Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží, která vyústila v odvolání francouzského velvyslance, nemá obdoby od roku 1940, kdy Benito Mussolini vyhlásil válku Francii, píše agentura Reuters. Podle Paříže má dočasné opatření Římu jasně signalizovat, ať se nevměšuje do záležitostí Francie. Spor vygradovalo setkání italského vicepremiéra Luigiho Di Maia se zástupci hnutí žlutých vest. Politik svůj krok hájí, zdůraznil ale, že s Francií chce na vládní úrovni dál spolupracovat.
Mluvčí francouzské vlády Benjamin Griveaux v rozhlasové stanici Europe 1 řekl, že odvolání velvyslance předcházely měsíce „nepodložených útoků“. Setkání Di Maia se žlutými vestami, které od poloviny listopadu protestují proti politice francouzského prezidenta, pokládá za porušení „samých základů diplomacie“, protože cesta italského vicepremiéra do Francie nebyla ohlášená.
S odkazem na lídry italské populistické vlády si mluvčí nebral servítky, když hovořil o „nacionalistické lepře“, která rozkládá jednotu Evropy.
Francie pomohla podnítit migrační vlnu, trvá na svém Di Maio
Di Maio na situaci reagoval prostřednictvím videa na Facebooku, v němž řekl, že Evropa bez hranic by měla umožňovat i pohyb politických sil. Znovu kritizoval politiku Francie v afrických zemích, která v nich podle něj zastavila hospodářský růst a podnítila migrační vlnu do Evropy. Paříži připsal i chaos v Libyi.
V dopise zaslaném do francouzského Le Mondu pak italský vicepremiér vysvětluje setkání se žlutými vestami citelně diplomatičtějším tónem. Píše, že dříve vzhlížel k francouzskému sociálnímu státu a chápe, když lidé protestují, pokud jim někdo chce jejich práva vzít.
Hnutí jej prý zaujalo, protože mezi jejich požadavky nalezl témata, která přesahují levici i pravici a soustředí se na občana a jeho potřeby. Připomíná také sociální politiku, kterou jeho Hnutí pěti hvězd (M5S) prosadilo do koaliční smlouvy: dřívější odchod do penze a nepodmíněný příjem pro chudé Italy. Nespokojené Francouze vidí jako referenční bod a s Francií chce na vládní úrovni dále spolupracovat.
Italské a francouzské žluté vesty měly sraz
V italském městě San Remo se v pátek sešli k rozhovorům zástupci francouzských a italských žlutých vest. Za francouzskou stranu přijel bloger Maxime Nicolle, kterého média řadí mezi radikály. Ten se má v sobotu zúčastnit demonstrace žlutých vest na italsko-francouzské hranici, napsala agentura AFP.
Di Maio se v úterý setkal s jinými zástupci heterogenního hnutí žlutých vest – s Cristophem Chalenconem a s kandidáty do evropských voleb ze seznamu RIC (Shromáždění občanské iniciativy) Ingrid Levavasseurové. Nicollea nekontaktoval a ten později řekl, že by Di Maiovi ani nezvedl telefon.
Napětí mezi Římem a Paříží roste už od loňského léta, kdy se v Itálii ujali vlády populisté. Ti souseda kritizují za postoj vůči migrantům, které Francouzi vrací do Itálie. Podle Říma to bylo 60 tisíc běženců za poslední dva roky, kontroly celníků na hranicích navíc výrazně zpožďují vlaky mezi oběma zeměmi. Di Maio Francii obvinil i z toho, že v Africe přiživuje chudobu, nebo že na jejím území žije beztrestně patnáct italských teroristů.
Na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italského premiéra Giuseppa Conteho se v pátek obrátili zástupci italského podnikatelského svazu Confindustria a francouzského sdružení zaměstnavatelů Medef s výzvou, aby vedli dialog. Spor mezi oběma zeměmi by podle nich mohl ohrozit globální postavení Evropy.
Obrazy da Vinciho v ohrožení
Napětí mezi tradičně blízkými spojenci se přitom může brzy promítnout i mimo politiku. Italská vláda chce kupříkladu přehodnotit svůj slib, že zapůjčí obrazy Leonarda da Vinciho na jubilejní podzimní výstavu v Louvru. „Máme s italskými kolegy výborné profesní vztahy, vzájemně se podporujeme, věříme, že spolupráci a tento projekt nic nenaruší,“ podotkla konzervátorka výstavy v Beaux Arts Emmanuelle Brugerollesová.
Francie považuje kritiku italské vlády za součást kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Z Říma ale už přišlo vstřícné gesto – ministr vnitra Matteo Salvini pozval svého francouzského kolegu k jednáním do Itálie příští týden. „Už před časem jsem říkal, že jsem schopen jít do Paříže třeba i pěšky, protože je potřeba vyřešit tři otázky, které jsou důležité z hlediska italských národních zájmů,“ prohlásil Salvini.
