Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nahrávám video

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.

Trump v pátek uvedl, že s rozhodnutím soudu „hluboce nesouhlasí“. Vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí dokonce prezidenta posílí. Zároveň podotkl, že má možnosti, jak zavést ještě tvrdší cla. Podle agentury Reuters Trump v této souvislosti poznamenal, že země, které se nyní radují, se nebudou radovat dlouho. Pohrozil novými tarify s tím, že nemusí žádat Kongres o svolení. Jen o několik hodin později Trump podepsal dokumenty o uvalení desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí.

„Je mi velkou ctí, že jsem právě v Oválné pracovně podepsal globální desetiprocentní clo na všechny země, které bude účinné téměř okamžitě,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Nové desetiprocentní clo zavedl Trump na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Ten mu umožňuje uvalit cla ve výši až patnáct procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres. Clo vstoupí v platnost v úterý a podle Bílého domu se nebude vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters.

Trump uvedl, že k prosazení své celní politiky hodlá využít i další zákony. „Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější,“ dodal. Americký prezident zavádění cel zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.

Nahrávám video

Rozhodnutí soudu je dle Trumpa „hlubokým zklamáním“

Na narychlo svolané tiskové konferenci Trump v pátek večer SEČ prohlásil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o jím zavedených clech je „hlubokým zklamáním“ a že se „absolutně stydí“ za soudce, kteří byli proti jeho tarifům. Obvinil tyto soudce, že jsou ostudou a pod vlivem „cizích zájmů“, zároveň poděkoval těm, kteří hlasovali proti odmítnutí cel.

Šéf Bílého domu dle Reuters také sdělil, že není jasné, zda a kdy dojde k vrácení finančních prostředků zaplacených za soudem zablokovaná cla. Dodal, že soudní řízení v této věci může trvat roky. Během tiskové konference také zmínil, že nechtěl po jiných zemích zatím tolik a že chtěl být „hodný chlapec“. Nejvyšší soud podle Trumpa dosavadní cla nezrušil, ale pouze změnil způsob jejich vyhlášení.

Trump se na brífinku vyjádřil také k evropskému kontinentu. Uvedl Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko jako státy, které si vedou dobře. Evropa jako taková je však podle něj „měkká“.

Nahrávám video

Soud: Trump překročil své pravomoci

Soudci Nejvyššího soudu USA v poměru šesti hlasů ku třem potvrdili rozhodnutí nižšího soudu, že republikánský prezident použitím zákona z roku 1977 k uvalení cel překročil své pravomoci a obešel Kongres. Nejvyšší soud dospěl k tomuto závěru v rámci soudního sporu, který proti Trumpovu použití této legislativy vedly firmy zasažené dovozními tarify a dvanáct amerických států – většina z nich spravovaná demokraty.

Nahrávám video

Ústava Spojených států dává pravomoc ukládat daně a cla Kongresu, nikoli prezidentovi. Trump však místo toho uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) cla téměř na všechny obchodní partnery Washingtonu bez souhlasu zákonodárců.

Trump zavedl některá další cla i na základě jiných zákonů, které v tomto konkrétním případě nejsou předmětem sporu. Podle vládních údajů z období od října do poloviny prosince 2025 představují tato cla asi třetinu příjmů z veškerých cel uvalených Trumpem, uvedl Reuters.

Nesoulad mezi soudci

Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ stanovuje zavádění daní, což zahrnuje i cla, do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ zdůraznil Roberts.

Soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh s rozhodnutím většiny nesouhlasili. „Cla, o něž se zde jedná, mohou, nebo nemusí být moudrou politikou. Avšak z hlediska textu, historie a precedentů jsou zjevně zákonná,“ uvedl Kavanaugh ve svém stanovisku.

Trump může použít jinou legislativu

Soud se v pátek naopak nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům.

Rozhodnutí soudu zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle serveru BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak podle agentury AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takové zavedení cel bude zřejmě pomalejší a komplikovanější proces, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.

Možné ekonomické dopady

Rozhodnutí zvyšuje nejistotu ohledně obchodních kontraktů a globálních trhů. Trump používal cla jako páku při vyjednávání mezinárodních dohod. Jejich zrušení může ovlivnit investice v řádu bilionů dolarů a přístup amerických firem na zahraniční trhy.

Dopady se dotýkají i amerických spotřebitelů a firem. I když někteří političtí komentátoři hovoří o „výhře pro peněženky Američanů“, není jasný mechanismus vrácení již zaplacených částek, což může způsobit právní a byrokratické komplikace, upozorňují někteří analytici.

Cla jsou pro Trumpa důležitý nástroj

Úřadující šéf Bílého domu využívá cla jako klíčový nástroj hospodářské a zahraniční politiky. Byla hlavním prvkem globální obchodní války, kterou zahájil na začátku svého druhého prezidentského období. Ta vedla ke zhoršení vztahů s obchodními partnery, ovlivnila finanční trhy a způsobila globální ekonomickou nejistotu, připomněl Reuters.

Předpokládalo se, že Trumpova cla v příštím desetiletí přinesou Spojeným státům, které mají největší ekonomiku na světě, příjmy v řádu bilionů dolarů.

Trumpova administrativa neposkytla údaje o výběru cel od 14. prosince. Ekonomové z Penn-Wharton Budget Model však v pátek odhadli, že částka vybraná z těchto cel na základě legislativy IEEPA činila více než 175 miliard dolarů (zhruba 3,6 bilionu korun). Tato částka bude pravděpodobně muset být kvůli rozhodnutí nejvyššího soudu vrácena, upozornil Reuters.

K rozhodnutí Nejvyššího soudu USA se už vyjadřují další země a subjekty – mimo jiné Evropská unie či Velká Británie. Reakce jsou nicméně zatím víceméně opatrné a odměřené s tím, že verdikt soudců je třeba nejprve zanalyzovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...