Někdejší NDR přišla po roce 1989 o více než dva miliony lidí. Venkov podle ekonomů „vykrvácel“

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

„Když se takový systém jako NDR prakticky přes noc složí, tak to má ohromné dopady,“ říká o dějinném zlomu historik Ilko-Sascha Kowalczuk, podle něhož ještě dnes řada Němců nedoceňuje, jak dramatickými životními a sociálními změnami občané NDR po pádu zdi v roce 1989 a znovusjednocení Německa o rok později museli projít.

Statistiky to přitom ukazují jasně. Jen v letech 1989 a 1990 odešlo z východního Německa kolem 750 tisíce obyvatel. Otřesy na pracovním trhu nebyly o nic menší. „Po třech letech pracovalo jen 18 procent lidí na stejných pozicích jako v roce 1990,“ říká Kowalczuk a poukazuje také na nezaměstnanost, která v mnoha regionech po krachu velkých východoněmeckých firem prakticky přes noc vystřelila k 25 procentům.

Dopady vyvolané historickou změnou jsou na východě Německa patrné dodnes. Zatímco v roce 1989 měla pětice východoněmeckých zemí (bez Berlína, v jehož bývalé východní i západní části lidí rychle přibývá) asi 15,1 milionu obyvatel, dnes jich má jen 12,6 milionu, tedy o 2,5 milionu méně.

Obrovský pokles byl vedle masové migrace způsoben i velmi nízkou porodností a každoročním přirozeným úbytkem obyvatel. I když se v posledních letech situace obrací a do východního Německa se ze západu SRN stěhuje dokonce o pár tisíc lidí více, než směřuje opačným směrem, nejsou rozdíly ani zdaleka takové, aby vývoj uplynulých 30 let zvrátily.

Z východního Německa odcházeli hlavně mladí

Problém způsobený těmito trendy ještě zesílil fakt, že z východního Německa odcházeli z velké části mladí práceschopní lidé, tedy právě takoví, kteří mohli hospodářství na východě země po hlubokém porevolučním propadu pomoci. Nadprůměrný mezi nimi podle historika Jürgena Reicheho z lipského Fóra současných dějin byl podíl žen, takže „v řadě východoněmeckých vesnic pak zůstaly jen stařeny“.

Dalším problémem s dopady pro dnešek je to, že úbytek obyvatel nebyl rovnoměrný. Zatímco velká města jako Lipsko, Drážďany nebo Erfurt se z otřesu prvních let otřepala a v poslední dekádě rychle rostou, venkov se stále vylidňuje. Zejména mladí lidé zde pro sebe často nevidí budoucnost, což odrážejí i mapy Německa, na kterých je zobrazen podíl obyvatel ve věku mezi 18 až 25 lety. Východ spolkové republiky na nich tvoří z velké části bílá místa.

„Hlavně pro menší obce je to katastrofa,“ říká berlínský historik Patrice Poutrus. S klesajícím počtem obyvatel v takových oblastech jde ruku v ruce úbytek služeb, zavírání pošt nebo rušení dopravních spojení. Úbytek obyvatel zde má navíc pokračovat. Úřad zmocněnce německé vlády pro nové spolkové země čeká na východě země do roku 2030 pokles o dalších 500 tisíc lidí.

„Venkovské oblasti na Východě v důsledku německého rozdělení úplně vykrvácely,“ konstatuje i ekonomický institut Ifo, který upozorňuje také na to, že prudký úbytek obyvatel po roce 1989 rozhodně není prvním, kterému tato část Německa musela čelit.

Chybí velké firmy

Jen za dobu existence NDR mezi lety 1949 a 1989 se počet jejích obyvatel podle německých statistiků snížil z 18,8 na 16,4 milionu obyvatel. Dnes tak podle Ifo v této části Německa žije prakticky stejný počet lidí jako před téměř 115 lety – v roce 1905. Počet obyvatel v západním Německu se ve stejné době zdvojnásobil.

Za přirozenějšího vývoje obyvatelstva by dnes města jako Lipsko a Drážďany měla místo necelých 600 tisíc obyvatel výrazně přes milion. Více větších měst by podle ekonomů vedlo k tomu, že by se na východě Německa snadněji usazovaly velké firmy, které s sebou mohou přinášet řadu příležitostí. Zatím zde ani jedna z těch 30 největších nesídlí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...