Americký Nejvyšší soud odmítl zablokovat zákon, kterým Texas zakázal potraty od zhruba šestého týdne těhotenství. Americký prezident Joe Biden dnes rozhodnutí soudu označil za „bezprecedentní útok na ústavní práva žen“. Podle agentury Reuters je verdikt velkou ranou pro zastánce práva na potrat a ukázkou konzervativního složení soudu – odmítnutí uspělo nejtěsnější možnou většinou. Soudci ale zdůraznili, že nehodnotili ústavnost normy a nebrání dalším stížnostem proti zákonu.
Texaská norma, která vstoupila v platnost ve středu, zakazuje interrupce od okamžiku těhotenství, kdy lze u plodu detekovat srdeční tep, tedy přibližně šest týdnů po početí. Podle zastánců práv na potrat se 85 až 90 procent těchto zákroků v Texasu provádí právě až po šestém týdnu těhotenství. Nový zákon bude pravděpodobně znamenat, že se většina klinik poskytujících tento zákrok ve státě uzavře.
Organizace hájící právo na potrat a skupiny poskytující zdravotní péči ženám napadly zákon u Nejvyššího soudu, norma totiž podle nich porušuje ústavní právo na potrat.
Zákon představuje největší omezení práva na ukončení těhotenství ve Spojených státech od roku 1973, kdy byly potraty v zemi legalizovány. Biden v souvislosti s rozhodnutím soudu řekl, že jde o „bezprecedentní útok na ústavní práva žen“. Prezident zdůraznil, že rozhodnutí není konečným slovem k texaskému zákonu, který je podle něj „extrémní“. Biden řekl, že federální vládě nařídil, aby zjistila, jak by bylo možné „zajistit, aby ženy v Texasu měly přístup k bezpečným a legálním potratům“ a jaké právní nástroje jsou k dispozici k ochraně žen a poskytovatelů potratů před dopadem „bizarního schématu externího vynucování“.
Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová řekla, že sněmovna bude v nejbližších týdnech debatovat a hlasovat o zákonech, které by jednotlivým státům znemožnily zavádět restriktivní protipotratová nařízení, jako je i to texaské. Omezení potratů podle ní znamená „katastrofu pro ženy v Texasu, zvláště ženy tmavé pleti a ženy z nízkopříjmových komunit“. Pelosiová řekla, že demokraté sněmovně předloží svůj návrh zákona po parlamentních prázdninách, které končí 20. září.
Neposuzovali jsme ústavnost, vzkázali soudci
Devítičlenný soudní senát své rozhodnutí schválil těsnou většinou pěti ku čtyřem hlasům. Ve zdůvodnění rozhodnutí soudci zdůraznili, že neposuzovali ústavnost texaského zákona a jejich rozhodnutí nemá zabránit „procedurálně správným stížnostem“.
Pouze konzervativní soudce John Roberts se připojil k liberálním kolegům v disentním stanovisku. „Rozhodnutí soudu je šokující. Většina soudců zabořila hlavu do písku, když se před nimi objevila otevřeně neústavní norma, zkonstruována, aby ženám zakázala uplatnit jejich ústavní práva,“ napsala ve svém disentním stanovisku liberální soudkyně Sonia Sotomayor.
Jak podotýká agentura Reuters, rozhodnutí je příkladem toho, jaké důsledky pro směřování této soudní instance mělo jmenování tří konzervativních soudců ve funkčním období republikánského prezidenta Donalda Trumpa.
Zpravodaj ČT David Miřejovský připomněl fakt, že se v posledních letech velice výrazně vychýlila rovnováha soudců u Nejvyššího soudu na stranu konzervativců. Těch je tam v tuto chvíli šest proti dvěma liberálním soudkyním a jednomu soudci. Důvodem je, že v posledních čtyřech letech měl Donald Trump unikátní možnost nominovat tři soudce, kteří byli všichni schváleni Senátem.
„To je mezi americkými prezidenty výjimečná záležitost, naposledy tuto možnost měl Ronald Reagan, který nominoval dokonce čtyři soudce, nicméně během osmi let. Ten ale nominoval trochu jiný typ soudců. Například první ženu a také soudce, který byl později vnímán jako jazýček na vahách mezi liberály a konzervativci,“ vysvětlil zpravodaj.
