Někteří štěkají, ale nekoušou, říká k eurovolbám Gregorová. Frakce s Orbánem je hazard, míní Telička

Nahrávám video

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Největší politickou skupinou zůstává Evropská lidová strana. Eurovolby nemají někoho vysloveně poraženého, míní Telička. „Vidíme, že koalice, která byla v posledních dvou funkčních obdobích, asi setrvá, velice výrazně ale oslabila Obnova Evropy neboli liberálové. Myslím si, že i Zelení dostali silný zásah. Částečně uspěla populistická část politického spektra,“ hodnotí výsledek hlasování bývalý europoslanec.

Vyjednávání, zda Gregorová setrvá ve frakci Zelených, zatím pokračují, u ostatních možností, které pro ni přicházejí v úvahu, jsou nicméně ztráty po volbách ještě výraznější. „Rozhodně to vnímám jako oslabení toho, co osobně vnímám jako proevropské liberální síly nejen v České republice, ale ve všech zemích Evropské unie. Budeme rozhodně muset provést velkou introspekci a sebereflexi toho, proč k tomu došlo,“ konstatovala europoslankyně s tím, že má osm scénářů, co dál.

Nezařazených zůstává 44 europoslanců a europoslankyň. „Jednání probíhají a myslím, že některá čísla už jsou v pohybu. Podstatné bude, na čem se programově a personálně shodne ta koalice,“ uvedl Telička.

Nová frakce s Fideszem?

Po volbách se očekává možný vznik nových frakcí. Jednu z nich by údajně mohl založit maďarský premiér Viktor Orbán pod vedením italské premiérky Giorgie Meloniové. „Nevím, co by italská premiérka získala, pokud by se pouštěla na tenký led vytvořením frakce s Fideszem. Velmi by mě to překvapilo, ale netvrdím, že se to nestane,“ podotkl Telička.

V Evropských konzervativcích a reformistech je nyní velmi široké spektrum politických názorů, stejně jako jiné frakce má ale i ECR s Fideszem problém, upozornil bývalý europoslanec. „Nevím, proč bych se chtěl marginalizovat a vstoupit do nějaké frakce s Fideszem a Orbánem a ztratit pozici, kterou dnes mám v evropské politice i jako člen Evropské rady i jako italská premiérka, to mi prostě moc politický rozum nedává,“ říká Telička.

Podle Gregorové by chtěli konzervativci mít nakonec více členů a přeskočit tak Obnovu Evropy, protože někteří lidovci vyjádřili ochotu s nimi více spolupracovat. „Konzervativci se tedy nebudou vědomě oslabovat, já si myslím, že začnou přibírat nějaké až extrémnější hlasy, třeba z ID (Identita a demokracie), aby ty počty přeskákaly,“ soudí europoslankyně.

„Jde také o předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyneovou, která nebude mít sto procent hlasů v té koalici, takže možná bude muset rybařit i v ECR. To ale neznamená, že budeme mít koalici, kde Obnova Evropy bude nahrazena ECR, protože některé skupiny v ECR jsou silně problematické, především pro socialisty,“ míní Telička. Vzniknout by mohla nicméně jakási neformální koalice lidovců s ECR k některým konkrétním ekonomickým otázkám a také k přidělování postů.

Někteří noví europoslanci budí emoce

„Myslím, že se zástupci v ID (Identita a demokracie) tradičně moc řeč nebude, ať už proto, že tam nejsou, nebo nemají ve skutečnosti zájem na tom něco prosazovat, maximálně zájem kritizovat,“ poznamenala Gregorová.

Podle ní už někteří politici ze svých zarytých pozic kupříkladu vůči Green Dealu pomalu couvají. „Jestli budou takto couvat pět let, tak dojdou až k našim pozicím,“ žertovala europoslankyně. „Nicméně to neočekávám,“ dodala. Řada takových kritiků podle ní v minulosti „štěkala“, ale v europarlamentu následně „nekousala“, ba naopak byla nakloněna kompromisním řešením. „Buď je prostředí europarlamentu posune a vychová, nebo zůstanou na okraji vyjednávání,“ míní Gregorová.

Nejasnosti ohledně českého eurokomisaře

V souvislosti s obsazením funkce českého eurokomisaře se nejčastěji hovoří o Danuši Nerudové (STAN) a Jozefu Síkelovi (nestr. za STAN) nebo Marcelu Kolajovi (Piráti). Spor o jméno panuje ale mezi STAN a Piráty. „Je škoda, že navenek zaznívá nesoulad, bylo by dobře, aby v řádu týdnu, dvou, nejlépe ve dnech to jméno bylo,“ myslí si Telička.

Podle Gregorové měli Piráti jasno o svém kandidátovi měsíce zpět. Kolaja si nicméně sám uvědomuje, že v eurovolbách pohořel, poznamenala europoslankyně.

„Dokonce se se mnou osobně bavil, zda bych nebyla vhodnější nominantkou, ale zájem nás obou a celé naší strany je především získat silné portfolio. A já se nevěnuji ekonomice a my chceme ekonomické portfolio. I Kolaja bude ochoten ze své pozice ustoupit, pokud ze své pozice uzná, že to nejsilnější portfolio nedostaneme,“ uvedla Gregorová.

Nejsilnějším kandidátem je nyní ministr průmyslu a obchodu Síkela, protože Nerudová se netěší velké oblibě, soudí Gregorová. Podle Teličky je klíčové, aby šlo o osobu, která obstojí v celém procesu a zvládne agendu Evropské komise a také zasahovat do agendy ostatních eurokomisařů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...