bude muset rybařit i v ECR. To ale neznamená, že budeme mít koalici, kde Obnova Evropy bude nahrazena ECR, protože některé skupiny v ECR jsou silně problematické, především pro socialisty,“ míní Telička. Vzniknout by mohla nicméně jakási neformální koalice lidovců s ECR k některým konkrétním ekonomickým otázkám a také k přidělování postů.

Někteří noví europoslanci budí emoce

„Myslím, že se zástupci v ID (Identita a demokracie) tradičně moc řeč nebude, ať už proto, že tam nejsou, nebo nemají ve skutečnosti zájem na tom něco prosazovat, maximálně zájem kritizovat,“ poznamenala Gregorová.

Podle ní už někteří politici ze svých zarytých pozic kupříkladu vůči Green Dealu pomalu couvají. „Jestli budou takto couvat pět let, tak dojdou až k našim pozicím,“ žertovala europoslankyně. „Nicméně to neočekávám,“ dodala. Řada takových kritiků podle ní v minulosti „štěkala“, ale v europarlamentu následně „nekousala“, ba naopak byla nakloněna kompromisním řešením. „Buď je prostředí europarlamentu posune a vychová, nebo zůstanou na okraji vyjednávání,“ míní Gregorová.

Nejasnosti ohledně českého eurokomisaře

V souvislosti s obsazením funkce českého eurokomisaře se nejčastěji hovoří o Danuši Nerudové (STAN) a Jozefu Síkelovi (nestr. za STAN) nebo Marcelu Kolajovi (Piráti). Spor o jméno panuje ale mezi STAN a Piráty. „Je škoda, že navenek zaznívá nesoulad, bylo by dobře, aby v řádu týdnu, dvou, nejlépe ve dnech to jméno bylo,“ myslí si Telička.

Podle Gregorové měli Piráti jasno o svém kandidátovi měsíce zpět. Kolaja si nicméně sám uvědomuje, že v eurovolbách pohořel, poznamenala europoslankyně.

„Dokonce se se mnou osobně bavil, zda bych nebyla vhodnější nominantkou, ale zájem nás obou a celé naší strany je především získat silné portfolio. A já se nevěnuji ekonomice a my chceme ekonomické portfolio. I Kolaja bude ochoten ze své pozice ustoupit, pokud ze své pozice uzná, že to nejsilnější portfolio nedostaneme,“ uvedla Gregorová.

Nejsilnějším kandidátem je nyní ministr průmyslu a obchodu Síkela, protože Nerudová se netěší velké oblibě, soudí Gregorová. Podle Teličky je klíčové, aby šlo o osobu, která obstojí v celém procesu a zvládne agendu Evropské komise a také zasahovat do agendy ostatních eurokomisařů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...